TOP svět 28. 10.–3. 11. 2019

World Monuments Fund zveřejnila seznam ohrožených památek a Hito Steyerl ostře vystoupila proti německé a evropské politice vůči Turecku.

1/ Organizace World Monuments Fund zveřejnila nový seznam ohrožených památek a přírodních lokalit

Národní park Bears Ears, Utah, skalní malby, 2019, zdroj: web WMF

Soukromá nezisková organizace World Monuments Fund (WMF), která byla založena v roce 1965 a systematicky se snaží pomáhat ohroženým památkám po celém světě, zveřejnila nový seznam dvaceti pěti míst, která dle názoru odborné komise vyžadují speciální přístup a zacházení, včetně ochrany a rekonstrukce. Každé dva roky se tímto způsobem snaží upozornit na mnohé problémy památkové péče a ochrany přírody a získat tak sponzorské prostředky na záchranu nejen slavných monumentů, ale i těch méně významných, nicméně z kulturně-historického hlediska velmi důležitých. Jedním z cílů projektu je také uchování piety, udržování kolektivní paměti a boj proti politicky motivovaným ikonoklastickým aktům. Významným sponzorem iniciativy je společnost American Express. Mezi aktuálně zveřejněnými ohroženými lokalitami jsou například katedrála Notre Dame v Paříži, která byla poničena mohutným požárem v dubnu tohoto roku, nebo Posvátné údolí v Peru, které se nachází nedaleko Machu Picchu. Z důvodu nárůstu turistiky schválil totiž v roce 2012 bývalý peruánský prezident Ollanta Humala plán postavit nové letiště, které by zajistilo lepší dostupnost této památky. Místo, kde má letiště vyrůst, je však velice významnou krajinnou a archeologickou lokalitou. Mnozí odborníci se proto proti této výstavbě, která již započala, bouří (více zde). Mezi ohroženými lokalitami je například i Národní park Bears Ears v Utahu, jemuž americký prezident Donald Trump zrušil v roce 2017 ochranu, sice pouhý rok poté, co ji udělil jeho předchůdce (pro detailní zprávu klikni zde). Tato lokalita patří mezi významné doklady o životě domorodých obyvatel, kteří zde zanechali mnohé památky, mezi něž patří významné skalní malby. WMF a jeho komise si všímá i nenápadných lokalit, jako je komplex židovského osídlení v uzbeckém městě Bukhara, Kindlerova kaple v polské Pabianici nedaleko Lodže, budovy v oblasti Iwamatsu (Uwajima, Japonsko) nebo chrámový komplex obklíčený současnou administrativní výstavbou v mongolském Ulánbátaru. Podobný seznam zveřejňuje také UNESCO. Komisaři vyslaní touto organizací například na jaře tohoto roku podali zprávu o přístupu České republiky a města Prahy k hodnotám, které představuje centrum našeho hlavního města. Jako největší problém komise vyhodnotila výškovou zástavbu hlavního města a nový stavební zákon, jenž nepočítá se závazným stanoviskem památkářů. Informoval o tom Artalk.

2/ Hito Steyerl vystoupila v rámci 4. Berlínského podzimního salónu s kritikou německé a evropské politiky vůči Turecku

Hito Steyerl, HellYeahWeFuckDie, 2017, Münster Skulptur Projekte, zdroj: wikimedia commons

Během zahajovacího večera 4. Berlínského podzimního salonu, jenž se bude konat do 17. listopadu tohoto roku, proběhla v Divadle Maxima Gorkého performance Hito Steyerl, jedné z nejvýraznějších postav současného německého vizuálního umění, divadelní umělkyně Aniny Jendreyko, filmařky a hudebnice Heji Netirk a politoložky Bilgin Ayaty. Performance s názvem Political Intervention měla formu scénického čtení a v jejím průběhu jednotlivé protagonistky pojmenovávaly problémy související s Tureckem, vládou Recepa Tayyipa Erdoğana a tureckou invazí na území Rojavy (Severního Kurdistánu, část Sýrie). Protagonistky performance tuto invazi ostře odsoudily a označily ji za okupační válku proti Kurdům. V souvislosti s tím také kritizovaly postoj Německa a Evropské unie, která na Turecko neuvalila sankce, a to pod Erdoğanovou hrozbou otevření hranic směrem do Evropy. Zároveň považují za velice problematickou smlouvu Evropské unie s Tureckem o uprchlících, v jejímž rámci Turecko obdrželo 6,6 bilionů eur. Německo navíc Turecku v současnosti prodává zbraně, vůči čemuž se ostře postavila právě Hito Steyerl, jež v průběhu vystoupení zcela jasně formulovala požadavek směřovaný všem státním institucím, které vystavují a mají v majetku její umělecká díla. Steyerl požaduje jejich okamžité stažení do doby, než se změní německý postoj vůči Turecku. Steyerl doslova odmítá, aby její díla byla užívána jako součást zahraniční kulturní diplomacie. (Více zde a zde.)