TZ: Galerie Hraničář v Ústí nad Labem otevřela výstavu BíLá Místa

Galerie Hraničář v Ústí nad Labem otevřela výstavu BíLá Místa / Ústí nad Labem / 17. 9. - 18. 10. 2020

Galerie Hraničář otevírá svou podzimní sezónu krátkodobou výstavou BíLá Místa. Kurátorky Vendula Fremlová a Věra Duždová Horváthová odkazují k nepřítomnosti a neviditelnosti menšin v majoritní kultuře. Autorky výstavy se zaměřily na díla romských a proromských umělců a umělkyň, kteří zpochybňují a odhalují problematiku dominantních kulturních i jazykových (textuálních i vizuálních) praktik. Výstava potrvá do 18. října.

Dominantní kultura, kulturní návyky a konvence se propisují do podoby a praktik nejen kulturních a vzdělávacích institucí a organizací, ale také v obecné rovině do kulturních politik a v rovině konkrétní také do uměleckých děl. V současné době můžeme v souvislosti s globálním hnutím Black Lives Matter sledovat ikonoklastické reakce na sochy a pomníky politických a státnických osobností ve veřejném prostoru, které jsou nebo byly spojeny s rasismem, segregací a podporou otrokářských systémů. Ikonoklastické reakce podněcují různé otázky – nakolik je dnes oprávněné umístění podobných pomníků ve veřejném prostoru? Jak početné jsou pomníky a památníky upomínající na minority a jejich význačné představitele? Jsou ikonoklastické reakce adekvátní či nikoliv? Vede se v rámci této problematiky diskuse nejen v odborné, ale i v široké veřejnosti dostatečně a uspokojivě, nebo spíše minimálně či vůbec, nebo zcela zkresleně? Jak je tato problematika vnímána v českém a slovenském prostředí?

Výtvarné či vizuální umění od dob romantismu spojujeme se svobodou, svobodným vyjádřením a projevem, volnomyšlenkářstvím. Přesto i tento často opakovaný názor je schematický. Umění není jen sférou svobody. Existují umělecká díla (a nejen díla historická ale i více či méně současná), která upevňují zaběhané a stereotypní způsoby vidění a prezentování konkrétních skupin lidí. Je potřeba si uvědomovat, že i jazyk uměleckých děl podléhá dobovým trendům a politikám. I on je nástrojem a reprezentantem dominantní kultury. Jazykové kódy, a tedy i jazyk výtvarného umění, jsou normativní – formují naše uvažování, dopředu nás nastavují, tvarují, předurčují.

Název výstavy BíLá Místa odkazuje k nepřítomnosti a neviditelnosti menšin v majoritní kultuře. Zaměřuje se na díla romských a proromských umělců a umělkyň, kteří zpochybňují a odhalují problematiku dominantních kulturních i jazykových (textuálních i vizuálních) praktik. V některých případech umělci ikonoklasticky a subverzivně reinterpretují již prověřená díla výtvarná i literární a apropriují určité formy, aby upozornili na stereotypizaci v umění, sebekriticky někdy i v rámci svých vlastních uměleckých postupů a posunů. Jindy zkoumají, nakolik se narativy minorit, především romské menšiny, ne-propisují do fungování kulturních a dalších institucí. Bílé místo je prázdno na mapě. Bílá místa jsou mezerami v kulturní i institucionální historii a současnosti.

Vystavující:

Natálie Kubíková, Lea Kupková, Tamara Moyzes, Martin Zet, Romane Kale Panthera, Lukáš Houdek, Oto Hudec, QRSTOCK, ARA ART, z.s. & Divadlo Husa na provázku

Výstavní projekt vznikl ve spolupráci s organizacemi Romea.cz, Ara art a Divadlo Husa na provázku.

PROGRAM K VÝSTAVĚ:

29. 9. v 16.00 | Komentovaná prohlídka výstavy s umělcem Lukášem Houdkem

4. 10. v 15.00 | Výtvarná dílna pro děti s umělkyní Leou Kupkovou

8. 10 v 20.30 | Projekce filmu Lety za účasti autorek Violy Tokárové a Mgr. Renaty Berkyové z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, v.i.i. s následnou debatou.

9. 10. v 18.00 | Komentovaná prohlídka výstavy doplněná o diskuzi s Dominikou Moravčíkovou (Kapitál noviny ) s jejími hosty + LÁSZLÓ FARKAS “GYPSYROBOT” (DJ and Roma LGBTQI activist) + Alex Dzurko (rapper)