Artalk.cz

TZ: Jakub Wiesner z UMPRUM vítězem 21. ročníku přehlídky diplomových prací

Jakub Wiesner z UMPRUM vítězem 21. ročníku přehlídky diplomových prací

Celá škála projektů od krajinářských po urbanisticko-architektonické, od novostaveb až po revitalizace a rekonstrukce v historickém prostředí – takovou pestrost přinesla diplomová díla finalistů 21. ročníku Přehlídky diplomových prací. Tu každoročně pořádá Česká komora architektů se záměrem porovnávat úroveň kvality studia na vysokých školách architektury a příbuzných oborů. V letošním ročníku se o ocenění ucházelo 131 diplomantů. Vítězem se stal Jakub Wiesner s urbanisticko-architektonickou prací Praha 10 – Trash obhájenou na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze pod vedením Ivana Kroupy.

Práce hodnotila odborná porota v čele s předsedkyní Monikou Mitášovou. Dalšími členy byli architekti Tomáš Jiránek a Alena Mičeková a historik architektury a teoretik Benjamin Fragner a publicista Petr Volf. Porotci posuzovali především architektonickou kvalitu předložených prací. Shodli se na zájmu ocenit návrhy, které jsou „inspirujícím autorským řešením zadání v oboru, a přitom jim je vlastní také jistý kulturně-společenský a občanský přesah, a tedy i účinek v době, kdy se ještě výrazněji projevuje potřeba vzájemné občanské i profesní otevřenosti, kritičnosti a solidarity a zpytování horizontů profese.“ Do nejužšího výběru pak porota vybrala ty, které mají „potenciál kultivovat naše nazírání na současný svět i krajinnou, urbanistickou a architektonickou tvorbu stejně jako na samotnou profesi architekta.

První cenu získal absolvent Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze Jakub Wiesner za projekt Praha 10 – Trash. Pod vedením Ivana Kroupy navrhnul urbanistické řešení lokality v Praze 10, původně periferního území, které se dostává do popředí zájmu developerů. Práce je polemikou s aktuální vizí zastavění území blokovou zástavbou. Porotu projekt zaujal „systematičností a názorově uceleným přístupem, cíleně narušuje v současném urbanismu převládající přístupy a projekční dogmata dnes spíš jen komerčně motivované urbanizace periferních a rozvojových území města.“ Místo toho „upozorňuje na význam různorodosti, vychází z jejich jedinečnosti.“ Otevírá otázky nad tím, že „město může být urbanizované zcela podle jiných metod, ve kterých se projevuje vnímání života a městské krajiny, lidské měřítko a jistá forma poetismu.“ Projekt podle poroty ukazuje, jak zachránit zdánlivě nepříliš hodnotné území pražské periferie před tradičním developerským zastavěním. Nejde přitom jenom o „ztvárněnou vizi, která objevně zachycuje genia loci a dostává se k jeho podstatě, ale především o způsob a detailní návod, podle něhož lze postupovat. Místo dostává šanci, kterou by byla škoda nevyužít.

Vítězný projekt získal finanční odměnu ve výši 25 000 Kč a současně návštěvu centrály společnosti Zumtobel v rakouském Dornbirnu spojenou s prohlídkou nedávno otevřeného Light Fora i velmi zajímavé místní architektury.

Druhou cenou byla oceněna Julie Kopecká za práci Nádraží v Peci pod Sněžkou zpracovanou pod vedením Tomáše Hradečného na Fakultě architektury ČVUT v Praze. Podle poroty jde o „ukázku možné typologie železničních zastávek v návaznosti na citlivé krajinářské řešení.“ Porotci přitom vyzdvihli, že je to „velkorysé krajinářské dílo, nikoliv jen stavba dopravní infrastruktury.“ Ocenili citlivé zapojení do struktury místa, „přesvědčivé minimalistické, a přitom dynamické pojetí samotného objektu, které rozšiřuje dosavadní typologii železničních stanic.

Oceněný projekt získal finanční odměnu ve výši 15 000 Kč.

Třetí pozici udělila porota absolventce Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně Veronice Chalupové za projekt Možnosti krajinářského řešení velkého vodního díla Vlachovice.
Pod vedením Aleny Salašové řešila vliv plánovaného vodního díla Vlachovice na krajinu a navrhla komplexní vodní režim s celou řadou opatření v krajině. Porotu oslovila „důsledná poctivá práce ve vazbě na krajinu a obyvatele vedená směrem ke zlepšení možného dopadu realizace inženýrského vodního díla,“ a rovněž fakt, že pracuje „nejenom s bezprostředním okolím,  ale také s širšími souvislostmi. Do hry vnáší estetické kvality, které se jinak u obdobných projektů opomíjí.

Oceněný projekt získal finanční odměnu ve výši 10 000 Kč.

Porota udělila také dvě čestná uznání. První Blance Štuříkové, absolventce Fakulty architektury VUT v Brně, za práci Projektivní prostor: Hřbitov bez hrobů vedenou Janem Kristkem a Jaroslavem Sedlákem. Porotu zaujala tato konceptuální práce pro svoji odvahu, představuje vizi hřbitova budoucnosti. „Dotýká se citlivého tématu kulturních tradic, což vznáší mnoho zneklidňujících otázek. Je však cenným vkladem do další diskuse,“ shodli se porotci. Čestné uznání si odnáší také Vojtěch Rudorfer z Fakulty architektury ČVUT v Praze, který navrhnul pod vedením Mirko Bauma a Vojtěcha Hyblera hangár pro vzducholoď v arktickém prostředí. Diplomní projekt NY-ÅLESUND Hangár pro výzkumnou vzducholoď s vědeckotechnickým zařízením podle poroty „osciluje na hraně konstrukční propracovanosti a architektonického řešení.“ Porotci ocenili „precizní podání stavebního systému včetně spousty výpočtů stejně jako provedení detailů.“ Projekt se podle nich vyznačuje „perfekcionalismem, jaký není na vysokých školách obvyklý.

Zvláštní cenou Českých center ohodnotila porota Tomáše Raina z Fakulty architektury ČVUT v Praze. Jeho diplomová práce Konverze areálu Branických ledáren se věnovala pod vedením Václava Girsy návrhu galerie pro umístění Slovanské epopeje v rámci víceúčelového kulturního zařízení. Podle poroty „to, co se klopotně hledá, bylo roky na očích. Stačí dobrá vůle a vzácné, leč paradoxně jaksi nechtěné obrazy, najdou v Praze konečně stálý domov.“

Oceněný projekt získal týdenní stáž v jednom z evropských Českých center.

Zvláštní cenu Ministerstva průmyslu a obchodu získal Roman Balšán z Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. Jeho diplomová práce Rekonstrukce Labskozámeckého pivovaru v Litoměřicích, kterou vedl Jan Šépka, podle porotcůpřichází s inspirativním nápadem, jak zachránit výjimečnou dominantu Litoměřic.“ Citlivá konverze areálu nabízející novou funkci
by se podle autorova návrhu mohla stát „významným krokem k rozvoji města i celého Ústeckého regionu. Využití nejhlubšího geotermálního vrtu a dalších opatření vedoucích k energetickým úsporám by pak mohlo mít dokonce význam nadregionální.

Oceněný projekt získal notebook.

Zvláštní cenu společnosti Cegra obdržel Tomáš Pevný za práci Vodní dílo Fláje. Podle poroty „empaticky doplňuje betonový „chrám“, vychází z jeho faktické i vizuální síly a používá ji jako oporu nového rozvoje.“ Absolvent Fakulty architektury ČVUT v Praze z ateliéru Petr Hájka vypracoval návrh betonové hrázi ve svém nitru obohacena o další, jak glosují porotci „velmi nečekanou funkci: mění se v kolumbárium a obřadní hřbitovní síň.

Oceněný projekt získal licenci software ArchiCAD verze 24.

Zvláštní cenou společnosti Heluz byl oceněn Jan Urbášek za projekt Brno Kohoutovice, Sacrum. Absolventa Fakulty architektury VUT v Brně z ateliéru Josefa Kiszky porota ocenila za „kompaktní ucelené řešení, které zohledňuje daný účel.“ Návrh má v sobě porotců „jednak vznešenost, jakou od sakrální stavby očekáváme, jednak schopnost komunikovat se svým urbánním okolím daným původní vesnicí i pozdějšími panelovými domy. Vzniklo přirozené centrum.

Oceněný projekt získal poskytnutí mediálního prostoru pro prezentaci práce na portálu archSPACE v hodnotě 55 000 Kč.

Zvláštní cenu společnosti Zumtobel obdržel Jakub Vašek za práci Rekonstrukce a dostavba filmových ateliérů v areálu Horních kasáren v Klecanech. Absolvent Fakulty stavební ČVUT v Praze pod vedením Tomáše Šenbergera navrhnul podle poroty urbanistické řešení „přinášející nečekané možnosti v utváření exteriéru i interiéru.“ Porotci vyzdvihli, že „promyšlenost funkcí je příslibem synergie a životaschopnosti potřebné konverze.

Oceněný projekt získal návštěvu centrály společnosti Zumtobel v rakouském Dornbirnu spojenou s prohlídkou nedávno otevřeného Light Fora i velmi zajímavé místní architektury

Veškeré práce a hodnocení oceněných porotou jsou dostupné na webu diplom.ky.

O ČESKÉ KOMOŘE ARCHITEKTŮ

ČKA je samosprávným profesním sdružením s přeneseným výkonem státní správy, které bylo zřízeno zákonem č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů
a techniků činných ve výstavbě. ČKA nese odpovědnost za profesionální, odborný a etický výkon profese architektů v ČR. Od začátku roku 2015 je Komora oficiálním připomínkovým místem pro zákony, právní úpravy a předpisy, které se týkají profese architekta. Od ledna 2016 je organizátorem soutěžní přehlídky Česká cena za architekturu. Od roku 2000 Komora rovněž pořádá Přehlídku diplomových prací a Poctu České komory architektů.


Foto: Jakub Wiesner, Praha 10 – Trash