Artalk.cz

TZ: Lukáš Kliment, Tomáš Pergler

 Lukáš Kliment, Tomáš Pergler / Ohromné maličkosti / Galerie Klatovy / Klenová: purkrabství hradu Klenová / Klenová / 13. 9. – 31. 10. 2020

Společná výstava fotografa Lukáše Klimenta (1958) a sochaře a takřka odvěkého knihovníka na pražské AVU Tomáše Perglera (1960) nepředstavuje spříznění autorů kurátorskou libovůlí, ale překvapivě samozřejmé obcování Perglerových dadaistických objektů s Klimentovými introvertními fotografickými zátišími. Vtip a nadsázka Perglerových soch v rytmu marše představují protimelodii snovému ztišení harmonického ladění Klimentových fotografických černobílých kompozic. Hra je vyvážena kontemplací. Artefakty se spolu neperou, ale spolupracují po způsobu kontrapunktu. Nota proti notě v jedné skladbě. Oba umělci, přátelé s protipólovými naturely introverta a extroverta, svými odkazy vyzrazují orientaci v uměnovědě, oba, sochař i fotograf, mají schopnost chestertonovského vidění ohromných maličkostí ve velkém světě. Postřehem vybaveni konturují na pozadí okolního, mnohdy na pohled obyčejného světa obrysy nových skutečností. 

Lukáš Kliment pro sebe objevil již před rokem 1989 Henri Cartier Bressona (1908 – 2004), Garry Winogranda (1928 – 1984), Lee Freedlandera (1934), a naše klasiky Josefa Sudka (1896 – 1976), Jaromíra Funka (1896 – 1945) a avantgardisty. Ze současných fotografů vždy jmenuje Viktora Koláře (1941) a Bohdana Holomíčka (1943). Všichni dnes představují všeobecně známé fotografické legendy. Za časů železné opony však již sama skutečnost vědět o nich a znát jejich fotografie představovala hluboký interes. V tvorbě Lukáše Klimenta znamenají nežli vzory spíše jakási návěští. Sám k tomu poznamenává, že je měl a má rád dodnes. Kliment, skromný autor termínu subjektivní dokument a zároveň fotograf galerijního formátu v nejlepším slova smyslu, je povahou introvert a melancholik. To je důvod, proč výčet uskutečněných výstav nedosahuje délky sloupce jeho spoluvystavujícího extroverzního kolegy. Kliment má oko pro readymades. Nalézá je v krajině i lidských sídlištích a příbytcích, vyrobené přírodou či společnou rukou člověka a času. Je fotosběračem takto objevených obrazů a bez uměleckého záměru vzniklých „zátiší“ a „asambláží“. Oslovují jej tvary a úkazy, jež nachází zjevené v přírodě, a interpretuje je jako znaky a symboly. Od dřívější barevné kinofilmové excentričnosti se vrátil zpět k černobílé fotografii a své prvotně zneklidňující fantaskní a surreálné objevy fixuje a uklidňuje čtvercovým formátem, představujícím symbolický (fotografuje na digitál) návrat k 6×6 flexaretě. Niternost, poetická imaginace, jemnocitné vidění a pohádková snovost prozrazují propojení s jeho otcem, prozaikem, autorem scénářů, ale také básníkem a vypravěčem pohádek Alexandrem Klimentem (1929 – 2017).

Tomáš Pergler, knihovník, uměnovědec a sochař, fabulátor, ctitel i narušitel tradic, pochází z pražských Vinohrad. Dětství a mládí prožil v domě č.p. 1018 / 64 na Bělehradské (kdysi Havlíčkově) ulici v tom samém bytě, kde 10. července 1913 zemřel Mikoláš Aleš. Podle vyprávění Alšovy dcery Maryny Tomáš Pergler později identifikoval místo své vlastní postele v rohu pokoje jako místo úmrtního lože Mistra Alše. Někdy kolem roku 1977, tehdy ještě neznalý slova happening, s přáteli inicioval Pokus o rekonstrukci Mistrova úmrtního lože s následným pokusem o jeho reinkarnaci. Vlivem genia loci a dnes významné kunsthistoričky Marie Klimešové, tehdy ještě Černé, vystudoval dějiny umění a začal sám tvořit. Jeho tvorba vychází z vnitřní potřeby, která je s postupujícím časem silnější a silnější. Jestliže na začátku intuitivně svým interním alšovským happeningem souzněl s nezávislými dobovými projevy akčního umění 70. let (Knížák, Brikcius, Kovanda, Štembera), dnes dobu svým outsiderstvím dobíhá. Pracuje především s přírodními materiály, které více či méně asociativně zpracovává. Stále v něm dřímá teoretik uměnovědec. Výrazem i povahou extrovert s citem pro řeč je avantgardní, je dada, je art brut. Přes navenek deklarovanou masku primitiva v sobě nezapře intelektuálního tvůrce trojrozměrných anekdot s estetickou nadhodnotou. Hru se slovy převádí do jazyka tvarů, znaků, symbolů. Je ryzí i skrytě významový, po čapkovsku nejskromnější. Magický designér i poctivý řemeslník. Pracují s ním archetypy, a tak s archetypy pracuje. Jeho extrovertní projev (i mluvený) je plný hříček a narážek. U tohoto autora se hodí připomenout, že vtip či anekdota jsou cosi jako lidová poezie i moudrost, filosofický aforismus, založený na nevědomí, podobně jako sen.

Sen je obestřen tajemnem, vtip je povětšinou ostře řezaná záležitost srozumitelných tvarů. Kontrapunktní Perglerovy objekty a Klimentovy fotografie tedy pramení ze stejného zdroje a patří k sobě podobně jako podle zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda sen a vtip.

LUKÁŠ KLIMENT

* 10. 12. 1958 v Praze
Fotograf, redaktor, pedagog
1987 absolvoval Filmovou a televizní fakultu Akademie múzických umění v Praze (Katedra fotografie, Ján Šmok)
Působí jako pedagog
AUTORSKÉ VÝSTAVY / VÝBĚR
2018 Pošlete to dál, Knihovna filosofického ústavu AV ČR v Praze (s Tomášem Perglerem)
2009 Rozhraní, Malá galerie České spořitelny, Kladno
2003 Moře, Galerie 4 – Galerie fotografie, Cheb
1986 Lukáš Kliment, Akademie múzických umění, Praha
SPOLEČNÉ VÝSTAVY / VÝBĚR
2000 Mí přátelé rybáři II., Wortnerův dům, Alšova jihočeská galerie, České Budějovice
‚1989 Proměny české dokumentární fotografie, Galerie 4 – Galerie fotografie, Cheb
1988 4. bienále fotografie přírody 1988, Technické muzeum, Brno
1987 Fotografie absolventů FAMU, Uměleckoprůmyslové muzeum, Praha
1985 27 Contemporary Photographers from Czechoslovakia, The Bill Brandt Room, Londýn
Zastoupen ve sbírkách Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, Moravské galerie v Brně, Galerie G4 v Chebu a v soukromých sbírkách.
http://www.lukaskliment.cz/

TOMÁŠ PERGLER

*22. 8. 1960 v Praze
Sochař, knihovník, kurátor
1985 absolvoval Filosofickou fakultu UK v Praze
1998 – dosud pracuje na Akademii výtvarných umění v Praze (vedoucí knihovny)
UMĚLECKÉ SKUPINY
Nové sdružení pražských umělců
Asociace jihočeských výtvarníků
Výtvarná skupina Et cetera
Umělecké hnutí Nevěř mouce – zakladatel
SYMPOZIA / VÝBĚR OD 2010
2015 Via Lucis, Eisgarn (Rakousko)
2014 Mezinárodní malířské sympozium Kolínské roviny, Kolín
2013 Dřevosympozium Štětí, Vyšší odborná škola obalové techniky Štětí
2012 Via Lucis, Eisgarn (Rakousko)
2010 Mugla (Turecko)
Autorské výstavy /výběr od 2010
2018 Pošlete to dál, Knihovna filosofického ústavu AV ČR v Praze (s Lukášem Klimentem)
2018 Svět podle Mandelíka, Městská galerie Volary
2017 Tomáš Pergler, Baptistický sbor Na Topolce, Praha
2016 Trubky, trupy, strupy, galerie Malšice (s Petrem Paynem)
2011 Dřevo – kámen – papír, galerie v Husinecké, Praha
2011 Tomáš Pergler. Sochy, galerie Pigment, Praha
2011 Tak už nezlob a hrej si, Knihovna filosofického ústavu AV ČR v Praze
2010 Setkání v lese, Knihovna filosofického ústavu AV ČR v Praze
2010 Outsider, Knihovna filosofického ústavu AV ČR v Praze
SPOLEČNÉ VÝSTAVY /VÝBĚR OD 2010
2020 Tábor – Konstanz – Praha: 600 let na hoře Tábor, Galerie 140, Tábor
2019 Asociace jihočeských výtvarníků, galerie Pod Točnou, divadlo Kolín
2019 Et cetera, Fratres/Rakousko
2019 Skupinová výstava, galerie Drahomíra, Karlovy Vary
2018 Eisgarn/Bayern
2017 Kłodzko/Polsko
2016 Intersalon, Husitské muzeum v Táboře
2015 Intersalon, Obrazárna Špejchar Želeč
2014 O myších, Galerie FONS, Pardubice
2014 Za jeden provaz, Galerie 9, Praha
2013 Rumunský institut Praha
2011 Zpět do ráje, Düsseldorf (Německo)
Zastoupen v soukromých sbírkách v České republice a v zahraničí a ve veřejném prostoru v Rakousku, Izraeli, Turecku a České republice.
http://www.tomaspergler.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *