Artalk.cz

ČVUT koupilo budovu Fragnerovy galerie na Betlémském náměstí

Galerii Jaroslava Fragnera na Betlémském náměstí, která se věnuje prezentaci architektury, koupilo od Nadace české architektury České vysoké učení technické (ČVUT). Galerie sídlí v objektu, který se tak stal součástí areálu školy, k němuž patří i Betlémská kaple. Ta vznikla znovu v 50. letech právě podle návrhu architekta Fragnera, významného představitele českého funkcionalismu. O koupi objektu ČTK informovala mluvčí školy Andrea Vondráková. Cenu transakce smluvní strany nezveřejnily.

Cílem koupě podle ní není pro ČVUT primárně zisk, ale vytvoření kulturního prostoru v historickém centru Prahy. „Takovéto místo nejen oživí stávající kulturní prostředí, ale posílí povědomí o ČVUT u veřejnosti a přivede k nám nové studenty,“ uvedl rektor ČVUT Vojtěch Petráček.

Kombinací všech prostor a spojením Betlémské kaple s galerií vznikne celek, který umožní spojit výstavy s hudebními událostmi v galerii, v Betlémské kapli nebo ve studentském klubu, soudí škola. Spojení umožní i pořádání konferencí v areálu.

ČVUT patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult a studuje na něm přes 18.000 studentů.

Jaroslav Fragner patří k nejvýznamnějším představitelům českého funkcionalismu. Přesto většina lidí zná spíše jeho rekonstrukce historických objektů. Podařilo se mu v těžkých 50. letech znovu postavit sakrální stavbu, právě Betlémskou kapli. Jeho velká stopa je i v Karolinu, sídle univerzity. Podle Rostislava Šváchy, respektovaného historika moderní architektury, je rektorát UK jedna z nejlepších pražských staveb 60. let.

Nadace české architektury vznikla v roce 1997 oddělením od Nadace Český fond umění, organizace společné pro výtvarné umělce a architekty. Od roku 2001 spravovala Fragnerovu galerii.

Fragner, osobnost inspirující generace architektů, zemřel v roce 1957. Díky svým postojům v 50. letech, kdy se odmítal podřizovat diktátu socialistického realismu, byl podle Šváchy velmi respektovanou osobností. Historik v dřívějším rozhovoru s ČTK připomněl i jeho zásluhu o prosazení metra v Praze. Fragner od 20. do 40. let postavil ve středních Čechách množství vil ve stylu funkcionalismu a moderního klasicismu. Některé stavby vybočují z klasického českého funkcionalismu, přiklánějí se k organičtějšímu výrazu inspirovanému cestou do USA a stavbami třeba Franka Lloyda Wrighta.

Fragner byl členem skupiny Puristická čtyřka, tvořené studenty ČVUT. Již od 20. let se zaměřoval i na jiné stavby – s projektem blízkým realizaci a týmem avantgardních architektů se v roce 1927 zúčastnil soutěže na budovu České tiskové kanceláře v Opletalově ulici. V Praze je výraznou Fragnerovou stavbou palác Merkur na konci Revoluční ulice, jemuž se Praha snaží už desítky let najít vhodný protějšek.

Komentáře

    • David Bareš

    Můžete prosím poskytnout zábavnou formou kunsthistorické info o usedlosti Vlachovka v Libni?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *