TZ: Robert Gabris v Galerii GzG

Robert Gabris / INSECTOPIA / kurátorka: Tamara Moyzes / Galerie GzG / Hradec Králové / 6.8 – 31.10. 2021

Robert Gabris se ve svém díle s názvem "Insectopia", spojujícím slova "insect" (hmyz) a "utopia" (utopie), zabývá myšlenkami "romské síly" a jeho schopnosti vzdorovat dlouhé éře bílé nadvlády, tedy nesouhlasí s podrobením nadřazené skupině a nepřijímá "hegemonický proces". Tato témata zpochybňuje vzhledem k postavení romského těla v rámci etnologických muzeí. Tělo, které bylo v průběhu minulých  století vyvlastněno a optikou hegemonie reprezentováno jako bezbranné a zranitelné.

Dekolonizace probíhající napříč světovými muzei požaduje po bílé většině, aby napravila zločiny minulosti, vrátila etnickým skupinám uloupené artefakty i kulturní dědictví zpět a přestala prezentovat romské tělo ve sbírkách způsobem, který naplňuje představy hegemonie. Etnologická muzea se zatím snaží v jejich výstavních prostorách předat veřejnosti myšlenky rovnoprávnosti se svými programy „diverzity“, v jejichž rámci vystavují romské, africké a domorodé umělce.

Gabris jako romský a queer umělec zpochybňuje latentní zájmy těchto aktivit a navrhuje diskusi o funkčnosti tohoto typu kurátorských záměrů.  Nabízí otázku: „Mohli by například "etnicky odlišní umělci" umělci obsadit muzeum (Occupy Museums) a dekonstruovat sbírky podle svých vlastních představ a zkušeností, aniž by byli podrobeni inspekci zaměstnanci muzea??“ Gabris se ohrazuje proti aktivitám muzeí, které směřují k udržení jejich autority a nadvlády prostřednictvím dominance bílé většiny vůči romskému tělu a jeho viktimizaci. Také poukazuje na to, že takové typy výstav mohou podle všeho vést k whitewashingu a ospravedlnění "hegemonického procesu".

Výsledkem Gabrisovy kritiky je nová řada děl, kterou můžete vidět na dnešní výstavě. Umělec ironicky zobrazuje zranitelnost svého těla a přetváří ho do podoby hmyzu, který by snadno mohl být zavěšen v některém z muzejních katalogů.

V rámci instalace vítá Gabris návštěvníky ve své "hmyzologii". Toto označení může působit i naopak jako osobní studie vztahu mezi hmyzem a člověkem, kde zpodobňuje život nehybného a ochromeného hmyzu, jehož tělo je v rámci antropologického výzkumu spoutáno pomocí provazů a bambusových větví. Je sebrán, zařazen a hrdě prezentován ve skleněném muzejním boxu.

Text: Shlomi Yaffe & Tamara Moyzes

Robert Gabris se ve své tvorbě s citlivostí i angažovaným postojem zajímá o vyloučené skupiny nebo queer tělesnost v konfrontaci s normami a hranicemi většinové společnosti. Prostřednictvím tradičních  médií, jako je kresba s přesahy do performance nebo instalace se zabývá spletitostí vlastních identit – sexuální, geografické i národní.

Robert Gabris (1986, Hnúšťa, SK) vystudoval scénografii na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě a v magisterském studiu pokračoval na Akademii výtvarných umění ve Vídni. Pracuje s kresbou, která mnohdy přesahuje do instalace a performance. V jeho převážně autobiografické práci se často objevuje téma politiky identit. Zajímá se o vyloučené skupiny nebo queer tělesnost v konfrontaci s normami a hranicemi většinové společnosti. Experimentální kresba je pro něj formou rezistence vůči rasismu nebo různým formám (sociálního) vyloučení. Gabris svou práci představil především ve středoevropském kontextu, ale také například v Rize nebo Šanghaji. V posledních letech častěji vystavoval také na české scéně, například na bienále Matter of Art (2020), v galerii Artivist Lab (2019) nebo v Moravské galerii v Brně (2017). Svá díla vystavuje po celém světě, v roce 2021 mu byla udělena prestižní cena Recognition Art Award / Strabag International v Rakousku, ve stejném roce byl nominován na cenu Jindřicha Chalupeckého v České republice.