Artalk.cz

Goethův institut ve virtuální galerii připomíná sté výročí Josepha Beuyse

Virtuální galerii, která připomíná významnou postavu dějin umění druhé poloviny 20. století, malíře a performera Josefa Beuyse, spustil pražský Goethův institut. Galerie Rozumět Beuysovi vznikla u příležitosti 100. výročí jeho narození, které připadá na 12. května, a přístupná bude do konce roku. ČTK to sdělil mluvčí institutu Tomáš Moravec.

Ve virtuální galerii se může veřejnost seznámit s politickými, sociálními či ekologickými otázkami, které si Joseph Beuys kladl, a blíže poznat některá z jeho základních děl, která formovala moderní umění; například Sociální plastiku, (1969), Sáňky (1969), Kapital Raum 1970–1977 (1980), 7000 dubů (1982) nebo Capri-Batterie (1985).

„Pro mnohé lidi je vesmír, který Beuys svým dílem stvořil, stejně tak fascinující jako nepochopitelný,“ připomíná kurátorka Catherine Nicholsová. Virtuální galerie podle ní otevírá dveře do světa Beuysových komplexních myšlenek, je to „okružní jízda virtuálním prostorem, který odráží umělcovo nitro“. „Nejde o to Beuysovu umění – nebo snad dokonce umění jako takovému – porozumět v běžném, racionálním slova smyslu. Chceme veřejnosti umožnit barvitý, emocionální vstup do Beuysova díla, které je plné úvah o traumatech, transformacích, o nemoci a uzdravení,“ doplnil další kurátor projektu Eugen Blume.

Joseph Beuys (1921 až 1986) spoluutvářel ve druhé polovině 20. století podobu moderního umění. Tuzemská veřejnost měla před sametovou revolucí jen omezené možnosti k poznání jeho myšlenek. Beuys tvořil své objekty nejraději z tuku, vosku či plsti. Tyto materiály poznal na vlastní kůži za druhé světové války, když byl jako radiotelegrafista Luftwaffe sestřelen nad Krymem a dostal se do péče místních Tatarů. Umělce, který byl po velkou část své kariéry zároveň rebelem, outsiderem i doyenem německé výtvarné scény, tento zážitek formoval na celý život.

Po návratu z fronty se zapsal na výtvarnou akademii v Düsseldorfu a zpočátku se protloukal jen s obtížemi. Jeho tvorba, která výrazně rozšířila hranice výtvarného umění, mu však postupně pomohla překonat válečná traumata. Byl také významným pedagogem a propagátorem politického, mytologického a filozofického přesahu umění.

Legendárními se staly nejen Beuysovy objekty a instalace, ale i četné performance a happeningy. Při nejslavnějším z nich strávil člen mezinárodního hnutí Fluxus několik dní v newyorské galerii s živým kojotem. Svojí akcí chtěl podnítit dialog mezi moderní Amerikou a Indiány. K hnutí Fluxus se řadí i Milan Knížák, který jako někdejší ředitel Národní galerie v Praze pomohl nákupu jednoho z mála Beuysových uměleckých objektů, které jsou k České republice veřejně vystaveny. Je jím Beuysovo Auto z roku 1969, Knížák za nákup čelil kritice kvůli údajně vysoké ceně. NG za dílo zaplatila podle tehdejšího vyjádření mezi lety 2003 až 2005 v několika splátkách 15 milionů korun. Další dílo Josepha Beuyse je možné vidět v lidické sbírce výtvarného umění.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *