Artalk.cz

TZ: Dominik Styk v Galerii 35m2

Dominik Styk / Dohoda s bahnom / kurátor: František Fekete / Galerie 35m2 / Praha / 5. 6. – 26. 6. 2021 

Tvorba Dominika Styka má rysy přírodního a původního, zapouzdřujícího se ve světě fantazie. Tato přírodní fantazie je zároveň protkána strukturou každodennosti. Formálně by se jeho práce dala charakterizovat trpělivou a pečlivou rukodělností, důrazem na detail, intuitivním rozvíjením forem v podobě řasení a šití textilií a myšlením v materiálu.

Dominikovy objekty se inspirují houbovitými, animálními a florálními motivy, jenž částečně apropriuje a rozpracovává je v instalacích z nařasených látek, vyrábí figurativní loutky i více abstrahované objekty. Fragmenty říše rostlin, hub a živočichů však nejčastěji morfují a vytvářejí hybridní nové jedince imaginativního druhu. Nejsou imitací, ale spíše tvořivým rozšířením morfologie jednotlivých druhů. Dominik v materiálových asociacích rozvíjí určité, dá-li se to tak nazvat, přírodní vědomí, podléhající určitým principům, které se ale se samozřejmosti rozvíjejí nahodile a bez počátečního plánu. Jako lidské artefakty jeho výtvory určitým počátečním plánům sice nutně podléhají, jsou ale vytvářeny s větší či menší mírou oné přirozené intuice. Důležitými prvky jsou bujení, rašení a vzájemné prorůstání. Existují například cizopasné houby, které prorůstají hmyzem a ovlivňují jeho chování ke svému prospěchu. Nebo naopak hmyz, který zevnitř transformuje materiál kmenů stromů ve svá hnízda. Podobných příkladů komplexní mezidruhové ekologie bychom našli spousty. Dále je významné vytváření povrchových struktur a rastrů, imitujících přirozené procesy povrchů, jejich rozpad či korozi.

Loutky a objekty Dominik v galerijním prostoru staví do prostorových konstelací, kde se navzájem okoukávají a pulzují mezi nimi možnosti interakce. Cítíme jejich vzájemné a váhavé oťukávání, proudění upřímné energie. A pokud jej necítíme, alespoň si tyto toky představujeme. Naivně si přejeme, aby se začaly hýbat, neboť vnímáme skrytou důvěru, že nás tyto tvorové nemůžou ve svém nevinném jednání zklamat tak jako lidé. Je to svět podobný jevišti, což není náhodné, protože Dominik studoval alternativní scénografii a má divadelní zkušenost. V jeho výtvarné tvorbě se to promítá do performativního přístupu. Jevištní scény v galerii se tak ve vyhrazeném čase stávají prostorem pro spontánní tělesný zážitek, interakci s loutkami a instalací jako takovou. Aktéři této performance jsou přitom jakési lidské motory na nošení kostýmů, látek a objektů.

Významnou roli hrají také masky a kostýmní elementy, které jsou nasazovány, aby zakryly, přetvořily či rozšířily identitu toho, kdo je nosí. V Dominikově pojetí jsou to možná však spíše masky a kostýmy, které nosí nás. V tomto duchu jde i v performanci spíše než o herecký projev o choreografii pohybu, který si obléká látky a významy. Performance nemají předem dané příběhy, ale každý kostým si nese určitá pravidla, a akce se tak odvíjí v improvizaci rámované těmito pravidly. Postupuje se od syntézy k analýze. Syntézou těl, pohybů a objektů se dosahuje účinku, který následně může, ale nemusí být divákem analyzován.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *