Artalk.cz

PODCAST Továrna na kulturu 3: Vít Havránek

V minulých dílech podcastové série Továrna na kulturu jsme se dotkli vývoje kulturní scény v 90. letech a proměn kulturní politiky kolem vstupu České republiky do Evropské unie. Právě na toto transformační období byl zaměřen výzkumný a výstavní projekt Monument transformace, který v roce 2009 připravil společně s umělcem Zbyňkem Baladránem i náš dnešní host Vít Havránek. S Vítem Havránkem, dnes působícím na Akademii výtvarných umění v Praze, se opět vrátíme do 90. let, k fungování veřejných institucí ve vztahu k nově vznikající nezávislé umělecké scéně, ale zeptáme se také na vznik mezinárodní sítě tranzit a zpětně zrekapitulujeme i již zmíněný projekt Monument transformace.

Od lokální ke globální perspektivě

Jak vypadal vztah na umělecké scéně mezi nezávislými a státními institucemi? Kolem jakých prostorů se v devadesátých letech organizovali kulturní pracovníci a pracovnice a skrze jaké kontakty se otevírala „scéna“ zahraničí? V rozhovoru s Vítem Havránkem nás zajímalo právě téma internacionalizace a jeho konkrétní včlenění do státní kulturní politiky. Pokusili jsme se tak načrtnout odpověď na otázku, zda existovala ucelená představa o otevírání českých výstavních institucí zahraniční spolupráci, anebo zda se jednalo spíše o vlivy, které sem přicházely zvenčí. Kromě internacionalizace se pak druhá polovina rozhovoru věnuje projektu Monument transformace, pojmu tranzitologie a možnostem překlopení reflexe období po roce 1989 do výstavy.

Vít Havránek působil v 90. letech na různých pozicích a v rozličných institucích: od Sorosova centra současného umění přes Ústav dějin umění AV ČR až po Národní galerii a Galerii hlavního města Prahy. V roce 2002 spoluzaložil pražskou pobočku středo- a východoevropské sítě tranzit. Pod tranzitem téměř dvacet let připravoval výstavy, diskuze a publikace, jeho poslední aktivitou v tranzitu bylo kurátorování prvního ročníku bienále Ve věci umění, společně s Terezou Stejskalovou. V současnosti pracuje jako prorektor pro zahraniční záležitosti na Akademii výtvarných umění.


Podcastová série vzniká díky finanční podpoře od Ministerstva kultury ČR a ve spolupráci se Studiem Mr. Wombat. Zvukovou a hudební postprodukci obstarává kolektiv Trigger.

Hudební úprava druhého dílu: Ursula (Ursula Sereghy je českou muzikantkou. Její tvorbu můžete slyšet na jejím debutovém albu OK Box, které vyšlo tento rok v září na labelu Gin&Platonic.)

Postprodukce: Marie Čtveráčková

Grafická úprava: Šimon Levitner

Komentáře

    • Tomáš Fassati

    Nemá smysl o existenci izolovaných sociálních bublin jen mluvit, a nerespektovat souvislosti. My, co se nacházíme v bublině vizuálního umění jsme se cítili Husákovským režimem jen omezováni v souběhu se světovým vývojem, o kterém jsme věděli dost. Muzea umění placená z daní tady ale nejsou kvůli našim zájmům (jak bychom stále chtěli), ale pro vzdělávání veřejnosti. Mezi ní a soudobým uměním se vytvořila známá propast, kterou bylo třeba po roce 1990 přemosťovat postupně, jinak by se rychlým vývojem ještě zvětšila. Proto byla jistá konzervativnost muzeí umění na místě, a nebuďme naivní, asi je potřebná stále. Kdyby příslušníci naší bubliny nechtěli trhnout kdekoliv, co se dá (např. v muzeích umění), respektovali by více dualitu, kde muzea vyvažují soudobým uměním kunsthalle, od kterých by mohli požadovat větší soustředění na současnost. A tam, kde nejsou je zakládat….

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *