TZ: Dům umění města Brna představí světové umělce na výstavě Umění snížené diference

2. 9. 2020Dům umění města Brna Infoservis

Dům umění města Brna představí světové umělce na výstavě Umění snížené diference / Brno / 2. 9. 2020

Ve čtvrtek 10. září v 18 hodin bude v Domě umění města Brna za účasti ředitelky Domu umění Terezie Petiškové, kurátora Petra Ingerleho a jeho spolupracovnice Barbory Klímové zahájena výstava Umění snížené diference. Sedm etablovaných zahraničních umělců – Josef Dabernig, Ann Veronica Janssens, Žilvinas Kempinas, Karin Sander, Bill Viola, Martin Vongrej a Heimo Zobernig – představí na výstavě díla, jejichž společným jmenovatelem je právě takzvaná snížená diference či nuance, vytvářející protiklad k výraznému kontrastu. Cílem výstavy je prezentovat umění, jehož pomíjivost provokuje zažité způsoby vnímání. Poukazuje na materiální nestabilitu, sémantickou nejednoznačnost a prostupnost kontextů. Výstava potrvá do 15. listopadu.

Aktuální výstavní projekt zároveň odkazuje na pololegální akci Stana Filka, Miloše Lakyho a Jána Zavarského Bílý prostor v bílém prostoru z roku 1974. Tato jednodenní neveřejná instalace v Domě umění vznikla z úsilí o vytvoření protiváhy k materialistické filozofii a akcentovala dobový zájem o prázdnotu a nízkou diferenci v umění. Jejím klíčovým rezultátem byla fotodokumentace a Manifest, který byl následně přeložen do čtyř světových jazyků a rozšířen na mezinárodní úrovni. Podobu této neoficiální výstavy připomíná rozměrná fotografie na billboardu, umístěném na Moravském náměstí.

Výstava Umění snížené diference si nicméně klade jiné cíle a řeší jiná témata než Bílý prostor v bílém prostoru, který slouží především jako historický referenční bod. Prezentovaní umělci představují vrchol současné tvorby v umění nízké diference a zároveň ke společnému námětu přistupují každý z jiného úhlu, což do výstavy vnáší různorodost. Současný projekt tak veřejnosti představuje široké spektrum forem umění, vytvářející napětí mezi tím, co je viditelné a co skryté.

Josef Dabernig (*1964) pochází z Rakouska, věnuje se sochařství, fotografii a filmu. Tradičními prvky jeho tvorby jsou objekt, struktura a veřejný prostor. Za snímek Hypercrisis byl roku 2011 v rámci Benátského filmového festivalu nominován na Evropskou filmovou cenu za nejlepší krátký film.

Ann Veronica Janssens (*1956) se narodila ve Velké Británii, v současnosti žije a tvoří v Bruselu. Zaměřuje se především na oblast light artu, ve svých dílech vychází z vědeckých poznatků a minimalismu. Její díla jsou proto nejčastěji tvořena jednoduchými, v některých případech přímo nehmotnými složkami, především světlem, zvukem nebo umělou mlhou.

Žilvinas Kempinas (*1969) pochází z litevského Vilniusu. V roce 2007 získal ocenění Calder Prize, udělované inovativním začínajícím umělcům. Typickým materiálem pro Kempinasovu tvorbu je rozmotaná magnetická páska, která při využití v prostoru působí na různé smysly, což z výsledných instalací činí dynamický zážitek.

Karin Sander (*1957) se narodila v Berlíně. Ve své umělecké tvorbě se zabývá sociálními a historickými konotacemi nejrůznějších situací, jež prezentuje intervencemi v existujících strukturách a institucích. Pracuje s širokou škálou médií, kromě tradiční trojice obraz–socha–architektura se opírá například o vědu a elektronická média.

Bill Viola (*1951) pochází z New Yorku, žije a tvoří v Long Beach. Je jedním z průkopníků využití videotechniky v současném umění. Tematicky se nejvíce soustředí na klasické náměty z lidského života – smrt, zrození, vývoj. V obsahu Violových děl lze rozpoznat různé kombinace námětů ze západních i východních kultur a nejrůznějších náboženství.

Martin Vongrej (*1986) se narodil v Bratislavě, kde doposud žije i tvoří. Ústředním obsahovým námětem jeho děl jsou lidské vědomí a duchovní vnímání. Jako zdroj inspirace slouží Vongrejovi momenty z běžného života, které dále rozvíjí skrze vlastní vědomí a kontakt s okolím.

Heimo Zobernig (*1958) pochází z rakouského Mauthenu. Ve své tvorbě akcentuje především otázky toho, co je to umělecké dílo, jaké jsou jeho funkce a jak je vnímáno ze strany pozorovatele. Aby při tomto zkoumání dosáhl co nejširšího záběru, pracuje Zobernig se všemi možnými formami umění – obrazy, sochami, architekturou, performancí nebo filmovými médii.

Foto: Žilvinas Kempinas, O (Between fans), photo Alan Vouba