Belgický Gent poprvé ukáže zrestaurovaný oltář bratří van Eycků

V katedrále v belgickém Gentu budou moci o víkendu první návštěvníci zhlédnout nově zrestaurovaný oltář bratří van Eycků, mistrovské dílo vlámských malířů z 15. století. V chrámu svatého Bavona se otevře návštěvnické centrum, které zájemce pomocí moderních technologií seznámí s barvitou historií jednoho z nejdůležitějších děl rané renesance. Mimo jiné odvypráví i příběh krádeže jednoho z panelů oltáře z roku 1934, kterou se kriminalistům dodnes nepodařilo vyřešit.

Oltář bude nově umístěn v největší kapli chrámu, a to v přísně střežené a klimatizované skleněné schránce. Dílo sestávající z 12 panelů, přičemž ten hlavní zobrazuje scénu klanění mystickému beránkovi symbolizujícímu Ježíše Krista, ale neprošlo zdlouhavým restaurováním celé. Jedna z částí oltáře nazvaná Spravedliví soudcové má na sobě stále patinu, kterou odborníci záměrně neodstranili. Panel je totiž pouze necelých 100 let starou kopií jednoho z obrazů, který z katedrály zmizel v roce 1934.

"Chtěli jsme tam tu patinu nechat právě proto, abychom dali jasně na srozuměnou, že jde o kopii a nikoli o pravého van Eycka," citovala agentura AP kanovníka katedrály Luda Collina.

Originál se stále nachází neznámo kde a policie ani po desítkách let neukončila vyšetřování krádeže, která vzrušuje i amatérské pátrače. Hlavní podezřelý Arsène Goedertier údajně na smrtelné posteli řekl, že ví, kde se ukradené dílo nachází. Gentské biskupství navíc dostalo 14 vyděračských dopisů, které nabízely vydání díla výměnou za milion franků, což byla v té době obrovská suma peněz. Panel se ale najít nepodařilo.

"Tenhle případ v lidech probouzí fantazii," domnívá se Paul Drossens, který jako archivář střeží původní vyšetřovací spis.

Nevyřešená krádež je ale pouze jednou z dlouhé řady peripetií, které jsou s Gentským oltářem spojené. Dílo dokončené v roce 1432 bylo částečně přemalováno už v roce 1550 a jen těsně se vyhnulo úplnému zničení během obrazoboreckých bouří v druhé polovině 16. století, kdy se v Nizozemsku během reformace likvidovaly náboženské obrazy.

Po Velké francouzské revoluci putoval oltář na voze taženém koňmi do Paříže, v roce 1822 téměř shořel a během první světové války jej zazdili, aby se vyhnuli jeho konfiskaci německými vojsky. Za druhé světové války belgičtí fašisté chtěli oltář darovat Hitlerovi a dílo nakonec skončilo na zámku Neuschwanstein v Bavorsku. Osvobození se malby bratří van Eycků dočkaly v solných dolech v Rakousku.