TZ: Jan Kvíz v Galerii Mimochodem

Jan Kvíz / Rafťáci / kurátorka: Maro Hajrapetjan / Galerie Mimochodem / Praha / 15. 9. – 27. 10. 2021

Jan Kvíz se ve svém projektu Rafťáci ohlíží za živlem vody, který zpracovává v rámci ročního tematického celku Galerie Mimochodem zaměřeného na přírodní elementy našeho každodenního života. Ty často paradoxně nevnímáme tak vzácně a závažně, jak by bylo v dnešní environmentální krizí protkané době potřeba. Název výstavy vychází ze stejnojmenného českého komediálního filmu Rafťáci z roku 2006, který autora fascinuje ironickým spojením vody, nezkrotného živlu

a neohrabané vodácké teenage komedie.

V práci Jana Kvíze se setkáváme s již zakořeněným principem jeho uměleckého přístupu – přivlastňování si jistého druhu vizuality (vizuální apropriace), prostřednictvím které akcentuje jak absurditu a naivitu, tak odkrývá rozporuplnost komponentů dané vizuality – spojení naivního prožívání dospívání a romantické představy nespoutané divočiny.

Vybrané momenty – pořízené snímky z filmu o zmíněném filmu Rafťáci (tzv. screenshoty) vytrhává z daného narativu vystavěného na základě scénáře a přisuzuje jim jiný obsah. A to nejen oddělením od zbytku celého dokumentu, komentujícím vznik filmu, ale také připnutím nově komponovaných titulků s kritickým podtónem a ironií. Spojením autorského textu a vypůjčené vizuality tak vzniká nové vyprávění. Vzpomínky na divokou přírodu nebo spíše představy o tom, jak ji prožívají náctiletí.

Jan Kvíz (*1995) je studentem současně dvou vysokých škol. Na UMPRUM v Praze dochází do ateliéru Intermediální konfrontace Michala Pěchoučka a Dominika Gajarského a na Přírodovědecké fakultě UK v Praze studuje obor Hydrologie a hydrogeologie. Tyto své zkušenosti má možnost propojovat, přestože to nemusí být z jeho díla zcela zřejmé. Autor vnímá jako důležité možnost skrze umělecké dílo přetavovat exaktně získané informace do divácky přívětivější podoby. V jeho projektech se často  můžeme setkat  s tématy týkající se klimatické změny či politiky antropocénu, které uchopuje prostřednictvím principů vizuální apropriace a koláže. Častým médiem jeho prací je pohyblivý obraz, v rámci kterého vystavuje novou příběhovost charakteristickou svou hravostí, absurditou i ironií. V roce 2020 například vystavoval v rámci výstavy Poslední den stvoření v Galerii Hraničář v Ústí nad Labem, kde se věnoval tématu rekultivovaného jezera Milada.