TOP svět 17–23. 2. 2020

Nové archeologické nálezy podnítí novou interpretaci prehistorie – Zemřel vizionář architektury, Yona Friedman – Eyalu Wiezmanovi, zakladateli Forensic Architecture, byl zakázán vstup do USA

1/ Významné archeologické nálezy v Indonésii a ve Španělsku

Rytina ve skalní svatyni Font Major, zdroj: facebook IPHES

Nejstarší dosud známé jeskynní malby, jejichž dataci se podařilo zjistit na základě rozboru sedimentujících hornin, byly objeveny v jižní oblasti indonéského ostrova Celebes/Sulawesi, konkrétně v lokalitě zvané Leang Bulu’ Sipong 4. Vědci, kteří nález z roku 2017 publikovali teprve na konci minulého roku v časopise Nature, odhadují, že malby vznikly před 44 tisíci lety. Jedná se o lovecké scény, na nichž lze rozeznat polozvířecí a pololidské postavy, tzv. theriantropy, které loví divoká prasata a trpasličí buvoly. Tento výjev lze považovat za nejstarší známý obrazový doklad vztahu člověka k nadpřirozeným bytostem a podle Maxima Auberta, archeologa z australské Griffitovy univerzity, je třeba na jejich základě přehodnotit dosud známé teorie o kořenech lidské spirituality (více zde). Indonésie je velice bohatá na podobné lokality a patří tak mezi nejdůležitější archeologická naleziště na světě, která pomáhají porozumět nejen jeskynnímu umění, ale především vývoji myšlení moderního člověka a jeho abstraktní imaginaci.

Skalní svatyně byla nově objevena také ve Font Major nedaleko Barcelony. Jedná se o rytiny v pískovcové skále zobrazující koně, jeleny nebo býky doplněné množstvím abstraktních motivů a symbolů. Tým odborníků z centra IPHES (Katalánský institut lidské paleoekologie a sociální evoluce), které vede Josep Mária Vergès, odhaduje stáří zobrazení na zhruba 15 tisíc let. Vzácné jeskynní památky, které jsou velice náchylné k destrukci, jsou nyní skenovány pomocí 3D technologie, jež nebyla doposud nikde užita. Jeskyně je součástí komplexu, jehož části byly poprvé objeveny v roce 1853 (více zde).

2/ Zemřel Yona Friedman, jeden z největších vizionářů architektury

Yona Friedman, červenec 2016, zdroj: facebook Yona Friedman, The Dilution of Architecture

Yona Friedman (nar. 1923 v Budapešti) zemřel ve čtvrtek, 20. února ve věku devadesáti šesti let. Architekturu studoval nejprve v Budapešti. V roce 1945 emigroval do Izraele, kde pokračoval ve studiu na Izraelském technickém institutu. Již zde prezentoval své vizionářské myšlenky týkající se mobilní architektury, s nimiž však pochodil až v Paříži, kam přesídlil v roce 1957. Svůj koncept rozvíjel dál a veřejně jej prezentoval poprvé rok poté na kongresu moderní architektury v Dubrovníku. Ve stejném roce založil Groupe d’Études d’Architecture Mobile, skupinu, která fungovala čtyři roky. V průběhu šedesátých let minulého století učil na mnoha amerických univerzitách, včetně Kolumbijské, MIT, Harvardu nebo Princetonu. Následující desetiletí pracoval v UNESCO. Friedmanovy projekty byly často označovány jako utopická architektura, avšak on sám tuto charakteristiku odmítal a tvrdil, že mu jde hlavně o praktičnost a proveditelnost. Mezi jeho nejslavnější projekty patří kromě Mobilní architektury také „La Ville Spatiale“ (The Spatial City, raná 60. léta). Město promýšlel jako mnohovrstevnatou strukturu vznikající jako síť vazeb a funkcí. Ve středu jeho zájmu však byli uživatelé/obyvatelé, kteří podle něj teprve vytvářeli samotné město. Oproti tomu architekt pouze kumuloval objekty. Ačkoliv Friedman nerealizoval mnoho budov, měl obrovský vliv na celou generaci významných architektů své doby, jako jsou Kenzo Tange, studio Archigram nebo Superstudio. Velký vliv měly také jeho publikované studie Towards a scientific architecture (1975), A better life in towns: [campaign for the renaissance of cities] (1980) nebo poslední The Dilution of Architecture (2015). Mezi nejprogresivnější vize, jejichž je autorem, patří například architektura bez budov. Friedman patřil ke generaci, která zažila vzestup i pád modernismu. Mezi jeho priority, které proklamoval, patřila ekologická výstavba zahrnující lokální lidské i surovinové zdroje nebo užití jednoduchých technologií. Podle něj lidstvo staví až příliš, což může planetu dovést až ke katastrofě (více zde a zde).

3/ Zakladateli platformy Forensic Architecture byl zakázán vstup do USA

03.05.2018, Berlin: Eyal Wiezman, Talk: Forensic Architecture- Data against Devilry. Foto: Jan Zappner/re:publica

Zakladateli platformy Forensic Architecture (FA) Eyalu Weizmanovi byl odepřen vstup na území USA. Minulý čtvrtek o tom informoval server The Art Newspaper. Výzkumnou agenturu FA, jež sídlí v Londýně, založil Weizman v roce 2010. Zaměřuje se především na problematiku porušování lidských práv v globálním měřítku, přičemž využívá tým vědců z celého světa, včetně těch, kteří sídlí na amerických univerzitách. Mezi aféry, které prověřoval, patřily například i problematické intervence USA na území Pákistánu. Wiezman přijal pozvání Muzea umění a designu v Miami Dade College, kde byla 19. února otevřena výstava s názvem „True to Scale“. Jeho úkolem bylo prezentovat výsledky práce agentury a zároveň prověřit činnost Floridského detenčního zařízení, kde jsou nyní v nehumánních podmínkách drženy děti imigrantů. Eyal Weizman, jenž je držitelem britského a izraelského pasu, byl informován dva dny před odletem londýnskou Americkou ambasádou, že jeho vízum do USA bylo zrušeno, a to bez udání konkrétního důvodu. Následujícího dne Weizman navštívil Americkou ambasádu osobně. Bylo mu sděleno, že systém na základě algoritmu vyhodnotil jeho návštěvu USA jako potenciální bezpečnostní hrozbu, přičemž není jasné, na jakých informacích je toto vyhodnocení založeno. Následně byl Wiezman, jenž do USA cestoval v minulosti nesčetněkrát – naposledy v prosinci minulého roku, požádán, aby předložil seznam míst, kam za posledních 15 let vycestoval, a kdo tyto cesty financoval. Jeho žena Ines cestovala s jejich dětmi o den dříve. Ani jejich cesta se neobešla bez komplikací s úřady. Weizman se nyní právem obává, že jeho případ nebude jediný a může mít dopad na další aktivisty či aktivistky zabývající se porušováním lidských práv ze strany státní moci (více zde).

 

Martin Vaněk | Narozen 1982, je historik umění, kurátor a výtvarný kritik. Vystudoval dějiny umění a český jazyk a literaturu na FF MU v Brně. Od roku 2017 je doktorandem Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. Pracoval jako kurátor v Muzeu Jindřichohradecka, Alšově jihočeské galerii a také v metodickém centru při Moravské galerii. Je spoluautorem stálé expozice AJG s názvem Meziprůzkumy. Sbírka AJG 1300–2016 (2017, 2018, 2019, 2020). Působí jako externí kurátor AJG, externí kurátor Muzea fotografie a moderních obrazových médií v Jindřichově Hradci. Je členem iniciativy Je to i tvoje město.