Artalk.cz

TZ: Ivars Gravlejs v Domě umení v Ústí nad Labem

Ivars Gravlejs / enfant perdu VS enfant terrible / kurátorka: Barbora Hájková / Dům umění / Ústí nad Labem / 11. 3. — 30. 4. 2021

Výstava enfant perdu VS enfant terrible představuje tvorbu lotyšského umělce Ivarse Gravlejse žijícího od roku 2000 v Praze.  Vnější i vnitřní prostor Galerie 2 v Domě umění Ústí nad Labem přizpůsobil autor ve spolupráci s kurátorkou Barborou Hájkovou k prezentaci svého díla navzdory epidemiologickým opatřením a výstava je tak přístupná divákům v rámci veřejného prostoru. Hlavním motivem výstavy je poukázat na některé principy tvorby a uvažování, jež ve své umělecké činnosti Gravlejs dlouhodobě využívá. V jeho uměleckých dílech je patrný zájem o subverzivní, recesivní, (sebe)ironické a provokativní jednání. Tyto principy jsou typické i pro umělce Avděje Ter-Oganjana – hlavní zkoumané osobnosti Gravlejsovy disertační práce, kterou obhajuje na Akademii výtvarných umění v Praze. S ruským umělcem Gravlejs spolupracoval na několika výstavních projektech, např. kurátorsky připravil Ter-Oganjanovu retrospektivní výstavu V prdeli uspořádanou v roce 2014 v Tranzitdisplay.

Gravlejs ve své práci využívá především nová média a často podvratnými anebo zesměšňujícími zásahy podkopává domnělou vážnost a všednost fenoménů, které běžně v občanském životě zažíváme (škola, nákupy, reklamní fotografie, média, sebeprezentace v internetovém prostoru apod.). Autor začal uplatňovat konceptuální a performativní přístup v médiu fotografie již během dětství a dospívání. V juvenilní tvorbě – tzv. Early works – se zabýval především destruktivními a vulgárními motivy, které ovšem odkazují na běžné „klukovské rošťárny“. Při vhodně zvolené interpretaci jsou velmi humorné, ale zároveň kritizují některé společenské souvislosti. Na výstavě enfant perdu VS enfant terrible využívá Gravlejs médium videa, v němž pomocí videokoláže představuje principy své dosavadní tvorby týkající se provokativního a pro citlivé diváky dráždivého jednání. Zároveň je nedílnou součástí výstavního projektu i performance, která s odkazem na peep show také nenechává diváka v klidu. Podoba výstavy přístupná i během protipandemických opatření navíc komunikuje s divákem ve veřejném prostoru a umožňuje Gravlejsovy sebeironické a groteskní anekdoty uvést ve formě dialogů a kontrastů. V kontextu identifikace národní mentality se o Češích říká, že jsou smějící se bestie. Lotyšský umělec však některé méně otrlé povahy dokáže i v České republice vyvést z míry.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *