TZ: Dům umění města Brna u příležitosti výročí představí historii Vily Tugendhat

Dům umění města Brna u příležitosti výročí představí historii Vily Tugendhat / Brno / 2. 9. 2020

Od 11. září do 15. listopadu budou prostory Galerie Jaroslava Krále v Domě umění města Brna patřit výstavě Mies v Brně / Vila Tugendhat. Autorský tým Dagmar Černoušková a Jindřich Chatrný a kurátorka Jana Vránová připravili výstavu ve spolupráci s Muzeem města Brna u příležitosti 90. výročí od dokončení stavby významné brněnské vily a 10. výročí od zahájení její památkové obnovy. Vernisáž proběhne 10. září v 18 hodin.

Vila Tugendhat patří k nejvýznamnějším památkám moderní architektury v Evropě. Postavena byla mezi lety 1929 – 1930 jako rodinný dům manželů Grety a Fritze Tugendhatových. Po vypuknutí druhé světové války byla nejprve zabrána gestapem, v roce 1945 pak Rudou armádou. Památkovou ochranu získala v roce 1963.

Právě v 60. letech se Dům umění ve své výstavní činnosti věnoval vile Tugendhat poprvé. Současná výstava starší projekt připomene skrze fotodokumentaci zachycující stav vily v daném období. Dále si budou moci návštěvníci prohlédnout například originální fotografie vily z roku 1931 od Rudolfa Sandalo, autentický nábytek z vybavení interiéru, původní projektovou dokumentaci a další dříve nevystavené artefakty.

Výstava se koná pod záštitou primátorky města Brna Markéty Vaňkové v rámci grantového projektu František Kalivoda (1913–1971) v evropském kontextu: multimedialita, experiment, avantgarda a neoavantgarda.

Ludwig Mies van der Rohe (27. 3. 1886 – 17. 8. 1969) se narodil v Cáchách, praxi získal u Petra Behrense, Bruna Paula nebo v otcově kamenické dílně. Svá přelomová díla, německý pavilon pro Světovou výstavu v Barceloně a vilu Tugendhat, navrhl ve spolupráci se svou životní partnerkou, Lilly Reichovou. V roce 1938 emigroval do USA, kde založil univerzitní kampus Illinois Institute of Technology.

František Kalivoda (9. 4. 1913 – 19. 5. 1971) byl brněnský architekt, vydavatel a typograf. Jako jeden z prvních začal v Československu prosazovat péči o moderní architektonické památky. Ve druhé polovině 60. let svůj zájem upřel na vilu Tugendhat, podařilo se mu otázku péče o ni otevřít na mezinárodní úrovni a k diskuzi přizvat paní Gretu Tugendhatovou.