TZ: Jan Adamus a Ondřej Bělica v Galerii Věž

13. 10. 2022Artalk Infoservis

Jan Adamus, Ondřej Bělica / Skrz / Instalace / Galerie Věž / Frýdek-Místek / 1. 9. – 30. 11. 2022

S K R Z

Multimediální výstava interpretuje vertikální osu svatojánské věže až do jejího maxima. Dochází k průniku skrz celou planetu. Směr vrtu je definován protažením vertikály kostela jakožto geometrické normály k zemskému povrchu. Instalace pracuje s výtvarnými elementy kruhu, spirály a světla. Vnější světelná spirála vyznačuje těžební bod, směr vrtu a podobně jako maják upozorňuje návštěvníky na kilometry daleko. Vnitřní audiovizuální instalace vytváří iluzi průniku skrz zemský povrch, jeho jádro a odhaluje překvapivé nálezy v dosud neprozkoumaných hlubinách.

Posláním této umělecké intervence je proměna vnímání svatojánské věže ve všech jeho měřítkách: objekt – architektura – město – planeta.

Celek

Projekt SKRZ se jako první v historii site specific instalací v Galerii Věž zabývá věží jako celistvým objektem, aniž by některá z částí celku byla opomíjena. Elementární tvar kruhu, umocněn světlem, odkazuje k mnoha symbolickým konotacím a je úhrnným prvkem celého projektu uvnitř i vně: od vnější světelné spirály (z dálky kruhu) po vnitřní světelný kruh umístěný pod zvony, lehce spočívající na mohutných trámech a stvrzující tak svůj nehmotný původ, až po stejně velký, pískem vymezený (vysypaný) kruh projekční plochy.

V přístupu k dominantnímu prvku věžního prostoru, vertikalitě, zvolili autoři jiný úhel pohledu a uvádějí vertikálu do pohybu. Její „tah“ z materiálního světa vzhůru k duchovnímu povznesení anebo jen momentu rozhledu a nadhledu nastavili jako možné pokračování, které na první pohled spočívá jen v otočení hlavy, v opačném směru. Vybízejí nás k objevitelské cestě s čistým, téměř dětským entuziasmem, jako Alenka při svém letu „dolů dolů králičí dírou“, skrz.

Skrz základy věže, skrz vrstvy země, skrz žhavé jádro, skrz oceán a vesmír, a zároveň do neprozkoumaných vrstev a hlubin našich vnitřních světů, představ a snů.

Vně

Při pohledu na vnější světelnou instalaci, v místě, kde kostelní věž ve tmě jen tušíme, levituje nad městem světelná spirála, z větší dálky pak spíše světelný prstenec. Vnímání věže jako církevní architektury spjaté s farním kostelem dostává novou dimenzi: levitující světelný kruh může evokovat svatozář i jakousi vlastní, vnitřní záři posvátného místa (jednoho z historicky nejstarších ve městě i okolí). Zároveň může, a svým způsobem i má, navozovat představu majáku, ve smyslu orientace věže v prostoru města, ale i přitažlivosti, vábení, touhy, zvědavosti. Přijďte blíž a vstupte!

Uvnitř

Při sestupu z nejvyššího místa uvnitř věže pak vnímáme 11 metrů dlouhou, bílou neonovou vertikálu v krovu věže (světelné dílo Pavla Korbičky, stálá instalace, 2011), jako jakési gesto či možnost změny navyklého nazírání. Tato vnitřní světelná vertikála se včleňuje do instalace SKRZ nenuceným způsobem. Upomíná na provázanost symboliky světelných objektů napříč věžním prostorem a zároveň si zachovává svébytnost.

Divák scházející po schodech pak míjí pod zvony světelný kruh, vymezující kraj pomyslné studny či vrtu, a už z výšky se mu objevuje promítaný pohyblivý obraz a vábí ho vzdálený zvuk hlubinné projekce. Průlety vrstvami – zcela konkrétními i zcela fantazijními – se střídají a prolínají v adekvátně zvoleném tempu, abychom je stihli zaznamenat, ale už jsme byli pohlceni obrazy, které teprve tušíme. Závěrečné „spočinutí“ je vesmírné…

Mezi

Ve chvíli, kdy stojíme na pevné půdě nejníže položeného dlážděného podlaží, na samotné hraně projekce, těsně u ní a nad ní, dochází k zajímavému jevu: ocitáme se na jakémsi rozhraní prostorů či světů. Zatímco pod námi „běží“ propastné hloubky do netušených rozměrů, nad námi se otevírají vrstvy horních podlaží s předivem trámů a schodišť v téměř mystickém „osvícení“ světelným kruhem. Tento intenzivní vjem „rozhraní“ uvnitř věžního prostoru, tedy nikoliv na hraně výškového bodu věže, kde ho očekáváme, otevírá možnost prožitku, který podněcuje představivost a inspiruje k úvahám přesahujícím kontext site specific instalací.

Reflexe

Nepřehlédnutelné levitující světlo nad večerním městem způsobuje jak reakce nadšené a vstřícné, tak mnoho reakcí nečekaně agresivních, jako by světlo viditelné opravdu zdaleka jitřilo pocity ohrožení a vyvolávalo v této nejisté době obavy: světelná spirála na kostelní věži jako provokace. I s těmito názory je při tak velkorysém projektu nutno počítat, i když nikoho z autorů ani kurátorů galerie nenapadlo, že by se lidé zastavili na tomto bodě, aniž by se zašli do věže podívat. Vstřícné reakce návštěvníků věže „face to face“ projektu spolu s komentovanými prohlídkami pro studenty, hlavně jejich skutečný zájem pro nás byl radostnou kompenzací za uvedené projevy nepochopení.

Otevřeno / květen-říjen / pátek 15–18 h / sobota, neděle 13–18 h /

Vstupné dobrovolné / www.svatojanskavez.cz