PODCAST Továrna na kulturu 2: Marta Smolíková

Do druhého dílu podcastové série Továrna na kulturu, která sleduje vývoj státní kulturní politiky od devadesátých let po současnost, si Anežka Bartlová a Anna Remešová pozvaly Martu Smolíkovou, expertku na financování kultury a kreativní průmysly. Rozhovor naváže na předchozí díl, vrátíme se opět do devadesátých let, tentokrát ale se zvláštním zřetelem na intervence zahraničních institucí. Dále bude řeč o vstupu České republiky do Evropské unie a o vlivu evropských dotačních programů jak na strategie státní podpory kultury, tak i na vzrůstající diskuzi o koncepci kreativních průmyslů.

Česká státní kultura na cestě do Evropy

Jak vypadala umělecká scéna v devadesátých letech, kdy přestala být podpora kultury organizována pouze státem v rámci Svazu českých výtvarných umělců a Českého fondu výtvarných umění a namísto toho vznikla řada takzvaně nezávislých galerií a dalších výstavních institucí? Jaké koncepční rámce ve druhé polovině devadesátých let určovaly financování kultury a její proměny?

Marta Smolíková pracovala na přelomu tisíciletí v Sorosově centru pro současné umění Praha, jež v devadesátých letech plnilo důležitou funkci ve vztahu k zahraničí, ale také v podpoře lokálního progresivního umění. Smolíková je také odbornicí na kulturní politiku a v klíčové době po vstupu ČR do EU v roce 2004 založila vlastní agenturu soustředící se na podporu kultury právě skrze evropské granty. Hlavní otázka druhého dílu Továrny na kulturu proto zní, co vstup do EU znamenal pro směřování podpory české kultury, jakým způsobem proměnil lokální dotační programy a co můžeme očekávat od koncepce kreativních průmyslů v nově zformulované státní kulturní politice.

Marta Smolíková je členkou Rady ITI – Mezinárodního divadelního institutu, zastřešující platformy pro scénická umění a v letech 2011–2014 působila také jako místopředsedkyně, později předsedkyně Státního fondu kultury ČR. Byla ředitelkou Knihovny Václava Havla a od roku 2016 je ředitelkou Open Society Fund v ČR, od roku 2020 předsedkyně spolku Česká ženská lobby a místopředsedkyně Rady vlády pro rovnost žen a mužů a od května 2021 členka Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.


Podcastová série vzniká díky finanční podpoře od Ministerstva kultury ČR a ve spolupráci se Studiem Mr. Wombat. Zvukovou a hudební postprodukci obstarává kolektiv Trigger.

Hudební úprava druhého dílu: feferonja (feferonja je zvuková umělkyně a filmová editorka, pohybující se mezi Prahou a 's-Hertogenboschem. V současné době prozkoumává holandskou synthovou scénu.)

Postprodukce: Marie Čtveráčková

Grafická úprava: Šimon Levitner

Anna Remešová | Je redaktorkou Artalk.cz. Vystudovala teorii a dějiny moderního a současného umění na UMPRUM a byla členkou Ateliéru bez vedoucího. Aktuálně se jako doktorandka na AVU věnuje výzkumu Náprstkova muzea v Praze.


Anežka Bartlová | Anežka Bartlová (*1988) je šéfredaktorkou Artalku. Vystudovala Dějiny umění na FF UK a UMPRUM a doktorát získala na KTDU Akademie výtvarných umění v Praze. Je editorkou knihy Manuál monumentu (UMPRUM, 2016). Podílela se na běhu INI Gallery a Ceny Věry Jirousové (2014–2016). V letech 2016 až 2019 byla interní redaktorkou časopisu Art+Antiques, 2018–2022 pracovala v redakci akademického časopisu Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny. Anežka Bartlová je členkou Spolku Skutek, solidární platformy pro komunikaci uvnitř i vně umělecké scény, členkou Feministických (uměleckých) institucí a iniciativy Nadšením nájem nezaplatíš.