Artalk.cz

TOP svět 9.–15. 12. 2019

Zemřel jeden z nejvýznamnějších současných historiků středověké architektury, Paul Crossley – Jak se poperou britské instituce s brexitem? – Velká evropská muzea a projekt Arches. 

1/ Zemřel prof. Paul Crossley (1945–2019)

Interiér katedrály v Chartres, zdroj: wikimedia commons, Rama

Minulý týden zemřel ve věku 74 let britský profesor dějin umění Paul Crossley, jenž se celoživotně věnoval středověkému umění a architektuře. Svůj zájem, jako jeden z mála, soustředil též na středoevropský region. Crossley vystudoval dějiny umění a právo na Trinity College Cambridge, doktorát dokončil na Jagellonské univerzitě v Krakově. Akademickou pedagogickou dráhu započal na Univerzitě v Manchesteru, kde působil od roku 1971 do r. 1990, následně byla jeho domovskou institucí The Courtauld Institute of Art (Londýn), a to až do roku 2011. Na jeden rok byl jmenován „Slade“ profesorem dějin umění v Cambridge (2011–2012, pozice „Slade professor“ vznikla v roce 1869 a byla pojmenována podle filantropa Felixe Sladea). Mezi jeho nejúspěšnější tituly patří kniha Gothic Architecture in the Reign of Kasimir the Great: Church Architecture in Lesser Poland 1320–1380 (1985). Velice oceňované je i jeho komentované vydání knihy Paula Frankla Gothic Architecture (2001), kterou významně doplnil a rozšířil komentáři a poznámkami na základě aktuálního stavu poznání dané problematiky. Ve své práci se věnoval zejména katedrálním stavbám, které považoval za specifické kulturní entity. Zabýval se též vztahem jazyka a architektury. Ve své přednášce o katedrále v Chartres (Harvard, 2013) například hovoří o tom, že: Úkolem (gotické katedrály) je přesvědčovat, okouzlovat, činit potěšení a uchvacovat. Stejně jako rétorika i gotická katedrála je upovídaným pedagogickým výtvorem přecpaným obrazy, nápisy a tituly, které vyžadují naši pozornost a souhlas. Stejně tak je jasné, že gotické katedrály odpovídají některým obecným principům klasické rétoriky.“ Úzké vazby k českému prostředí dokládá i připravovaný svazek Von der Hoch- zur Spätgotik (1310–1470), jenž připravoval s Jiřím Fajtem a který má být vydán na konci příštího roku.

2/ Brexit a svět umění

Britským muzeím nastávají těžké časy, Ashmolean Museum, Oxford, 2017, zdroj: wikimedia commons, Sarah Casey

Výsledky britských předčasných parlamentních voleb, které proběhly v minulém týdnu, podnítily řadu kritických reakcí ze strany umělců a umělkyň či vlivných osobností z uměleckého světa. Konzervativci mají dnes 365 mandátů, porazili tak největšího protivníka, Labour Party, jež získala 203 mandátů. Předsedou vlády nadále zůstává Boris Johnson, jenž dlouhodobě prosazoval tzv. tvrdý brexit. Po minulém týdnu je jasné, že Británie odejde z Evropské unie tak rychle, jak jen to půjde. Johnsonovi nyní nestojí nic v cestě, jelikož má velmi silnou pozici díky nadpoloviční většině. Server The Art Newspaper cituje některé umělce, jako například Gavina Turka, Martina Parra, skandinávské duo Elmgreen & Dragset nebo Nicka Waplingtona a Paula Clintona. Největší obavy mají z toho, jakým způsobem bude vedena politika životního prostředí a nulových emisí, která není jasnou prioritou Konzervativní strany, současnou situaci přirovnávají k vítězství Margaret Thatcher v roce 1983 a jednoznačně se shodují, že se jedná o krok zpět pro britskou společnost, jež však očividně není připravena a dostatečně poučena na to, aby pochopila zásadní světové výzvy. Podle Elmsgreen & Dragset tak situace musí vést k radikálnějším akcím a radikálnější podobě umění. Doufají, že současné výsledky podnítí pochopení vážnosti hrozeb, kterým čelí život na Zemi. Britská muzea se již v době, kdy se hovořilo o 31. říjnu jako o možném termínu brexitu, začala připravovat na nejhorší. Mezi nejpodstatnější stížení provozu muzeí a galerií budou patřit obstrukce zápůjček či výpůjček. Tvrdý brexit představuje riziko poškození děl, která se mohou zdržet po cestě do místa určení. Ředitel Ashmolean Musea Alexander Sturgis se nechal slyšet, že kvůli brexitu se budou ve Spojeném království konat méně ambiciózní výstavy. V současnosti v Ashmolean například probíhá výstava Last Supper in Pompeii, jež by podle Sturgisových slov byla po brexitu daleko nákladnější, náročnější na čas a zatížená nesmyslnou byrokracií. Podobným problémům tak bude čelit i londýnská Národní galerie, která v příštím roce připravuje výstavu Tiziana nebo Nicolaese Maese. Kromě zdražení projektů a časové náročnosti budou dalšími nevýhodami brexitu náročné vízové procedury pro kurátory a kurýry nebo zařizování vývozních licencí (více zde).

3/ Velká evropská muzea pracují na technologickém vývoji, jenž má zpřístupnit sbírky zdravotně znevýhodněným osobám

Arches Avatar, zdroj: Arches

Je známou skutečností, že muzea umění mohou být často velmi nepřátelským územím pro návštěvníky či návštěvnice se zdravotním omezením. Staré budovy jsou mnohdy špatně zařízené tak, aby se zde pohodlně mohly pohybovat osoby na invalidním vozíku, o berlích nebo osoby nevidomé či neslyšící. Několik významných evropských institucí – jedná se konkrétně o Wallace Collection a Victoria & Albert Museum v Londýně, Kunsthistorisches Museum ve Vídni, Thyssen-Bornemisza Museum a Lázaro Galdiano Museum v Madridu a Museo de Bellas Artes de Asturias v Oviedu – založilo společně s The Open University, University of Bath a s několika technologickými společnostmi platformu, která se aktivně věnuje zlepšení podmínek pro znevýhodněné osoby. V minulém měsíci proběhla konference v Thyssen-Bornemisza Museu v Madridu, kde byly například prezentovány rozměrné multimediální reliéfy kopírující díla Pietra Brueghela st., mobilní aplikace mapující prohlídkové trasy v muzeích nebo hru, při níž je vytvářena koláž z highlightů jednotlivých muzeí. Všechny aplikace jsou přizpůsobeny tak, aby byly uživatelsky přístupné i zrakově či sluchově postiženým. Projekt se nazývá Arches. Jedna z nevidomých účastnic konference k tomu například uvedla, že jde zejména o příležitost něco změnit. Velká evropská muzea tak konečně přicházejí s vývojem nových řešení, a to v přímé spolupráci se znevýhodněnými osobami, pro které se snad v budoucnu stanou některá muzea touto cestou přístupnější. V minulosti pod hlavičkou Arches proběhlo mnoho workshopů, přičemž finální se odehrál minulý týden v Bonnu (více zde).