Artalk.cz

TZ: Zkáza uměleckých děl tvořených z plastů – Záchrana Milenců ze sbírek královéhradecké galerie

Zkáza uměleckých děl tvořených z plastů – Záchrana Milenců ze sbírek královéhradecké galerie / Galerie moderního umění v Hradci Králové / Hradec Králové / 19. 10. 2020

Zatímco v zahraničí je problematika degradace plastů a jiných nestandardních materiálů užívaných ke zhotovení uměleckých děl předmětem odborných diskuzí již od 90. let 20. století, v českém prostředí se tento problém aktivně neřeší. Dosud nejsou školeni odborníci, kteří by mohli přispívat k záchraně prací moderních a současných umělců, v jejichž dílech se nestálé hmoty hojně vyskytují. Řada sbírkových předmětů proto podléhá rychlé zkáze. 

Zcela výjimečným počinem je v tomto směru dvouletý výzkum restaurátora Jana Kyncla. Akademie výtvarných umění mu v období 2018–2020 umožnila zabývat se danou problematikou v rámci doktorandského programu pod vedením profesora Petra Siegla. Galerie moderního umění v Hradci Králové za tímto účelem poskytla práci sochaře Vítězslava Jungbauera Milenci z roku 1958.

Vítězslav Jungbauer (1919, Hradec Králové – 2003, Praha) žil a tvořil v Praze, kde v letech 1945–1947 vystudoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou u Karla Dvořáka. Vedle klasických sochařských materiálů experimentoval také s plexisklem nebo měkčeným polyvinylchloridem – moduritem. Sochu Milenci zhotovil neobvyklou technikou vrstveného a barveného moduritu, jehož povrchová úprava imituje růžový mramor. Zevnitř dílo zpevnil dutým armovaným sádrovým jádrem. Právě nesourodost materiálů měla za následek rozpraskání moduritových vrstev a statické narušení sochy.

Restaurátorský zásah zastavil destrukci díla, a to vyjmutím části sádrového jádra, provedením rentoaláže vnitřní části moduritové skořepiny, slepením všech prasklých částí, vytmelením a retušemi prasklin a konečnou konzervací. Plastika je nyní uchovávána v naprosté tmě a ve speciálním boxu v depozitáři královéhradecké galerie s konstantní teplotou 18 °C.

Mnoho času zabralo především zmapování rozsahu poškození díla a vytipování optimálních materiálů pro restaurování. Předcházel mu podrobný průzkum s použitím vědeckých analytických metod zahrnujících zkoumání plastiky pomocí mikroskopických přístrojů, snímkování v UV luminiscenci, RTG snímků a CT. Na výzkumu se podílely laboratoře pražské Akademie, odborná pracoviště Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a laboratoře Technického muzea v Praze.

Galerie moderního umění v Hradci Králové se domnívá, že je důležité změnit postoj vládních institucí k záchraně a uchování uměleckých děl zhotovených z alternativních materiálů, uložených v paměťových institucích, a připojit se tak k celosvětovému programu na ochranu moderního umění, který zdárně funguje od 90. let minulého století.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *