Artalk.cz

Ruská armáda ničí ukrajinské kulturní dědictví

Od začátku války na Ukrajině poškodily ruské vojenské jednotky okolo 250 ukrajinských kulturních památek a institucí. Vedle bombardování dochází i k rabování uměleckých artefaktů. Vojáci odvezli z muzea v Melitopolu vzácné artefakty starověkého národa Skytů, které mají pro Ukrajinu vysokou symbolickou hodnotu. Mezinárodní organizace kriminální policie – Interpol pátrá po téměř dvou stech ztracených uměleckých předmětech. Řada odborníků si klade otázku, zda můžeme mluvit o systematické kulturní genocidě ze strany ruské armády. To se snaží zjistit i mezinárodní organizace, které pomáhají shromažďovat hodnověrná data o ničení ukrajinského kulturního dědictví ze strany Ruska. Ta by mohla v budoucnu posloužit ukrajinské vládě před Mezinárodním trestním tribunálem.

Zlaté pouzdro na luk a šípy, skytská kultura, 4. století př. n. l. Zdroj: Museum Melitopol, Wikimedia Commons

Ministerstvo kultury a informační politiky země tvrdí, že se ruští okupanti snaží ochudit ukrajinský lid o místa, která mu poskytují kolektivní paměť a společnou historii. K 27. květnu ukrajinské ministerstvo kultury zdokumentovalo 367 válečných zločinů proti ukrajinskému kulturnímu dědictví včetně zničení 29 muzeí, 133 kostelů a 66 divadel. Nejvíce zasaženým městem je v současné chvíli Charkov, ve kterém je zničeno téměř 80 kulturních a vzdělávacích institucí. Podobně je na tom i kulturně a historicky bohatý Mariupol.

Množství útoků na kulturní památky v kombinaci s oficiálními ruskými prohlášeními popírajícími ukrajinskou státnost podnítily diskuzi o kulturní genocidě ze strany Ruska jako koloniální mocnosti. Armáda se často zaměřuje na kulturně a symbolicky významná místa jako například při bombardování Národního literárního a pamětního muzea Hryhorije Skovorody, které nese jméno po filozofovi a básníkovi 18. století, uctívaného jako národní symbol. Ukrajinská básnířka a překladatelka Julia Musakovská útok komentovala na sociálních sítích, „že cílem nepřítele je zjevně vymazat ukrajinskou národní identitu a kulturu tím, že zcela zničí naše dědictví“. (více zde)

Podle zprávy mezinárodních vědců a odborníků na genocidu, kterou 26. května zveřejnila nevládní organizace New Lines Institute for Strategy and Policy Wallenberg Centre for Human Rights, existuje „velmi vážné riziko genocidy“ a jako indikátor uvedla právě „ničení kulturních a posvátných míst“. Informace o útocích se snaží ověřovat i mezinárodní kulturní instituce, které ve spolupráci s ukrajinským Ministerstvem kultury a informační politiky sbírají důkazní materiál.

„Snažíme se shromažďovat informace a ověřovat je,“ uvedla Sophie Delepierre, vedoucí oddělení ochrany kulturního dědictví v Mezinárodní radě muzeí (ICOM). Podle Delepierre velké mezinárodní organizace v současné době vyvíjejí mechanismus pro nezávislé vyhodnocení a uspořádání velkého množství dat, který pracuje v souladu s Haagskou úmluvou o ochraně kulturních statků za ozbrojeného konfliktu z roku 1954. Jak uvedl The Art Newspaper, ověřila mezinárodní organizace UNESCO do konce května poškození 139 kulturních památek.

Situaci sleduje i americká Cultural Heritage Monitoring Lab (CHML) ve spolupráci se Smithsonian Cultural Rescue Initiative. Tým historiků, památkářů a archeologů shromažďuje důkazy pomocí „geoprostorových“ prostředků. Dlouhodobě sleduje satelitní snímky, dálkové snímky a místní média. „Monitorujeme více než 28 000 kulturních památek a objektů pro celé Ukrajině,“ uvedl v rozhovoru Hayden Bassett, ředitel CHML. „Náš přístup nám umožňuje identifikovat potenciální dopady každých 48 hodin.“ Zároveň dodává, že CHML musí doplňovat své měření s řadou zdrojů přímo na Ukrajině. Ukrajinská vláda plánuje tyto informace použít k usvědčení Ruska z válečných zločinů.

Vedle odstřelování kulturních institucí, dochází i k rabování místních muzeí a galerií. Podle světových médií Rusové zabavili z muzea v Mariupolu kolem dvou tisíc uměleckých děl včetně cenných křesťanských ikon. Do vyšetřování se zapojil i Interpol, který během války na Ukrajině zaznamenal zvýšený obchod s ukrajinskými uměleckými artefakty a do své aplikace ID-ART nahrál 218 ukrajinských uměleckých děl, která byla nezákonně vyvezena.

The New York Times, stejně jako Live Science rovněž informovali o odvezení vzácného skytského pokladu z muzea v Melitopolu na jihovýchodě Ukrajiny. Starověké artefakty především uměleckého řemesla měly být ukradeny během obléhání města v březnu. Odcizení předmětů potvrdila i ředitelka instituce Leila Ibrahimová, podle které vojáci z muzea odcizili 198 ukradených zlatých artefaktů starověkého národa Skytů včetně zlatých ozdob, historické zbraně ze 17. a 20. století a 76 předmětů vyrobených před více jak 1500 lety.

Uloupený skytský poklad, který se pracovníci muzea snažili schovat do sklepa instituce, měl nevyčíslitelnou symbolickou hodnotu. „Jde o jednu z největších a nejdražších sbírek na Ukrajině,“ řekl pro Kyiv Independent Ivan Fiodorov, starosta Melitopolu. Skytský poklad byl podle deníku The Guardian pravděpodobně odvezen ze země. Jak uvedl antropolog spolupracující s archeology Brian Daniels: „Existují pádné důkazy, že se jedná o cílený ruský tah, kdy jsou konkrétní malby a ornamenty cíleně odváženy do Ruska.“

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *