Artalk.cz

TZ: Lubomír Typlt v Alšově jihočeské galerii

Lubomír Typlt / Tančící pentagon / Jane Neal / Alšova jihočeská galerie / Hluboká nad Vltavou /3. 7. 2021 – 2. 1. 2022 

Alšova jihočeská galerie připravuje ve výstavních prostorách v Zámecké jízdárně v Hluboké nad Vltavou výstavu Lubomíra Typlta nazvanou Tančící pentagon. Výstava českého malíře Lubomíra Typlta, kterou ve spolupráci s AJG připravuje britská kurátorka Jane Neal, svým obsahem překračuje hranice regionu. Lze očekávat, že to bude událost celorepublikového významu a představí umělcovy práce z posledního období. Slavnostní zahájení se bude konat v sobotu 3. července od 15 hodin. Úvodní slovo pronese ředitel AJG Aleš Seifert a Jane Neal. Výstava vznikla ve spolupráci s DSC Gallery v Praze.

Lubomír Typlt (*1975) absolvoval vedle českých vysokých uměleckých škol VŠUP v Praze a FaVU v Brně také Kunstakademii Düsseldorf. Studoval u významných profesorů Markuse Lüpertze či Gerharda Merze. Studia dokončil jako mistrovský žák A. R. Pencka. Pro Typltovu tvorbu je příznačná specifická kontrastní a nebývale variovaná barevnost. Na svých plátnech rozvíjí osobitý mýtus o lidském jedinci, a to s gestickou malířskou živostí a spontánností. Lubomír Typlt od roku 1998 samostatně vystavuje v Čechách i v zahraničí.

„Mohlo by se zdát, že Typltovy práce jsou poněkud tajuplné či anachronické. Avšak není tomu tak. Spíše – jako v případě mnoha malířů tvořících v 21. století – jde o to, že se dosud nevypořádal s uměleckými hnutími konce 19. a počátku 20. století, protože ti umělci, kteří je založili, nestihli realizovat své průlomové nápady a experimenty kvůli dvěma světovým válkám a globálnímu geopolitickému rozdělení, známému jako studená válka“, představuje autora kurátorka výstavy Jane Neal. Vzhledem k těmto okolnostem byli umělci nuceni přizpůsobit se prostředí, v němž se ocitli. Západní umělci se zaměřili na abstrakci, plošnost a vše konceptuální, zatímco na východě panoval socialistický realismus a státem nařízená a podporovaná figurace. Teprve v devadesátých letech 20. století a na počátku 21. století se většina umělců napříč Evropou a Amerikou odvážila znovu pustit do figurativní malby. Do té doby museli západní malíři figuraci obhajovat, většinou skrze ironii či silné konceptuální sdělení. Ti východní pak museli čelit nařčení ze zpátečnictví.

„Z rytmů, které pro nás Typlt vytváří, pramení krása, až jistá muzikálnost. Jeho postavy jsou často zobrazovány při tanci či ve vzájemném držení, kdy se jejich paže či nohy formují do vzorců a díky výrazným odstínům vytvářejí silnou a podpůrnou geometrii pro kompozice, které jsou mnohdy velmi půvabné“, popisuje autorovu tvorbu Jane Neal. „Typlt však i přesto nikdy nepřestává být zarputile osobitý a je to právě tento silně individuální přístup, který popírá snadnou čitelnost, a který z něj činí tak mimořádného umělce. Zůstává tak i nadále šiřitelem rébusů, svědkem lidské touhy po odplatě a malířským „husarským kouskem“, doplňuje Jane Neal.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *