TZ: Výstavní projekt Krajina Nula představuje umělce, kteří zobrazují krajinu v nové perspektivě

Výstavní projekt Krajina Nula představuje umělce, kteří zobrazují krajinu v nové perspektivě / Galerie Kvalitář / Praha / 2. 10. - 20. 11. 2020

Umělci v krajině nacházejí geometrickou formu, kterou můžeme vidět pod lupou bližšího bádání. Krajinný prvek, jako je například cesta, kterou ve výstavě ztvárnil sochař a land-artový umělec Jan Ambrůz, je ve výstavě ztvárněn jednoduchým dřevěným průchodem skrze galerii, který svým minimalismem umocňuje dojem z reálné cesty. Vystavené tisky Pavla Mrkuse znázorňují zvuk noční krajiny, převedený digitálně do kresby. Jedná se zobrazení reálné zvukové vlny, která se v krajině nachází, ale pro lidské oko je neviditelnou. Oproti tomu Jozef Mrva ml., vytváří orientaci v krajině čitelnou pro diváky za pomoci symbolů, jako jsou grafy a mapy. Ve výstavě najdete jeho mapu, kde s obdivuhodnou precizností ručně vyřezal krajinu mimo lidmi zbudované cesty. Poslední z vystavujících, Jan Poupě, vychází z krajiny kterou buduje čistě ve vlastní mysli. Monumentální malby připomínají zdánlivě známá “ne-místa”, kde se divákův pohled ztrácí v obrovské ploše i perspektivě, která ho zdánlivě vtahuje sama do sebe.

Jelikož se jedná o téma velmi široké, historicky zatížené a v českém kontextu doposud nepříliš komplexně probádané, rozhodli jsme se v galerii Kvalitář věnovat tomuto tématu každý rok jeden termín výstavního plánu, a zkoumat tak toto zaměření kontinuálně a více do hloubky. V prvním cyklu se představuje čtveřice autorů, z nichž každý přistupuje k tématu krajiny primárně zcela rozdílným způsobem, ovšem boční perspektivou se mohou shodovat.

I think size is the most unused quotient in the sculptor‘s repertoire because it requires lots of commitment and time. To me it‘s the best tool. With size you get space and atmosphere: atmosphere becomes volume. You stand in the shape, in the zone.

Michael Heizer

Prochází-li člověk zahradou / místem / projektem Jana Ambrůze, dostává niterný pocit synergie mezi přírodní a geometrickou formou skutečnosti. Přírodní geometrie je mnohdy zjevná, někdy emerguje z mikrosvěta, jindy zůstává skrytá. Jan Ambrůz je především pozorovatel – jeho díla vykazují soustředěnost a čas věnovaný konkrétnímu místu. Les / cesta / alej / řeka. Ukotvení Ambrůzovy práce je v minimalismu, sochařství a land-artu. Jen málo umělců české výtvarné scény disponuje tak širokým repertoárem uměleckých děl v exteriéru jako právě Jan Ambrůz, jehož práce můžeme najít především na východní Moravě. Objekt, který vzniká ve spolupráci s galerií Kvalitář volně navazuje na jeho site-specific dílo Poleh (2011), jež je postaveno přímo v krajině a navádí divakovu pozornost konkrétním směrem.

Rightness of limitation is essential for growth of reality.

Alfred North Whitehead

Krajinu lze vnímat číselnou reprezentací. Vytyčíme-li si tři souřadnice x, y, z, vznikne kartézská soustava, v níž jsme schopni obsáhnout trojdimenzionální prostor. Pomocí měřítkové sítě a kót dokážeme lokalizovat polohu a vzdálenost. Obdobným způsobem lze dekódovat vlnění zvuku a každý tón je možné matematicky definovat. V tvorbě Pavla Mrkuse se vizuální a zvukové vrstvy prolínají. Spiritualita / kyberprostor / transcendence / čistota. Krajina Pavla Mrkuse osciluje mezi její skutečnou a virtuální variantou.

Autorovy vystavené práce znázorňují proces převodu zvuku noční krajiny do kresby. Jedná se o transformaci dynamické zvukové vlny do vizuální informace, ač velmi rozdílné od klasického vnímání krajinné hmoty.

I like natural disasters and I think that they may be the highest form of art possible to experience.

Walter de Maria

Dílo Jozefa Mrvy ml. je dlouhodobě protknuto reprezentací krajiny. Jako všechno ostatní v jeho tvorbě je i samotná krajinná sféra podrobena detailní, až obsedantní analýze. Autor zde pracuje s geosystémem jako s ohebným principem, kde fyzikální zákony neplatí a prostředí je možné konstruovat imaginativně, zacykleně až nekonečně. Mapa / grid / atol / trash. Pro Jozefa Mrvu je základní platformou postinternetová změť symbolů vypovídající o jeho autentické fascinaci přírodními principy a zároveň o neméně autentickém rozhořčení, jak lidstvo systémově s přírodou zachází.

For the sake of sanity, the brain and the eyes keep things simple. But take away the sense of sight and suddenly things are not so simple.

Olafur Eliasson

De-konstrukce/ geo-metrie / infra-struktura / ú-topos (ne-místo). Jan Poupě si mezi českými vizuálními umělci vytvořil stabilní svébytnou pozici, a to nejen díky nesporně mistrně zvládnuté malířské technice, ale i díky široce rozevřené imaginativní mysli. Stojíme-li před jeho díly, zažíváme intenzivní pocit uspokojení z řemeslného aspektu uměleckého díla a zároveň imerzivní slastný propad do hloubky autorovy představivosti. Jsme svědky krajiny architektonicky konstruované – distanční, a přesto velmi subjektivní – počítající s fyzickou perspektivou diváka.