Artalk.cz

Pařížský Louvre otevírá velkolepou výstavu Leonarda da Vinciho

K letošnímu 500. výročí úmrtí Leonarda da Vinciho pořádá pařížské muzeum Louvre jedinečnou retrospektivní výstavu, jejímž cílem je představit dílo italského renesančního mistra v co nejucelenější formě. Autor Mony Lisy, nejslavnějšího obrazu v Louvru, strávil poslední roky života ve Francii, a to přímo na pozvání francouzského krále Františka I. Ten ho jmenoval svým prvním dvorním malířem, inženýrem a architektem, dal mu k dispozici štědrou roční rentu a zámek Clos Lucé v blízkosti královské rezidence v Amboise, kde Leonardo 2. května 1519 zemřel a kde je také pohřben.

Leonardo da Vinci namaloval za svůj život jen asi 15 obrazů; tři svá nejcennější díla, Monu Lisu, Svatého Jana Křtitele a Svatou Annu, v roce 1516 odvezl z Itálie do Francie, aby je daroval francouzskému králi. Louvre dnes vlastní pět Leonardových obrazů a 22 jeho kreseb.

Po deseti letech vyjednávání a příprav je na výstavě shromážděno 162 obrazů, kreseb, rukopisů, soch a předmětů pocházejících z prestižních světových muzeí, galerií a sbírek, z toho deset maleb. Mimo Madony ze skal, Svaté Anny, Svatého Jana Křtitele a portrétu dámy La Belle Ferronniére, které pocházejí ze sbírek Louvru, byly na výstavu zapůjčeny například Madona s kvítkem (Madonna Benois) z petrohradské Ermitáže, Portrét mladého muže neboli Hudebníka z Milána, Svatý Jeroným z Vatikánských muzeí, Ženská hlava čili La Scapigliata z Parmy nebo variace na Svatou Annu z londýnské Národní galerie.

Nejslavnější domácí Mona Lisa zůstává z kapacitních důvodů i po dobu výstavy na svém místě ve stálé expozici. Součástí výstavy jsou mimo Leonardových děl také díla jeho současníků, učitelů i žáků.

Výstava je rozdělena do čtyř částí. V první jsou kresby z učňovských let u florentského sochaře Andrey del Verrocchia, která byla pro Leonarda zásadní pro zvládnutí práce se světlem, stíny a reliéfy. Druhá část ukazuje, jak se Leonardo vymanil z posedlosti dokonalou formou, která mu bránila zobrazit věrohodně pohyb, a ilustruje genezi jeho technik. Většinu obrazů doprovázejí stejně velké infračervené reflektografie umožňující vidět vrstvy pod malbou včetně uhlových náčrtů a postupných změn.

Ve třetí části věnované vědeckému bádání jsou vystaveny bohatě ilustrované da Vinciho manuskripty o matematice, astronomii či anatomii. Vědeckou expozici uzavírá malá, ale patrně nejslavnější da Vinciho kresba, takzvaný Vitruviánský muž – rozpažená mužská postava umístěná do kružnice a čtverce. Kresba pojištěná na miliardu eur (25,6 miliardy Kč) pochází z benátských sbírek muzea Galleria dell’Accademia.

V závěru výstavy mohou návštěvníci vyzkoušet virtuální realitu, která originálním způsobem přiblíží nejslavnější da Vinciho obraz, Monu Lisu.

Rozsáhlá retrospektiva je výjimečná mimo jiné tím, že vystavená díla jen zřídka opouštějí své místo. Důvodem je logistická i finanční náročnost zápůjček, stáří a křehkost exponátů i to, že tyto předměty bývají hlavními lákadly muzeí, která o ně nechtějí na dlouhé měsíce přijít. Přípravy výstavy tak provázely spekulace, která díla se nakonec v Louvru ocitnou.

Velký otazník do poslední chvíle visel nad obrazem Salvator Mundi. Portrét Krista, u kterého někteří experti zpochybňují da Vinciho autorství, byl v roce 2017 v aukční síni Christie’s anonymně vydražen za rekordních 450 miliónů dolarů (10,3 miliardy Kč). Tvrdí se, že novým majitelem je saudský korunní princ Muhammad bin Salmán, ale není známo, kde přesně se obraz nachází. Ještě několik dní před otevřením výstavy organizátoři doufali, že tajemný vlastník dílo zapůjčí. Při vernisáži 22. října ale v Louvru stále visela jen variace obrazu z Leonardovy dílny.

Výstava Leonardo da Vinci bude v Louvru pro veřejnost otevřena od 24. října do 24. února 2020. Návštěvníci si musí zakoupit časové vstupenky v online předprodeji. Od jeho zahájení muzeum prodalo 220.000 vstupenek a předpokládá, že výstava přiláká na půl miliónu návštěvníků.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *