PODCAST Továrna na kulturu 4: Zora Jaurová

Poslední letošní díl podcastové série Továrna na kulturu se věnuje vývoji státní kulturní politiky a kreativních průmyslů na Slovensku. Pozvání přijala slovenská politička a expertka na kulturní politiku Zora Jaurová. Společně s ní jsme probrali vývoj státní podpory kultury na Slovensku po rozpadu Československa. Zároveň jsme rozebrali také podstatný fenomén, o kterém jsme dosud v Továrně na kulturu nemluvili, a tím jsou Evropská hlavní města kultury. Zajímala nás jejich konkrétní podoba v souvislosti s Košicemi, které titul získaly v roce 2013, ale také s aktuálním vyhlášením Trenčína jako evropského hlavního města kultury v roce 2026.

Slovenská cesta a evropská města kultury

Jak vypadala decentralizace, ke které v kultuře docházelo po roce 1989? S čím se potýkala slovenská kulturní scéna po rozpadu Československa a jaké dopady má dění 90. let na současnou situaci? Zora Jaurová ve čtvrtém a posledním letošním díle Továrny na kulturu popisuje, jak si nově budovaná kulturní infrastruktura na Slovensku dodnes těžce získává důvěru mezi veřejností, což s sebou nese i ztíženou možnost kultury vytvářet prostory pro společnou diskuzi. Privatizace kulturních institucí i oslabená pozice ministerstva kultury pak dala průchod představě o tom, že kultura stojí v protikladu k ekonomice a není tak plnohodnotnou součástí společnosti. To se snažili změnit odborníci a odbornice, kteří propracovali – ve snaze vytvořit most mezi kulturní a ekonomickou sférou státu – koncepci kreativních průmyslů. Jaurová ale v rozhovoru mimo jiné dodává, že dnes se už diskuze o kreativních průmyslech výrazně posunula a přestává pomalu dávat smysl, protože si začínáme uvědomovat, jakým způsobem ekonomické argumenty dopomohly k utilitarizaci kultury.

Zora Jaurová vystudovala divadelní dramaturgii a působila jako divadelní dramaturgyně, kritička a překladatelka. V letech 2004–2008 pracovala jako ředitelka národní kanceláře evropského grantového programu Kultura. V letech 2004–2006 zastupovala Slovenskou republiku ve Výboru pro kulturní záležitosti Rady EU. V roce 2005 založila Inštitút pre kultúrnu politiku, věnuje se analytické činnosti a podpoře této oblasti. Je viceprezidentkou evropské organizace Culture Action Europe. Od dubna 2007 působila ve funkci hlavního konzultanta projektu Košice – Interface 2013, který se stal vítězným projektem v slovenské soutěži o titul Evropské hlavní město kultury 2013. V současnosti je místopředsedkyní politické strany Progresívne Slovensko.


Podcastová série vzniká díky finanční podpoře od Ministerstva kultury ČR a ve spolupráci se Studiem Mr. Wombat. Zvukovou a hudební postprodukci obstarává kolektiv Trigger.

Hudební úprava druhého dílu: Ai fen (Ai fen je polsko-čínská skladatelka, hudebnice a producentka usazená v Praze. Vlastním jménem Ewelina Vlček-Chiu, polovina dua Ba:zel, v loňském roce vydala debutové sólové album Postforever. Žánrově se Ai fen pohybuje v experimentálním popu s prvky screamu, ambientu i techna, kombinuje flétnu, samply a klávesy s dramatickým vokálem.)

Postprodukce: Marie Čtveráčková

Grafická úprava: Šimon Levitner


Továrna na kulturu tímto dílem končí svou první část, která přinesla pohled primárně na období devadesátých let a na postupnou implementaci koncepce kreativních průmyslů do státní kulturní politiky v Česku a na Slovensku. V roce 2022 budeme pokračovat v dalších dílech, které se tentokrát zaměří na konkrétní aktuální programy na regionální i městské úrovni. Podíváme se na to, jak vypadají kulturní politiky Prahy a Brna nebo jakým způsobem se podílejí kreativní průmysly na transformaci krajů závislých v minulosti na těžkém a uhelném průmyslu.

Anna Remešová | Je redaktorkou Artalk.cz. Vystudovala teorii a dějiny moderního a současného umění na UMPRUM a byla členkou Ateliéru bez vedoucího. Aktuálně se jako doktorandka na AVU věnuje výzkumu Náprstkova muzea v Praze.


Anežka Bartlová | Anežka Bartlová (*1988) je šéfredaktorkou Artalku. Vystudovala Dějiny umění na FF UK a UMPRUM a doktorát získala na KTDU Akademie výtvarných umění v Praze. Je editorkou knihy Manuál monumentu (UMPRUM, 2016). Podílela se na běhu INI Gallery a Ceny Věry Jirousové (2014–2016). V letech 2016 až 2019 byla interní redaktorkou časopisu Art+Antiques, 2018–2022 pracovala v redakci akademického časopisu Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny. Anežka Bartlová je členkou Spolku Skutek, solidární platformy pro komunikaci uvnitř i vně umělecké scény, členkou Feministických (uměleckých) institucí a iniciativy Nadšením nájem nezaplatíš.