Artalk.cz

TZ: Bohumil Teplý ve Výstavní síni Muza Šumperk

Bohumil Teplý / 1932–2020 / Výstavní síň / Muzeum Šumperk / 3. 3. 2022 – 22. 5. 2022

Bohumil Teplý, sochař, medailér, ale také restaurátor a pedagog, je v povědomí veřejnosti zapsán především jako významná umělecká osobnost hanácké metropole. Vedle olomouckého ateliéru však čerpal energii a inspiraci i v podhůří Jeseníků, konkrétně ve Vernířovicích, kde vytvořil desítky působivých prací. V roce 2022 by umělec oslavil své 90. narozeniny a při této příležitosti se rozhodlo Vlastivědné muzeum v Šumperku představit jeho tvůrčí cestu, ve spolupráci s rodinou Bohumila Teplého, Muzeem Komenského v Přerově, Archivem Univerzity Palackého v Olomouci a Vlastivědným muzeem v Olomouci.

Bohumil Teplý se narodil v Olomouci, ale dětství a roky dospívání prožil s rodiči v Litovli a v Nasobůrkách. V letech 1951–1954 studoval výtvarnou výchovu, dějepis a občanskou nauku na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci (u V. Navrátila, A. Kučery, F. Bělohlávka). Poté učil na Fučíkově pedagogické škole v Olomouci (1954–1955), na osmileté střední škole v Kostelci na Hané (1955–1956) a na škole téhož typu v Šumperku (1956–1957). Zde sdílel kancelář s Karlem Podolským, který jej motivoval k tomu, aby dál studoval, konkrétně sochařství v Hořicích. I ředitel školy Vilém Medlík ho v tomto rozhodnutí podpořil. V roce 1957 byl Bohumil Teplý na Střední uměleckoprůmyslovou školu sochařskou a kamenickou v Hořicích v Podkrkonoší skutečně přijat a začal studovat u J. Kalfuse, J. Wichry, F. Haňáka a T. Kaderky. Školu absolvoval v roce 1959. V letech 1959–1960 ho výrazně obohatila kamenická praxe při rekonstrukci Emauzského kláštera v Praze a externí studium na Akademii výtvarných umění v Praze (u K. Pokorného). V roce 1960 přesídlil zpět do Olomouce a vystudoval zde výtvarnou výchovu, obor sochařství, na Filozofické fakultě Univerzity Palackého (u V. Navrátila, V. Zykmunda), kde zároveň v období 1963–1978 působil jako odborný asistent oboru modelování a kresby. Od roku 1978 tvořil tzv. na volné noze, přesto vyučoval střídavě dál na odborných školách (FaVU PdF UP v Olomouci, FaVU VUT v Brně, SUPŠ sochařskou a kamenickou v Hořicích, Ostravské univerzitě v Ostravě, SŠ řezbářské v Tovačově), stal se členem několika výtvarných skupin (Unie výtvarných umělců Olomoucka, Asociace restaurátorů v Praze a Asociace umělců medailérů ČR), obdržel řadu ocenění, věnoval se také restaurování (kupř. restauroval sochy na mariánském sloupu u radnice v Šumperku či pomník V. Priessnitze v Jeseníku) a nevyhýbal se ani publikační činnosti v oblasti odborné technologie (např. O sochařské reprodukci, Konzervování a restaurování kamene). Ačkoliv pracoval nejraději s kamenem, dokázal se ve svých sochařských realizacích vyslovit i v kovu, dřevě, popřípadě uvedené materiály vzájemně kombinovat. Svůj svébytný sochařský projev našel ve figurativním i abstraktním umění, nespokojil se s jednotvárným stylem a stále hledal nové způsoby vyjádření.

Z šesti stovek prací, které Bohumil Teplý v průběhu své celoživotní umělecké dráhy vyhotovil, výstava připomene jednak umělcova ikonická díla, jednak přípravné modely. K vidění budou sochařské práce z rané doby i z posledních let. Instalace představí také medailérskou tvorbu umělce, tj. medaile a pamětní desky význačných osobností, a neopomene ani jeho restaurátorskou a pedagogickou činnost.

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *