Artalk.cz

Otevřený dopis k novému výběrovému řízení na ředtele/ředitelku Muzea umění a designu Benešov

Publikujeme otevřený dopis, který redakci zaslali bývalí členové muzejní rady Muzea umění a designu Benešov při příležitosti vypsání nového výběrového řízení na jeho ředitele/ředitelku a který je adresovaný Městské radě v Benešově coby zřizovateli muzea. Pod textem dopisu jsou připojeny reakce na jeho znění od pověřené ředitelky MUD Aleny Ochepovsky a člena Umělecké komise muzea Richarda Druryho.

Muzeum umění a designu v Benešově u Prahy.

Vážení radní města Benešova, vážené dámy, vážení pánové,

odborná veřejnost od roku 2016 pozorně sleduje politické dění kolem dříve uznávaného benešovského Muzea umění a designu. To se do té doby jako jedna z mála mezi téměř třemi desítkami tuzemských sbírkotvorných a vzdělávacích institucí zaměřených na umění záslužně věnovalo nejen volné, ale zejména užité tvorbě. Oboru pro běžnou veřejnost uchopitelnějšímu, jehož kvality se více prolínají s životem každého člověka – na rozdíl od speciální, mnohdy náročné filosofie soudobé volné tvorby. Muzea si vážilo i Ministerstvo kultury, které tehdy vyslalo do Benešova svoji náměstkyni PhDr. Annu Matouškovou. Ta se snažila zachránit muzeum před likvidačním sloučením s komerční organizací věnující se lidové zábavě. Domnívala se, jak uvedla ve své zprávě, že radnice s úctou vnímá své „rodinné stříbro“. Tím byla míněna rozsáhlá a hodnotná sbírka muzea s dominantním zastoupením designu (včetně designu grafického), ale i fotografie.

O uznání kvalit muzea svědčí i ohlasy v článcích předních teoretiků designu, např. prof. J. Michla (Norsko) a prof. Z. Kolesára (Slovensko), v zahraničním tisku. Z. Kolesár vyzdvihl MUD jako jeden z mála progresívních příkladů práce s designem v ČR. Muzeu věnovala pozornost i vědecká publikace o českých sbírkách umění (M. Pachmanová: EX-POZICE, UMPRUM, 2018).

Rok 2017 však přinesl nekompetentní organizační zásahy do činnosti muzea. V bezprostřední reakci poslali představitelé tuzemských profesních sdružení, muzeí i uměleckých škol desítky dopisů tehdejšímu vedení města Benešova. Původní materiály byly sice v neetické snaze o „vygumování paměti“ z webu muzea odstraněny, v knihovnách ale zůstaly k dispozici dvě rozsáhlé publikace dobře dokumentující více než dvacetileté aktivity i sbírkotvornou činnost benešovského Muzea umění.

Po komun. volbách r. 2018 uvítala odborná veřejnost návrat důvěryhodných politiků na benešov. radnici. Uznání za dlouhodobou podporu Muzea umění a designu, která umožnila rozvoj instituce a její největší rozkvět v letech 2010-2015, jim spontánně vyjádřila v dokumentu, podepsaném více než stovkou osobností české odborné scény. Ten pak na schůzi zastupitelstva oficiálně předal zakladatel a úspěšný ředitel muzea pan Tomáš Fassati. Z hlediska profesní i běžné etiky je ale zcela neomluvitelné, že k podpoře dalšího rozvoje muzea nebyli následně jakýmkoliv způsobem přizváni jeho zkušení zakladatelé.

Nyní, po období politických turbulencí i nesystémové rekonstrukce budovy, jde především o zajištění kontinuity kvalitní koncepce muzea směřující z minulosti do budoucnosti. Na mnoha místech republiky bohužel dochází k velmi neodborným, nekoncepčním a v důsledku pak nehospodárným zásahům do činnosti muzeí, o jejíž podstatě ví široká veřejnost jen velmi málo. Jak zdůraznil ministr Zaorálek, na vině je stará nekvalitní legislativa, která mezi muzea a jejich zřizovatele nestaví nezbytný mezičlánek. Níže proto stručně předestíráme jen nutný základ této problematiky:

Základem činnosti muzeí je systematický, dlouhodobý vědecký výzkum, na jehož základě je vytvářena, odborně zpracovávána a spravována sbírka. Ta je v muzeích umění, na rozdíl od výstavních síní (galerie, kunsthalle), nezbytným základem pro výstavy a především stálé expozice. Laická veřejnost si neuvědomuje, že právě péče o sbírku je minimálním základem, na který se omezuje nezbytná aktivita ústavu v případě nouzových opatření. Muzea jsou paměťové instituce, kde základní roli hraje kvalitně stanovená úvodní koncepce, jejíž kontinuitu je zcela nezbytné (a všude samozřejmé) dlouhodobě udržovat. Jakékoliv změny je třeba provádět jen pozvolna a po důsledné a fundované diskusi. Proto jsou noví uchazeči o ředitelská místa povinni si důkladně prostudovat historii činnosti muzea i jeho koncepční dokumenty a přesvědčit výběrovou komisi o své schopnosti na ně seriózně navázat. Analogicky jsou i noví pracovníci na odborných postech systematicky zaučováni svými předchůdci, ve výjimečných případech jsou nově vybíráni ve spolupráci s externími odborníky.

Přerušování kontinuity je v těchto souvislostech vždy signálem nekompetentnosti nebo postranních úmyslů. Proto je nezbytné, zejména u hodnotně profilovaných muzeí, jakým bylo benešovské, věnovat značnou pozornost výběrovým řízením na místa ředitelů (a podle situace i odborných pracovníků) s pečlivým a seriózním výběrem oslovených uchazečů. Vlastnímu výběru musí předcházet nejen maximální upřesnění požadavků na schopnosti uchazečů i předkládané koncepce, ale i zajištění účasti zkušených specialistů s odpovídajícím vztahem k zaměření sbírky muzea ve výběrové komisi. Takové odborníky nejlépe pomohou vybrat profesní sdružení, např. Komora odborných pracovníků Rady galerií ČR. Na nedodržení těchto podmínek v Benešově nyní právem upozornil předseda Rady galerií ČR dr. Jiří Jůza. Seriózní samozřejmostí je účast dlouhodobých odborných pracovníků muzea ve výběrové komisi.

Kvalita sbírky designu i dlouhodobě koncepční práce s ním potvrzená odborníky i publikacemi musí vést k úctě k benešovské muzejní instituci, která si zasluhuje pečlivou přípravu i realizaci výběrového řízení na post ředitele, jež z principu nemůže být snadné. Toho je výše popsaným způsobem jistě možno dosáhnout. Naopak jakýkoli kompromis vycházející z dojmu, že benešovské muzeum umění nyní funguje na poměry českých regionů „přijatelně“ by byl nejen zbytečným, ale přímo škodlivým ústupkem. Příklad ministra Zaorálka, který se dokázal poctivě vypořádat s důsledky svévolných politických zásahů svého předchůdce, a to nejen jejich nápravou, ale i omluvou za ně, nás však naplňuje optimismem i pro benešovské řešení.

Červen 2021

Text připravili dlouholetí členové bývalé muzejní rady

Mgr. Pavel Scheufler, odborný pedagog, historik fotografie

Mgr. Jiří Hulák, historik designu, vedoucí odd. designu NTM, pedagog Západaočeské univerzity, člen výboru Asociace designérů

Prof. Mgr. Jindřich Štreit, odborný pedagog, Slezská univerzita Opava

Mgr. Lukáš Jirsa PhD., odborný pedagog, kulturolog, filmový historik a kritik (pověřený administrací dopisu, adresa 15000 Praha 5, Zborovská 46)

MUDr. Petr Sedláček, zástupce benešovské veřejnosti v muzejní radě (25601 Benešov, Křižíkova č.p. 2110)

Ing. arch. Jiří Šafr, architekt

Mgr. Josef Švehla, farář, zástupce benešovské veřejnosti v muzejní radě (25601 Benešov, Čechova č.p. 433)

Mgr. Bedřich Nádvorník, pedagog, zástupce benešovské veřejnosti v muzejní radě

 

Obsah textu podpořily osobnosti oboru design a fotografie:

Doc. Jar. Polanecký, teoretik designu, proděkan Fak. umění a designu UJEP, odb. prac. Muzea šperku a bižuterie Jablonec

PhDr. Anežka Šimková, historička designu, em. kurátor Muzea umění Olomouc

PhDr. Dagmar Koudelková, historička umění a designu, Masarykova univerzita Brno

PhDr. Lenka Žižková, vedoucí Design Cabinetu, pedagog UJEP Ústí nad Labem

Mgr. Gina Renotiére, International Council of Museums, National Committee

Prof. Akad. arch. Jiří Pelcl, Dr. h. c., designér, dlouholetý pedagog VŠUP, emeritní rektor

PhDr. Radim Vondráček, ředitel sbírek a výzkumu, Uměleckoprůmyslové muzeum Praha

Prof. Jan Němeček, odborný pedagog UMPRUM Praha, vedoucí katedry designu

Prof. Karel Míšek, odborný pedagog UJEP Ústí nad Labem, předseda Asociace užité grafiky a designu

Mgr. Jiří Pátek, kurátor sbírky Moravské galerie v Brně

Mgr. Jan Samec, historik umění, ředitel Galerie umění Karlovy Vary, člen předsednictva Rady galerií ČR 2005-2010

PhDr. Marcel Fišer, ředitel GAVU (Retromuzeum designu) Cheb, člen Uměleckohistorické společnosti

Tereza Vlašímská Bredlerová, PROTEBE live z.s., vedoucí galerie designu SM Karlovy Vary

Jana J. Pauly, historička a pedagožka designu, zakladatelka odd. designu Národního technického muzea Praha

PhDr. Marta Sylvestrová, dlouholetá kurátorka sbírky grafického designu Moravské galerie Brno

MgA. Vlastimil Bartas, dlouholetý pedagog Ateliéru průmyslového designu UMPRUM Praha

Mgr. Vít Jakubíček, kurátor sbírky designu Krajské galerie Zlín, vysokoškolský pedagog

Mgr. Markéta Svobodová, PhD. odborná pracovnice Ústavu dějin umění Akademie věd ČR, Praha

Mgr. Jan Pohribný, prezident Asociace profesionálních fotografů ČR

Doc. akad. arch. Jan Rajlich, předseda Bienále Brno, dlouholetý vedoucí ústavu designu VUT Brno


Reakce pověřené ředitelky Aleny Ochepovsky a člena Umělecké komise MUD Richarda Druryho na Otevřený dopis k výběrovému řízení na ředitele/ředitelku MUD v Benešově:

Reakce zaměstnanců MUD na Otevřený dopis

Reakce Richarda Druryho na Otevřený dopis

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *