Anketa Co nás čeká v roce 2020?

31. 12. 2019Artalk Anketa

V tento den se tradičně na Artalku ohlížíme nazpět prostřednictvím souhrnu zásadních kulturních a uměleckých událostí uplynulého roku, ale protože bilancování už určitě mají v tuto chvíli všichni plné zuby, rozhodli jsme se letos porušit tradici a podívat se do budoucnosti. Zeptali jsme se několika osobností a kolektivů na české i slovenské umělecké scéně na otázku „Co očekáváte od umělecké scény v roce 2020? A co si myslíte, že by vás v roce 2020 mohlo na umělecké scéně překvapit?" 

První, co mě napadá, je, že by se [umělecká scéna] měla zasadit o změnu poměrů ve zdejší největší a „nejzapykanější" galerijní instituci, v Národní galerii. Možná tomu napomůže i skutečnost, že se příští rok uskuteční výstava finalistů Ceny Jindřicha Chalupeckého právě zde. Přála bych si také, aby se resuscitoval Spolek Skutek, který je v útlumu. Ať přitáhne dostatek aktivních a spolupracujících lidí a stane se funkční a vlivnou oborovou platformou, bez níž se už fakt neobejdeme. Teď něco obecnějšího. Věřím (ne... vím), že se bude rozvíjet stávající potřeba umělecké scény se ideologicky vymezovat a očekávám, že se díky tomu začne v českém umění konečně probouzet nějaká autentická a zajímavá identita, která mu už mnoho let prostě chybí.

Marika Kupková, kurátorka Galerie TIC Brno

 

Žánr novoročních přání je oborem fiktivní imaginace v gramatickém modu přacího konjunktivu. Proto přeju české umělecké scéně, aby v ní během roku 2020 nezbyl už nikdo, kdo nepochopí, že jediný smysl, jaký dnes a zítra může umění mít, je plné nasazení ve věci nového uspořádání společnosti: tak, aby dokázala zastavit ničení života na Zemi a aby pomáhala lidem přizpůsobit se hlubokým změnám, které si brzy vynutí zničení, které už se odvrátit nedá. Jestli je to pozitivní, negativní nebo ironické, to ponechávám na čtoucích, takže není na místě mne obviňovat z úsilí o novou totalitu (úsměv).

Milena Bartlová, historička umění

Zadná časť budovy Ministerstva kultúry Slovenskej republiky. Foto: iniciatíva Stojíme pri kultúre

Nové vedenie Ministerstva kultúry SR bude v roku 2020 kompetentne, citlivo a so záujmom riadiť svoj rezort, spolupracovať s poradnými orgánmi a rešpektovať hlasy umeleckých inštitúcií, odborníčok a odborníkov. Ministerstvo kultúry bude stáť pri kultúre.

iniciatíva Stojíme pri kultúre

 

Umění se bude méně upínat k teoriím o potřebnosti a nebude tak účelně získávat sociální pohodlí v myšlení.

Současné spočinutí v okolnostech přestane být nazíráno z dřívějších pozic.

Nebudeme mít strach vyvolaný nákupčíky umění.

Runták naloží všechny svoje peníze na veliký nákladní auto a NG udělá výstavu těch bankovek. Potom ty bankovky koupí do sbírky.

Poslechneme Jiřího Davida, protože nemá pravdu.

A Dukovi nechť zaskočí vánočka už nastálo a napořád. 

Sráč Sam, umělkyně a kurátorka

 

Necítim sa na žiadne veštenie budúcnosti. Beriem túto výzvu ako príležitosť pozrieť sa na umenie z nadhľadu, konštatovať niektoré vcelku očividné skutočnosti jeho vývoja. Priznám sa, že nevidím veľa dôvodov k optimizmu, a mám pocit, že už performujem umenie ako paliatívnu starostlivosť. Aspoň sa snažím neprekážať a nepridávať k deštrukcii, aj preto som prestal s umeleckou „kariérou”. Má vysokú uhlíkovú stopu.

Pod náporom pokračujúceho a akcelerujúceho rozkladu životného prostredia planéty, ktorej sme obyvateľmi, budeme stále intenzívnejšie prehodocovať funkciu umenia v spoločnosti. Nie je to nič nové, umelecké diela vykazujú znaky tohto prehodnotenia už dobrých päťdesiat rokov, ale za posledné dve dekády sa tento trend prudko zintenzívnil a umelkyne a umelci hľadajú, akým spôsobom môžu meniť realitu spoločenských, politických, ekonomických a ekologických vzťahov – akým spôsobom je a môže byť ich práca užitočná (aké to kacírske slovo!). Umenie sa stále viac preplieta so žitým svetom a estetický odstup, ako ho formuloval Kant, je na ústupe (porovnajte Stephen Wright: Toward a Lexicon of Usership, 2013). Je to pochopenie podľa mňa od základu antropologické. Táto progresívnejšia časť umeleckého spektra bude naďalej zažívať problémy so zdrojmi financovania a môj pesimista cíti, že situácia sa bude stále zhoršovať. Umenie pôjde do undergroundu, ďaleko od „world blinded by economic fireworks”. Zrazu aj ten Duchamp znie ako ekologická a post-kapitalistická výzva, že? Pri tom ale bude naďalej strácať mediálnu pozornosť a odohrávať sa v zapadlejších kútoch, v bytoch a podobne. To ale nie je dôvodom k žiaľu, dôležitejšia začína byť interakcia s divákom v mierke 1:1 (Wright) a akési individuálne zvnútornenie umenia, kedy môže byť praxou podobnou alchýmii v zmysle vedomej práce na sebe.

Pochopiteľne budú aj naďalej individuálne ambície, ktoré časť umeleckého spektra budú nevyhnutne zaplietať v problematických vzťahoch “umenia hmotných artefaktov” s mocou a kapitálom, ako tomu bolo posledných povedzme 5000 rokov. Nejaký čas ešte bude bujnieť aj vysoký trh s umením, na ktorom budú víťaziť stále vyprádznenejšie a dekoratívnejšie diela za astronomické sumy peňazí, možno sa z umenia stane obeživo, mena. Ale potom už snáď prídu aj miliardári na to, že sú aj vážnejšie problémy, ktoré z toho umenia môžu urobiť bezcennú hromadu smetia.

Radim Labuda, umelec v post-praxi

 

Aj my sme zvedaví, aké historické epizódy si pre vás aj nás prichystá rok 2020 v umení. Keďže sami si nevieme poradiť s jednoznačnou odpoveďou oslovili sme tím skúsených astrológov, ktorí sa s nami o tieto informácie podelili. Všeobecne pre nás bude tento rok veľmi transformatívny, a to prakticky vo všetkých ohľadoch umenia. Počas celého roku 2020 sa nás bude držať túžba po zmenách. Tú nám totiž prinesie postavenie Uránu v Býkovi, ktoré potrvá až do tohtoročného októbra. Kvôli tomu nám naše presvedčenie, rebríčky hodnôt a rodinné tradície budú pripadať zastarané, a tak sa ich budeme snažiť nahradiť novými a lepšími. Zároveň by však mohlo dôjsť k nečakaným zvratom v umelecko-politických vzťahoch.

V tvorivom procese sa nám bude veľmi hodiť veľká mentálna sila, za ktorú budeme môcť vďačiť Neptúnu, ktorý vstúpi do znamenia Rýb. Naše myšlienky budú mať väčšiu moc ako kedykoľvek predtým a pri troche trpezlivosti nás môžu doviesť až k našim vytýčeným cieľom. Samozrejme to ale nebude zadarmo. Bez vlastnej snahy a sebavzdelávanie by sme na úspech čakali márne.

Pokiaľ ide o sociálne rozmery a paradigmy, tak nás čaká skôr pokojné až utlmené obdobie. Celoročný pohyb Saturnu v nás totiž prebudí rôzne obavy, ktoré budú náš spoločenský život dosť obmedzovať. Začiatkom roka bude táto planéta križovať znamenia Kozorožca, čo v nás vyvolá strach z odmietnutia či vyradenie z kolektívu a tým pádom aj tendencie sa strániť. Preto budeme vyhľadávať hlavne spoločnosť rodiny, kde sa nebojíme uvoľniť a ukázať svoju pravú tvár. Podľa hviezd by sme mali rok 2020 využiť na to, aby sme prevzali svoje psychické aj fyzické zdravie do vlastných rúk. Nastal ideálny čas, aby sme prehodnotili svoj doterajší jedálniček a začali pravidelne vykonávať nejaký šport. Určite sa však oplatí ísť na to pozvoľna a počúvať svoje telo, aby sme sa vyvarovali drobným úrazom.

kolektiv Marina Abramovič Po Sebe Neupratuje

 

Je dost možné, že v příštím roce na umělecké scéně vymizí motiv klimatické krize z jednotlivých děl a výstav, jelikož se mu dostalo status trendu. Věřím ale, že umělecká scéna půjde vstříc výzvě, kterou tento globální problém vyvolává a bude se aktivně účastnit na řešení problému. Vzhledem k závažnosti a komplexnosti klimatické krize, se opatření a výzvy, se kterými již tento rok začali pracovat jednotlivci i instituce, budou postupně usazovat do mechanismů fungování a stanou se tak nutnou samozřejmostí. Tento proces by mohl vést i k pozitivnímu narušení celkového chodu institucí – například (jak nastínily Feministické instituce) hledání forem fungování, jež jsou více pečující, méně soutěživé a hierarchické. I tyto aspekty by totiž mohly pomoci při hledání možností přijmutí zodpovědnosti.

Denisa Langrová, iniciativa UMPRUM v klimatické nouzi

 

Pred rokmi som sa rozhodla, že musím zmeniť svoj postoj k vlastnej práci. Ukončila som vtedy predaje svojich diel. Táto situácia mi umožnila určitý druh slobody. Mala som možnosť zastaviť sa a dôsledne sa zamyslieť nad vlastnou prácou i nad situáciou okolo.

V roku 2020 a vôbec do budúcna by som si priala, aby sa čo najviac umelcov stalo dobrovoľnými outsidermi, napriek možným ekonomickým ťažkostiam, ktoré sú s tým spojené.

Pretože potom:

- nespoluprácu s exekučnými firmami budeme považovať za samozrejmosť a nebudeme o tom musieť dikustovať.

- otvorene môžeme hovoriť o tom, že skutočným a vážnym problémom sú i súkromné komerčné galérie, ktoré si z umelcov vytvorili zamestnancov vyrábajúcích produkty.

- môžme byť kritickí dovnútra a uzatvorenosť či nezrozumiteľnosť umenia budeme vzťahovať na seba a nie na „nevzdelaného” diváka.

- nemusíme velebiť finálnu výstavu Ceny Jindřicha Chalupeckého 2019, ktorá i pri znižovaní uhlíkovej stopy vytvorila, predpokladám, najdrahšiu inštaláciu v histórii ceny.

- nemusíme utekať do sebeironických umeleckých polôh a hovoriť o nemožnosti zmeny, pretože budeme súčasťou zmeny, aspoň čo sa týka umeleckého chodu.

Možno si potom budeme vedieť predstaviť systémovú zmenu a nebudeme riešiť bizarné otázky typu „ako sa za päťdesiat rokov bude mať naše umenie v pekelných podmienkach apokalypsy“, ale skôr nás bude zaujímať pozícia neprivilegovaných, ktorí apokalypsu zažívají už dnes.

Ladislava Gažiová, umělkyně


Ilustrační obrázek: Max Máslo