TOP svět 27. 4. – 3. 5. 2020

Zemřela indicko-americká umělkyně Zarina Hashmi – Magazín The Art Newspaper zveřejnil výsledky průzkumu dopadu koronavirové krize na umělecký trh – Na covid-19 zemřel italský historik umění Germano Celant – V Belgii, Itálii a Francii se budou otevírat muzea a galerie

1/ Po dlouhé a těžké nemoci zemřela indicko-americká umělkyně Zarina Hashmi

Zarina Hashmi, zdroj: facebook ZH

Zarina Hashmi, známá pouze jako Zarina, se narodila v roce 1937 v indickém Alígarhu do muslimské rodiny. Po roce 1947, kdy byla násilně rozdělena Britská Indie, byla její rodina nucena přesídlit do muslimského Pákistánu. Toto vytržení z rodinných kořenů bylo pro pozdější umělkyni, která procestovala celý svět a stala se mezinárodně uznávanou autorkou, jedním z nejdůležitějších témat její práce. Zarina původně vystudovala matematiku a postupně se svým manželem, indickým diplomatem, žila v Bangkoku, Paříži či Bonnu. Ve Francouzské metropoli se u britského malíře a grafika S. W. Haytera, jenž vedl Atelier 17, naučila techniku, která pro ni byla později typická. V roce 1968 přesídlila, tentokrát již sama, zpět do Indie, o šest let později pobývala v Tokiu a následně emigrovala do New Yorku, kde se stala jednou z nejdůležitějších osobností feministické umělecké scény 70. let 20. století. Pravidelně vystavovala v MoMA, Hammer muzeu nebo v Guggenheimově muzeu. Letos v únoru skončila její výstava Zarina: Atlas of her World v Pulitzer Arts Foundation (St. Louis, Missouri). V Muzeu umění Kirana Nadara v Novém Dillí právě probíhá její poslední samostatná přehlídka A Life in Nine Lines (plánovaná do 30. 6. 2020). Zarininým médiem byl především papír (grafika a papírová plastika) a výrazově se pohybovala na poli stylizované geometrické abstrakce. Charakteristickým rysem jejích prací byla zejména jemná poetika a citlivost vycházející ze životních peripetií a snahy znovu objevit vysněný domov. Mezi její častá témata proto patřila rodina. Například její cyklus Letters from Home (Listy z domova, série osmi tisků, 2004) byl iniciován nikdy neodeslanými dopisy od její sestry Rani, kde se umělkyni svěřuje se svými strastmi a k nimž se Zarina dostala až o několik let později. Zarina v posledních letech svého života žila se svou rodinou v Londýně, kde také v sobotu 25. dubna 2020 zemřela. O její smrti minulý týden referoval například magazín The Art Newspaper, jenž přinesl i několik reakcí osobností ze světa umění. (Viz také ARTnews.)

2/ Magazín The Art Newspaper zveřejnil výsledky průzkumu dopadu koronavirové krize na umělecký trh

Magazín The Art Newspaper minulé pondělí zveřejnil výsledky šetření, které proběhlo ve spolupráci s profesorkou ekonomie maastrichtské univerzity Rachel Pownall. Podle nového průzkumu očekávají galerie po celém světě ztrátu až 72 % svých ročních příjmů způsobenou pandemií covid-19. Průzkum se opírá o odpovědi jednotlivých galerijních manažerů či manažerek a odráží tak nejen aktuální situaci, ale také strach a nejistotu týkající se budoucích aktivit na poli uměleckého provozu. Mnohdy se tak jedná o odhady, které budou postupem času zřejmě upřesňovány dle skutečné situace. Nejčerněji vidí budoucnost galerie a obchodníci či obchodnice ve Velké Británii, zbytek Evropy je optimističtější, i když i zde se ztráty odhadují na 66 %. Celkově však třetina galerií na celém světě předpokládá, že globální ekonomickou krizi nepřežije. Situaci podle odhadu jednotlivých respondentů spíše přežijí galerie s více zaměstnanci (10 a více) nežli ty menší. Mezi největší problémy nyní patří nedostatek hotovosti a úspor, což může znamenat neschopnost dalšího podnikání. V průměru vystačí finanční rezervy na dva až tři měsíce, přičemž opět větší finanční polštář mají pochopitelně větší a silnější subjekty. Ekonomka Rachel Pownall k tomu dodává, že bude nyní nejvíc zapotřebí, aby jednotlivé vlády a finanční instituce spustily programy výhodných úvěrů, které by pomohly překlenout vysoce náročné období nejen samotným podnikatelským subjektům, ale také zejména jejich zaměstnancům, kteří patří mezi nejvíce ohroženou skupinu. Jednotlivá vládní opatření se po celém světě velice liší, avšak podpora galerií, muzeí, uměleckého obchodu a osob samostatně výdělečně činných pohybujících se v tomto odvětví, je plánovaná všude, i když ne vždy zcela dostatečná. Za nejúčinnější podporu mnozí považují daňové úlevy nebo výraznou pomoc se mzdami. Problémem, a to zvláště ve velkých městech, jako je New York, Paříž nebo Londýn, je pak pochopitelně i výše nájemného, které mnohdy činí třetinu (Paříž) až necelou polovinu (NY) z celkových příjmů. Tento problém se snaží řešit mnohé iniciativy ve spolupráci s jednotlivými vládami nebo místními úřady (viz více v citovaném článku).

3/ Na covid-19 zemřel Germano Celant

Germano Celant, zdroj: facebook GC

Ve věku osmdesáti let zemřel minulou středu v Miláně Germano Celant, italský historik umění, umělecký kritik a významný mezinárodně uznávaný kurátor, jehož jméno je úzce spjato s hnutím Arte Povera. Celant se narodil na prahu druhé světové války v severoitalském přístavním městě Janov. Jeho osobnost utvářela zejména atmosféra šedesátých let a ovlivnila jej levicově orientovaná dělnická třída, s níž souznělo mnoho tehdejších umělců a umělkyň společně s teoretiky a teoretičkami. Celant vystudoval dějiny umění na Janovské univerzitě, poté pracoval jako redaktor časopisu Marcatrè. V roce 1967 publikoval ve Flash Art slavný manifest Arte Povera: Notes for a guerrilla war. Arte Povera charakterizoval jako „prosté umění bez historie, oddané nahodilosti, událostem a přítomnosti“. Ve stejném roce uspořádal první výstavu skupiny v Janově s názvem Arte Povera – Im Spazio. Mezi vystavenými umělci a umělkyněmi, užívajícími zejména recyklované materiály a předměty denní potřeby, tehdy byli Giovanni Anselmo, Alighiero Boetti, Jannis Kounellis, Mario a Marisa Merzovi nebo Michelangelo Pistoletto. V roce 1976 se Celant představil první velkolepou výstavou na Benátském bienále s názvem Ambiente/arte dal futurismo alla body art, která prezentovala umělce, jako byli Dan Graham nebo Joseph Beuys v konfrontaci s díly klasické avantgardy (El Lissickij, Piet Mondrian, Theo van Doesburg). Mezi lety 1988–2009 Celant působil jako kurátor Guggenheimova muzea v New Yorku, od 1993 byl uměleckým vedoucím Fondazione Prada. Roku 1994 Celant kurátoroval interdisciplinární výstavu Italian Metamorphosis 1943–1967 (Guggenheim museum), do níž zahrnul módu jako specifický výrazový prostředek. V rámci Benátského bienále 2013 připravil ve Fondazione Prada specifický druh reprízy slavné Szeemannovy výstavy When Attitudes Become Form. O úmrtí Germana Celanta informovaly magazíny Artforum nebo The Art Newspaper.

4/ Jsou známá data znovuotevření muzeí a galerií v Belgii, Itálii a Francii

Fondation Giacometti v Paříži otevře 15. 5. 2020, zdroj: fb FG

Na základě rozhodnutí belgické Rady národní bezpečnosti a italské vlády budou galerijní a muzejní instituce znovuotevřeny 18. května. Ve Francii se tak stane, stejně jako v České republice, o týden dříve. Belgická předsedkyně vlády Sophie Wilmès však přesto upozornila, že ani nadále si nemůžeme být ničím jisti a situaci bude ovlivňovat postupný úbytek nebo naopak nárůst nakažených koronavirem. Jelikož je v pondělí většina muzeí a galerií na světě zavřena, výstavní sály se ve skutečnosti otevřou až den následující, tedy v úterý 12., respektive 19. května. Italská muzea a galerie povolí vstup pouze v rouškách a počet návštěvnických vstupů bude limitován. Knihovny, kina, divadla a koncertní sály zůstanou v Itálii prozatím uzavřené. Uvolnění vstupů ve Francii se týká pouze menších institucí. Nadále budou platit přísná bezpečnostní opatření při vstupu. (Viz více Artforum a The Art Newspaper.)