Ermitáž bude prodávat digitální tokeny svých děl

Státní muzeum Ermitáž v Petrohradě oznámilo spolupráci se společností Binance NFT na výrobě digitalizovaných kopií uměleckých děl ze svých sbírek, mezi nimiž jsou například Madona Litta Leonarda da Vinci, Giorgionova Judita nebo Šeříkový keř Vincenta van Gogha. Jedna kopie od každého zůstane v muzeu a druhá bude na konci srpna nabídnuta prostřednictvím zmiňované společnosti k prodeji. Více podrobností přináší Martin Vaněk.

Vasilij Kandinskij, Kompozice VI., 1913. Zdroj: Wikimedia Commons

Minulý týden petrohradská Ermitáž, jedno z největších a nejstarších muzeí umění na světě, oficiálně zveřejnila informaci o nové a v kontextu muzejního provozu ojedinělé spolupráci se společností Binance NFT zabývající se „ražbou“ (v angličtině „mint“) digitalizovaných uměleckých děl, která mnohdy existují pouze v jedničkách a nulách. NFT je zkratka termínu „non-fungible token“, do češtiny překládaného jako nezaměnitelné digitální aktivum.

Tomuto fenoménu se nedávno obšírněji a kriticky věnoval Max Máslo ve svém příspěvku publikovaném na Artalku. Máslo zde definuje NFT jako „neduplikovatelný digitální token, směňovatelný na blockchainovém protokolu. Je možné ho vlastnit, darovat nebo s ním obchodovat, ale není možné ho pozměnit nebo rozmnožit“. Do metadat každého tokenu je možné také přidat další informace potvrzující jeho exkluzivitu. V případě ruského Státního muzea Ermitáž se bude jednat o „Prémiovou NFT kolekci“ pěti uměleckých děl ze sbírek, přičemž každé bude mít dvě exkluzivní a ředitelem muzea Michailem Borisovičem Piotrovským signované digitální kopie. Nejedná se tedy o samostatná originální umělecká díla, jaká v současnosti vznikají speciálně pro daný trh. Jedna kopie od každého zůstane v muzeu a druhá bude na konci srpna nabídnuta prostřednictvím zmiňované společnosti Binance NFT k prodeji. Z rozsáhlé sbírky byla vybrána tato díla: Madonna Litta Leonarda da Vinci, Giorgionova Judita, Šeříkový keř Vincenta van Gogha, Kompozice VI. Vasilije Kandinského a Monetova Zahrada v Montgeron.

Ačkoliv ruské zákony výrazně omezují obchodování s kryptoměnami společně s NTF, vedení Ermitáže ve svém prohlášení tvrdí, že se svými právníky přišlo na legální způsob, jenž jim umožnil tento projekt uskutečnit. Server Artnet uvádí, že tiskový odbor muzea žádné detaily dále neobjasnil. Podle zmíněného oficiálního prohlášení Státního muzea Ermitáž je hlavní myšlenkou projektu poskytnutí nové úrovně dostupnosti sbírek Ermitáže a zdůraznění demokratické povahy muzea. Mimo jiné tím chce muzeum též upozornit na význam digitalizace sbírek jako nové etapy sbírání umění. Další otazníky se ale vznášejí nad tím, zda tvorbu tokenů muzeum považuje za nový způsob výdělku. Finanční hodnota jednotlivých NFT totiž prozatím nebyla zveřejněna a ředitel muzea na tuto otázku serveru The Art Newspaper odpověděl vyhýbavě v tom smyslu, že se z jejich strany jedná spíše o experiment než o získávání peněz. Piotrovský na projektu ocenil (překvapivě) hlavně jeho potenciál budovat zcela nové formy vztahu k umění a v závěru vyjádření NFT označil za způsob tvorby demokracie, který dělá luxus sice dostupnější, ale zároveň zachovává výjimečnost a exkluzivitu. Ředitel se dále netají tím, že Ermitáž bude i nadále experimentovat na poli moderních technologií.

Petrohradská instituce však přichází s projektem digitálních tokenů v době, kdy tento nový trh podléhá výrazné kritice směřující zejména na jeho vysokou energetickou náročnost, a tudíž na jeho v principu neekologický charakter. Jak totiž uvádí Máslo ve zmíněném článku, jeden NFT znamená měsíční spotřebu elektřiny průměrného Evropana.

Dalším projektem Ermitáže plánovaným již od roku 2012 je barcelonská pobočka, jež se potýká s nedostatečnou podporou vedení této katalánské metropole. Kritika stavby Toya Ita je směřována zejména na její napojení na městskou infrastrukturu, ale také na koncept, který má lákat zejména turisty, a nikoliv místní obyvatelstvo (více Barbora Komarová na Artalku). V tomto kontextu lze oba kroky vnímat spíše jako způsob ruské kulturní expanze na Západě.