Artalk.cz

TZ: Send Nudes

Send Nudes / kurátorka: Olga Trčková / DSC Gallery / Praha / 26. 2. – 28. 3. 2020

Řadu autorských výstav střídá nová tematická výstava, zaměřená na tělesnost a krásu figurálního malířství. DSC Gallery vytvořila pro letošní výstavní program dvě skupinové výstavy, na té první SEND NUDES se představí nejnovější práce autorů, kteří prezentují všechny současné umělecké generace. Po této výstavě přijde na řadu výstava žen – umělkyň (Alena Kučerová, Jitka Svobodová, Veronika Bromová, Veronika Holcová, Karíma Al-Mukhtarová), které mnohdy provokují a jsou radikální. Výstavy je možné tedy vnímat ve vzájemném kontrastu. 

Nespočetněkrát se v umění objevily akty. Výstava SEND NUDES ukazuje upgradovanou verzi přístupů současných umělců na jedno z archetypálních témat, které se objevuje napříč dějinami. Pohybujeme se v horizontu druhého tisíciletí, v době, ve které se každý ze zmíněných umělců významně objevuje na poli umělecké scény. Vybraní autoři se na akt dívají odlišným způsobem, pracují s jinou technikou a zdůrazňují rozdílné podněty ve vnímání lidského těla. V zastoupení starší, střední a té nejmladší generace se vedle sebe prezentují malby a kresby, podané výtvarnou tradicí. I když se dnes používá řada nových materiálů a médií, akt rezonuje u malířů dodnes a důraz přikládají právě samotné formě, tedy malbě. Možná, že právě tím se odlišují od pornografie a erotického umění, vyhýbají se sexismu.

Jak konstatovala galeristka Olga Trčková: „Současná uvolněnost, kterou podněcuje sdílená společnost a sociální média, se v dnešní době stává zdrojem mnoha nahých snímků, které kolují po síti. Bezpochyby patří „nudes“ do vizuálního smogu dneška, nejen teenagerů, který nám každodenně skáče do naší pozornosti. Ovšem my chceme obrátit pohled na rafinovanost a poetiku malířských aktů. Zastavme se a vnímejme obyčejnost lidského těla.“

Jiří Georg Dokoupil za svou kariéru použil několik inovátorských výtvarných technik, kterými se mezinárodně proslavil. Mezi ty nejkrásnější malířské akty, patří ty, které jsou vytvořeny pomocí sazí ze svíček. Efekt mihotání tahů svíčky postavy oživuje a simuluje reálnou fotografii. Mnoho Dokoupilových děl má v sobě erotický náboj. Kresby aktů na papíře jsou vytvořeny pomocí bambusového stonku, na jehož konci je přidán černý fix. Jak sám Dokoupil tvrdí: „Tím je malba víc o náhodě a nepřesnosti. Zároveň tak docílím chtěné kresebné zkratky.“

Jakub Špaňhel, který v mládí pracoval jako asistent v ateliéru Jiřího George Dokoupila, se malování aktu, především ženskému, věnuje v průběhu celé své tvorby. Malby netvoří jednolitý cyklus, ale prorůstají napříč několika souborných tematických celků (motýli, kytice, kostely, svatí…). Nejnovější ženské akty jsou zahaleny do růžových tónů a evokují tradiční japonské dřevoryty. „Ženy mě v mém životě doprovází a inspirují, k aktům se vracím průběžně,“ doplnil Jakub Špaňhel.

Martin Krajc si pohrává s pluralitou exprese a realistickou malbou. V pózách mladých a krásných žen hledá noblesu a hravost. Postavy jsou často zasazeny do interiéru nebo exteriéru, který je důležitým pozadím pro kompozici ženského aktu. Radost a živelnost malby je vidět na každém tahu štětce. Martin Krajc poodhalil svou inspiraci: „Nechávám se ovlivňovat estetikou současné reklamní a umělecké fotografie, která je až na hranici erotického snímku.“

Slovenský malíř Andrej Dúbravský se oproti všem zmíněným liší především fokusem na mužský akt. Dokonce se vyhýbá malování nahých ženských těl. Označení gay art, queer art se staly relevantními body v oblasti současného umění, kterému se věnují umělci po celém světě. Dúbravský se často stává aktérem a pózuje před svými obrazy nahý, nebo dokonce performuje v rámci instalace svých olejomaleb.

Jiří Georg Dokoupil (1954) Patří mezi nejvýznamnější žijící české autory. Jako jeden z mála prorazil na světový trh. Jeho tvorbu charakterizují experimentální techniky jako malba mateřským mlékem, kouřem, bičem nebo mýdlovými bublinami. Jeho díla jsou zastoupena v předních světových muzeích včetně Centre George Pompidou v Paříži, Neue Galerie v Berlíně či The National Museum of Contemporary Art v Seoulu. Jeho tvář a díla se pravidelně objevují i na titulních stránkách světových periodik včetně New York Times či londýnských The Times. V letošním roce zahájil výstavu v Madridu (La Casa Encendida, The Rebellion Against Conceptualism).

Jakub Špaňhel (1976) I přestože se věnuje klasické malbě, prošel si při studiích ateliéry experimentátorů Jiřího Davida a Milana knížáka na pražské AVU. Za léta výtvarné produkce si vytvořil osobitý a nepřehlédnutelný rukopis. V současné době patří mezi nejlépe prodávané umělce jeho generace. Je zastoupen v řadě významných veřejných sbírkách (NG Praha, Galerie Klatovy/Klenová, Galerie výtvarného umění v Chebu), objevuje se na aukcích a jeho díla kupují nejen čeští sběratelé. Spolupracuje s londýnskou Frameless gallery.

Martin Krajc (1984) Volný malířský rukopis Martina Krajce se projevil při studiích v ateliéru prof. Michaela Rittsteina na pražské avu. Díky vítězství v soutěži Seat Art Emoción absolvoval půlroční stáž na Facultad de Bellas Artes de Universidad Complutense v Madridu, kde pod vlivem starých španělským mistrů (Diego Veázquez, Francisco Goya,…) namaloval několik děl, inspirovanými jejich stěžejními díly. Je členem umělecké skupiny Obr, která funguje od roku 2006. Má za sebou řadu výstavních projektů, k těm posledním patří obsáhlá výstava v Alšově jihočeské galerii na Hluboké (2018-9).

Andrej Dúbravský (1987) Mladý slovenský malíř vystudoval Vysokou školu užitého umění v Bratislavě a už při škole se dostaly jeho díla do sbírky Slovenské národní galerie. Jeho obrazům dominují kontroverzní témata, jako je sebeuspokojení, homosexualita a mezigenerační vztahy. Malba má mnohdy rysy deníkových záznamů. Je zastupován známou berlínskou galerií Dittrich & Schlechtriem. Velmi dobře prorazil na světový trh, prezentoval se na řadě skupinových výstav v New Yorku (ASHES/ASHES, výstava NOSZTRÓMO, 2019;) V Čechách a na Slovensku se v minulých letech ukázal na autorských výstavách v Českých Budějovicích (Glyphosate orgy, Galerie Mariánská), v Košicích (Poison Control, VUNU Gallery) nebo v Bratislavě (Larva Run 2, Galéria White & Weiss). Střídavě žije na slovenském venkově (Rastislavice) a v metropoli New Yorku.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *