TZ: Principy

Petr Hájek Architekti / Principy / kurátor: Michal Škoda / Dům umění města České Budějovice: Galerie současného umění a architektury / České Budějovice / 10. 9. – 11. 10. 2020

Architekt Petr Hájek, představující se na přelomu léta a podzimu v českobudějovickém Domě umění patří mezi špičku domácí architektonické scény. Je znám jako jeden z mála neúnavných „experimentátorů“, který na jedné straně neustále zkoumá, kam je dnes možné architekturu posouvat, ale stejně tak se u něho setkáváme s  citem pro kontext k danému místu.

Hájek je absolvent Fakulty architektury ČVUT v Praze a Školy architektury Akademie výtvarných umění v Praze. V roce 1998 založil společně s Tomášem Hradečným a Janem Šépkou architektonickou kancelář HŠH architekti a v roce 2009 vlastní architektonickou kancelář Petr Hájek ARCHITEKTI, s. r. o. Od roku 2004 působí jako pedagog na FA ČVUT, kde byl jmenován docentem (2010) a profesorem (2017). Je zakladatelem a předsedou představenstva nadačního fondu na podporu umění a talentu Art-Now a zakladatelem Laboratoře Experimentální Architektury (LEA). Spisovatele Miloše Urbana inspiroval k napsání románu Urbo Kune (2015), který se odehrává v utopickém městě navrženém studenty jeho ateliéru na FA ČVUT. Ze stále se rozrůstajícího portfolia nutno připomenout například úpravu Horního náměstí v Olomouci (ještě s HŠH architekti, památka UNESCO), Jiřské náměstí na Pražském hradě (také s HŠH architekti) stejně jako Arcidiecézní muzeum v Olomouci, a Úpravy zámeckého návrší v Litomyšli. Z poslední doby pak vodárenskou věž s periskopem na Praze 7, rozšíření Centra současného umění DOX+, či Vzdělávací centrum Krkonošského národního parku.

V současné době pracuje na projektech rekonstrukce kina Oko na Letné, domu Bílá růže do Kašperských hor, Astronomické observatoři hradu Pirkštejn, Muzea lanové dráhy v Peci pod Sněžkou, krematoria pro zvířata „Věčné loviště“ a řadě soukromých domů. Má za sebou rovněž několik výstav - ať už to byla například reprezentace České republiky v národním pavilónu na Bienále architektury v Benátkách (2016), nebo pozoruhodný projekt Anastomosis, připravený se studenty pro pražský DOX. Tento projekt byl rovněž oceněn - Cenou rektora ČVUT III. stupně za aplikaci výzkumu v praxi. Za svou práci však získal řadu dalších cen (Grand Prix Obce architektů, Evropská cena Freiraum no2, Bauwelt–Preis, Stavba roku, Cena Klubu za starou Prahu, Cena R. Eitelbergera, Evropská cena Piranesi prize /honorable mention/, Sustainable architecture award Ferrara /honorable mention/, čtyřikrát obdržel českou nominaci na evropskou cenu Miese van der Rohe). V roce 2018 se stal Architektem roku – za mimořádný přínos architektuře v posledních pěti letech.

Pro českobudějovickou výstavu Principy připravil Petr Hájek se svými kolegy projekt, kterým odkrývá svůj velice vřelý vztah k již zmiňovanému experimentování.

PRINCIPY (tedy základní a obecně uznávané myšlenkové východisko, zásada, pravidlo, které se nedokazuje, ale z něhož lze chápat nebo odvozovat další důsledky pro jednání nebo poznání) se

stávají nejen názvem, ale i stěžejním tématem. Architektura inspirovaná principy optiky a akustiky je přístupná 24 dvacet hodin denně skrze pohled do tří výstavních prostorů zprostředkovaným trojicí 7metrů vysokých periskopů umístěných v prostoru náměstí. Prostory galerie pak okupují rozměrné modely představující Sál Karlovarského symfonického orchestru, Dům periskop a Muzeum filmu.

Sám autor uvádí:

„ Sál Karlovarského symfonického orchestru:

Do historické budovy Císařských lázní je vložen objekt sálu „transformer“. Sál je ve své podstatě přístrojem, který v sobě integruje řadu funkcí. Pomocí hydraulicky ovládaných komponentů umí transformovat svůj tvar a měnit tím prostorové konfigurace sálu a parametry prostorové akustiky.

Dům periskop

Dům umožňuje nerušené pohledy na horizont krajiny, přestože je před ním bariéra stromořadí a parkoviště osobních automobilů. Pro potřebný nadhled přes bariéru využívá principu periskopu. Do tubusu periskopu velikosti domu jsou vestavěny prostory pro čtyřčlennou rodinu. Primární zrcadlo je pevné. Spodní zrcadlo je ručním mechanismem přesouváno do všech podlaží.

Muzeum filmu

Návrh je přepisem dvojrozměrného obrazu ze zvukové kamery do objemu domu. Zvuková stopa je vyslovené přání. Tento vzkaz je možné zpětně přehrát z půdorysu domu. Vzkaz je tak trvale

zapsán do architektury domu.“