Zvěstování Panně Marii půjde do aukce, jednání s NGP zřejmě selhala

29. 10. 2019ČTK Infoservis

Středověký deskový obraz s námětem Zvěstování Panně Marii, který odborníci připisují Mistru vyšebrodského oltáře, půjde do aukce. Měla by se konat ještě letos, kdo dílo bude dražit, zatím není jasné. ČTK to sdělila Pavlína Stránská, mluvčí Nadačního fondu Richarda Fuxy, který nedávno objevené středověké dílo vlastní. O získání díla do svých sbírek projevovala zájem Národní galerie Praha (NGP) pod vedením Jiřího Fajta i jeho nástupce. Vyjádření současného vedení NGP ČTK shání.

"Nadační fond pro dílo získal povolení k trvalému vývozu do zahraničí, díky kterému ho budou mít možnost zakoupit i zahraniční sběratelé či investoři. O dílo měla zájem NGP, ale kvůli nekončícím diskusím o ceně se jednání zastavila na mrtvém bodě," uvedla Stránská.

NGP obraz na jaře představila veřejnosti, koupit ho chtěla za 65 milionů korun. Ministerstvo kultury dílo neprohlásilo za památku, jak navrhoval Národní památkový ústav.

"Samotný fakt, že ministerstvo kultury neprohlásilo obraz Zvěstování Panně Marii za kulturní památku ještě neznamená, že ho stát nemůže koupit," sdělil dnes ČTK Fajt. "Považoval bych za velkou chybu, kdyby stát s majitelem dále nejednal o koupi tohoto významného středověkého bohemikálního díla. Obraz má totiž svoje jedinečné místo právě v kontextu dvorského umění Karla IV. O gotické památky českého původu ze 14. století, které se na světovém uměleckém trhu objevují jen zřídka, je však značný zájem i v zahraničí," dodal bývalý šéf NGP.

Ministerstvo kultury ČTK sdělilo, že zásadním důvodem pro to, aby se dílo nestalo památkou, byl jeho import do ČR v roce 2017. Úřad se obává toho, že kdyby vlastníkům významných uměleckých děl hrozilo, že hned po dovozu na české území budou za památku prohlášena, žádné "významné předměty kulturní hodnoty by nebyly na území republiky dováženy a tímto zásahem by byl fakticky zničen trh s kulturními statky", sdělila ČTK Petra Hrušová z tiskového oddělní. Prohlášení za památku omezuje vlastnická práva, třeba při prodeji se musí uplatňovat předkupní právo státu.

Ministerstvo dodává, že stát se vzhledem k charakteru díla jeví jako jediný potenciální kupec. Peníze by na něj vyčlenilo v případě, že cena bude přiměřená okolnostem. "Z neprohlášení daného díla za kulturní památku tedy nevyplývá, že by ministerstvo kultury nemělo o předmětné dílo nadále zájem," uvedla Hrušová.

Desková malba z poloviny 14. století se předloni nabízela v zahraniční dražbě, tehdy ještě neexistovaly posudky potvrzující její pravost. Za vyvolávací cenu 110.000 eur (2,8 milionu korun) se neprodala, po dražbě ji za neznámou cenu koupil současný majitel. Fuxa v médiích uvedl, že obraz koupil za mnohonásobně vyšší cenu, než byla v aukci.

Proč by nyní měl mít obraz cenu 65 milionů korun, bývalý ředitel NGP Fajt vysvětloval tím, že v době zahraniční dražby se nevědělo, zda je obraz pravý. Kupec riskoval, ale státní instituce podle Fajta tak jednat nemůže, proto dílo nekupovala ve zmíněné aukci. Později se na ni obrátil majitel díla s žádostí o prověření jeho pravosti, kterou podle galerie expertiza potvrdila.

Vyšebrodský cyklus se má za vrchol deskového malířství v Čechách z doby krátce před rokem 1350. V církevních restitucích připadl zpět řádu cisterciáků ve Vyšším Brodě a v dlouhodobé zápůjčce ho má NGP.

ČTK | Jakékoliv publikování nebo další šíření obsahu České tiskové kanceláře je bez písemného souhlasu Artalk z.s. zakázáno. ©ČTK