Kam v roce 2022 do zahraničí? Tipy od redakce Artalku

V minulém týdnu jsme vydali zprávu o tom, jaká nová muzea či rekonstruované budovy se otevřou v tomto roce. Tentokrát se podíváme na zajímavé výstavy a akce, které nás v tomto roce čekají, a to skrze tipy od členů a členek redakce Artalku. Záměrně se vyhýbáme větším akcím, jako je documenta 15 v Kasselu, Benátské či Berlínské bienále nebo Manifesta 14 v Kosovu.

Trinh T Minh-ha, Sur Name Viet Given Name Nam, záběr z filmu, 1989. Autorčino dílo bude součástí výstavy No Master Territories (19. 6. – 28. 8. 2022) v Haus der Kulturen der Welt v Berlíně

Maja Štefančíková

ImPulsTanz 2022, Viedeň (7. 7. – 7. 8. 2022)

ImPulsTanz je festival plný predstavení, workshopov a výskumných projektov. Koná sa vo Viedni a jeho špecifikom je, že hostí veľké množstvo umelcov a umelkýň tvoriacich v tanečnom a performatívnom médiu. Ich predstavenia sa konajú v rôznych lokáciách a nezastrešuje ich žiadna špecifická téma. Okrem tanečných performancií sa festival každý rok venuje edukácii a rozvoju zručností v tomto médiu a ponúka kurzy pre každého, kto má záujem spoznať a pracovať so svojím telom. Tento rok bude prebiehať v lete od 7. júla do 7. augusta 2022 a predstaví sa na ňom celý rad umelcov a umelkýň, medzi nimi Anne Teresu De Keersmaeker, Lisbeth Gruwez, Tanztheater Wuppertal Piny Bausch, Wim Vandekeybus s Ultima Vez, Akram Khan či Geumhyung Jeong.

Tony Cokes: Some Munich Moments 1937–1972, Haus der Kunst, Mníchov (10. 6. – 23. 10. 2022)

Z pohľadu tvorcu skúma politické ideológie médií a popkultúry a ich vplyv na spoločnosť už viac ako tri desaťročia. Jeho videoeseje sú založené na texte a zachytávajú najmä afroamerickú skúsenosť spojenú s prejavmi rasizmu a kapitalizmu. Vizuálny umelec Tony Cokes predstaví svoje nové diela na výstave s názvom Niektoré mníchovské momenty 1937–1972, na ktorej spolupracujú inštitúcie Haus der Kunst a neďaleký Kunstverein München s využitím verejných priestranstiev medzi ich budovami.

Performance In Memoriam Ismael Ivo, ImPulsTanz 2021. Foto: Yako.One

Martin Vaněk

V kurátorském světě patří právem Van Abbemuseum v Eindhovenu mezi absolutní špičku díky svému kritickému, společensky odpovědnému a v pravém slova smyslu kreativnímu přístupu k prezentaci svých sbírek. Každá návštěva v kterékoliv době opravdu stojí za to. Ve druhé polovině minulého roku kurátorský tým pod vedením ředitele Charlese Esche připravil další dlouhodobou expozici s názvem Delinking and Relinking, jež je ale od té doby kvůli lockdownu převážně zavřená. Muzeum slibuje „multismyslovou prezentaci sbírky, kterou můžete vidět, dotýkat se jí, slyšet a cítit“. Po několika předchozích návštěvnických zkušenostech nemám vůbec strach, že by šlo o laciný a prázdný marketingový slogan a do Eindhovenu se vydám hned, jak to bude možné, ačkoliv tato zřejmě hlasitá, voňavá nebo naopak smrdutá, polohrubá a očividná výstava bude přístupná až do roku 2024.

Budova Van Abbemuseum v Eindhovenu. Foto: Flickr.com

Petra Lexová

Příští rok se v Londýně uskuteční několik velkých monografických výstav. Koncem ledna uvede Royal Academy London retrospektivní výstavu Francis Bacon: Man and Beast (29. 1. – 17. 4.) zaměřenou na Baconovu portrétní tvorbu a obrazy zvířat vzniklé v posledních padesáti letech. V únoru začne v Hayward Gallery výstava Louise Bourgeois: The Woven Child (9. 2. – 15. 5.). Galerie slibuje velkou retrospektivní výstavu, která představí pozdní tvorbu Louse Bourgeious akcentující sochy vyrobené z domácích textilií a tkanin. Na podzim chystá velké monografické přehlídky i londýnská Tate Modern. V říjnu začne výstava The EY Exhibition: Cezanne (6. 10. 2022 – 12. 3. 2023) představující dílo Paula Cézanna. V listopadu pak zahájí výstavu tkaných soch a instalací polské umělkyně Magdaleny Abakanowicz (17. 11. 2022 – 21. 5. 2022).

Dlouho se rovněž čeká na dva roky odloženou výstavu slovenské umělkyně Márie Bartuszové, která by se měla v Tate Modern otevřít v září (21. 9. 2022 – 16. 4. 2023). Monografická výstava představí vedle Bartuszové organických soch ze sádry i množství fotografií a kreseb, z nichž mnohé budou představeny poprvé. Mária Bartuszová, která se narodila v Praze, ale většinu svého života strávila v Košicích na Slovensku, byla dlouhou dobu opomíjenou autorkou. To změnila až její prezentace na výstavě documenta 12 v Kasselu v roce 2007, která přinesla zvýšený zájem o Bartuszové sochařské dílo. Vedle nedávných monografických výstav ve Varšavě nebo v Mnichově se jedná o první takto rozsáhlou výstavu jejího díla na britských ostrovech. V závěru minulého roku vznikla i rozsáhlá monografie Márie Bartuszové připravená historičkou umění Gabrielou Garlatyovou.

Mária Bartuszová, Malý škrupinový reliéf, sadra, špagát, 1985, Východoslovenská galéria

Zuzana Janečková

Tip na severské leto: V roku 2022 prebehne od 15. júla do 2. októbra v Lotyšskej Rige 3. ročník bienále Riboca v kurátorskej koncepcii Reného Blocka. V tejto konštelácii sa oplatí potom pokračovať do Tallinu a navštíviť komplex galérii The Art Hall Gallery, Tallinn Art Hall a Tallinn City Gallery. Prípadne pokračovať ďalej na sever a navštíviť Lichen festival na Mustarinde vo Fínsku alebo pokračovať ešte ďalej na severný pól do Laponska a skúsiť vidieť polárnu žiaru.

Anna Remešová

V létě bude hned několik důvodů zajet si do Berlína. Kromě toho, že je Berlín v létě příjemnější na poflakování po městě, tak tu taky bude Berlínské bienále, které bude letos kurátorovat skvělý umělec a teoretik Kader Attia. Já bych ale ráda zmínila výstavu No Master Territories (19. 6. – 28. 8. 2022), kterou mají na starosti teoretička filmu Erika Balsom a spolupracovnice Haus der Kulturen der Welt, kde se výstava bude konat, Hila Peleg. Výstava by měla propojit současná i nedávná filmová díla, která pracují s dokumentárními postupy a jsou vytvořená ženami-filmařkami či jsou o ženách. Mimo to se také přehlídka zaměří na prezentaci rozličných filmových strategií, aby nabídla „rozsáhlou a průřezovou zprávu o nedoceněných setkáních mezi feminismem a pohyblivým obrazem“. A součástí projektu je i obsáhlá publikace, antologie, která dobře poslouží jako historiografický přehled feministického filmu.

Dům Mustarinda v přírodní rezervaci Paljakka ve Finsku

Barbora Komarová

Alžběta Cibulková

V prostorách brutalistního Barbican Center v Londýně proběhne od května do srpna 2022 rozsáhlá výstava s názvem Náš čas na Zemi (Our Time on Earth), která se bude věnovat způsobům reakcí na klimatickou krizi. Na výstavě, na níž uvidíme vedle futuristických instalací například také projevy místního aktivismu, se budou společně podílet vědci, architekti, aktivisté, designéři, ekologové, technologové nebo spisovatelé.