TZ: Ora et lege v Broumovském klášteře

Ed Atkins, Kamilla Bischof, Jesse Darling, Liam Gillick, Martin Kohout, Florian Meisenberg, Slavs and Tatars / Ora et lege / kurátorka: Monika Čejková / Broumovský klášter /19. 6. – 30. 9. 2021

Výstavní projekt Ora et lege je dialogem současného umění s podstatou učení benediktinů, nejstaršího řeholního řádu západního křesťanství. Dějištěm výstavy je benediktinský klášter Broumov, do jehož prostor umělci Ed Atkins, Kamilla Bischof, Jesse Darling, Liam Gillick, Martin Kohout, Florian Meisenberg a Slavs and Tatars připravili díla odkazující na historii, vědění, učení a duchovní kulturu benediktinů. Autorkou projektu je kurátorka Monika Čejková, která jej připravila na základě diskuzí s arciopatem břevnovským Petrem Prokopem Siostrzonkem OSB.

Jedna z prvních otázek, které asi divákovi současného umění vyvstanou, bude znít, proč v sekulárním věku pořádat výstavu inspirovanou starobylým řeholním řádem. Odpovědí může být jeho silná tradice spojená s aktivitami, kterými benediktini na našem území usilovně rozvíjeli kulturu i vzdělanost. Řád tak stále může být významným reprezentantem duchovní a kulturní paměti včetně hodnot přetrvávajících do dnešních dní. Výstava se v neposlední řadě vztahuje i k samotnému prostoru benediktinského kláštera v Broumově, historicky a vizuálně neopakovatelného místa, poskytujícího specifický kontext, který není neutrální a spoluformuje tak konečnou podobu vystavených děl. Přesto se projekt Ora et lege (Modli se a čti) pokouší o hlubší dialog současného umění s učením benediktinského řádu. Reaguje na jednotlivé elementy vystihující jeho hlavní podstatu i na různé vybrané prvky katolické církve obecně.

Název výstavy Ora et lege (Modli se a čti) je parafrází známého řádového hesla benediktinů Ora et labora (Modli se a pracuj) a reflektuje klíčový faktor pro výběr vystavujících umělců. Jedná se o autory, kteří se vedle své umělecké činnosti dlouhodobě věnují psaní autorských textů. Výstava se tak nejen dotýká témat spjatých s klášterem, ale zároveň se snaží postihnout určitý narativní obrat ve vizuálním umění, kdy do popředí tvorby vystupuje autorské psaní v různé podobě, propojující odlišné literární formy a žánry, například prózu, poezii, drama, fikci nebo tzv. uncreative writing. Autorské psaní je tak na výstavě prezentováno ve formě knihy Liama Gillicka, emailové korespondence Jesse Darling, eseje Slavs and Tatars, implementací do vystaveného díla Kamilly Bischof nebo původního vybavení kláštera Eda Atkinse, softwarem generovaného textu Floriana Meisenberga či zveřejněním textu Martina Kohouta on-line v průběhu výstavy.

Výstava postihuje několik tematických oblastí, které však nejsou striktně vymezeny, spíše se jedná o volné odkazy, jež se v dílech jednotlivých autorů vzájemně prolínají. Jeden z tematických okruhů by se dal charakterizovat jako mediální revoluce reflektující pojem mimésis (nápodobu) a problematiku středověkých obrazů – otázku posvátna a jeho zobrazení (Liam Gillick, Florian Meisenberg, Kamilla Bischof). Další oblastí je hagiografie, která se stala prostředkem k připomenutí významu žen v katolické církvi i k reflexi jejich nerovného postavení v církevní hierarchii, jakožto analogickému obrazu o stavu společnosti obecně (Jesse Darling, Kamilla Bischof). Následuje neustále aktuální téma mezináboženského dialogu ve formě určité kritické polemiky s hluboce zakořeněnými stereotypy o národní identitě, moci, jazyce a náboženství (Slavs and Tatars). Poslední okruh je výrazem sekulárního nebo možná spíše rozporuplného vztahu k církvi (Ed Atkins, Martin Kohout), který na jedné straně ctí její tradici a historii, ale na druhé straně preferuje nebo vyznává humanistické ideály.

Výstavní projekt bude situován jako site-specific v unikátních historických prostorách benediktinského kláštera v Broumově – v interiéru kostela sv. Vojtěcha, jeho sakristii a zádušní kapli, v konventní knihovně a refektáři kláštera.