Artalk.cz

TZ: Mezinárodní kolokvium Umělecké sbírky digitální epochy v galerii a muzeu ve Vašulka Kitchen Brno

Umělecké sbírky digitální epochy v galerii a muzeu / Mezinárodní kolokvium / Vašulka Kitchen Brno – Centrum umění nových médií / Brno / 22. – 23. 10. 2019

Kolokvium je pořádáno při příležitosti prvního výročí zahájení provozu Vašulka Kitchen Brno ve spolupráci s Domem umění Brno.

Mediální umění nejen ve veřejných a soukromých sbírkách je závislé na řadě technologií, které se mění, rychle stárnou a stávají se obtížně dostupnými. Mnohá díla v krátké době ztrácejí možnost být vystavována, nebo nenávratně mizí a hrozí, že ztratíme důležitou součást dědictví postindustriální digitální kultury, protože systematická metodika jejího uchovávání a dokumentace dosud neexistuje. Jaká je dnes situace ve státních, nebo soukromých českých i zahraničních sbírkách výtvarného umění a na odborných vysokých školách na poli tvorby a archivace umění videa, interaktivních audiovizuálních instalací, umění na sítích, zvukového umění a dalších uměleckých forem zahrnutých pod označení nová média?

Jak můžeme přispět k vyrovnanějšímu postavení „digitálního umění“ v „post-digitální“ době? Co znamená digitální artefakt v souvislostech jiných platforem zobrazování, uchovávání a distribuce (audiovizuálního) umění?

This colloquium was initiated as a collaboration between Vašulka Kitchen Brno, a recently opened space and initiative for new media art, The Brno House of Arts, and The National Film Archive (NFA) in Prague. The organizers decided to create an opportunity for sharing knowledge and models of working practices concerning both artist-led and institutional strategies for presenting, collecting and distributing electronic, digital or software-based art.

 Media art is dependent on technologies which are quickly becoming outdated and are hard to acquire. Many media works are thus losing their potential for being exhibited within a very short span of time, or will eventually become lost forever. We are thus threatened with the prospect that we will lose a large part of our heritage of post-industrial digital culture, since a systematic, widely accepted and satisfactory methodology for their preservation and documentation is, even in this day and age, still non-existent.

 What current strategies are available to secure a place for digital art among the current models of displaying, preserving and distributing audiovisual arts?

PROGRAM 22.10.

10.00-10.30 h

Zahájení Welcome

Terezie Petišková, Miloš Vojtěchovský, Jennifer De Felice

Mediatéky, sbírky, galerie v pohybu

MediaLabs, Collections, Galleries in Transition

10.30-11.30 h

Gaby Wijers, LIMA jako platforma pro mediální umění, nové technologie a digitální kulturu

LIMA as a platform for media art, new technologies and digital culture

LIMA je mediální umělecká platforma, agentura a digitální depozitář, který uchovává přes tisíc koncových mediálních děl pro umělce a sbírky. Od roku 2016 zkoumá další alternativní způsoby, jak přistupovat k dokumentaci a její reinterpretaci: výsledkem je experimentální, ale stále se rozvíjející praxe, uchovávání mediálního uměleckého díla prostřednictvím nových technologických systémů.

Přednáška nabídne sdílení otázek a výsledků projektů „Manuál pro dokumentaci uměleckých děl, Do-It-Yourself dokumentace; video dokumentace a reinterpretace zachycení hybridních, kontextových a živých vlastností „originálního“ díla, spíše než navrhování probíhajícího procesu změn technických platforem a operačních systémů. S ohledem na síťové umění a komplexní umělecká díla na digitální bázi jsou přizpůsobena nová úložiště, informační systém sbírek a související pracovní toky tak, aby lépe odpovídaly proměnlivosti, vlastní životnímu cyklu digitálních uměleckých děl. Metodiky, požadavky a architektura jsou zkoumány ve výzkumném projektu Art Host.

Gaby Wijers (Amsterodam), zakladatelka a ředitelka mezinárodní platformy pro udržitelný přístup k mediálnímu umění LIMA. Dříve působila v Nizozemském institutu pro mediální umění (NIMk) a jako vedoucí sbírky Divadelního Institutu Nederland (TIN) v Amsterdamu. Podílí se na národních a mezinárodních sítích jako Nadace pro zachování současného umění (SBMK), GAMA, DINAMO, Kulturní koalice pro digitální dědictví (CCDD), Nizozemská síť digitálního dědictví (NDE). Působí jako hostující lektorka Amsterdamské univerzity a jako výzkumný pracovník při Exeter University v Anglii.

WWW.LI-MA.NL/LIMA

11.30-12.30 h

Miklos Peternák, Consecutio temporum mimo gramatiku: Minulost, současnost a budoucnost C³

Consecutio temporum beyond Grammar: The Past, Present and Future of C³

Přednáška představí autorovy zkušenosti na poli umění nových médií, ve vztahu k současnému umění v digitální době, včetně produkce, distribuce, sběru, interpretace a uchování tohoto druhu umělecké činnosti. Peternak čerpá převážně ze své činnosti v neziskové instituci v Budapešti – Nadaci C³: Centra pro kulturu a komunikaci. Od svého založení v roce 1996 se C³ zaměřuje na podporu a integraci umění nových technologií v kontextu stávajících sociálních a kulturních tradic. C³ se stalo prostorem pro inovativní experimenty i pro vývoj na poli komunikačních technologií, kultury a otevřené společnosti. Hledání adekvátního institucionálního rámce vyvolává současně otázku: Jaký typ současné instituce s posláním uchovávat a historicky zpřístupňovat digitální kulturu je vlastně vhodný a odpovídající?

Miklós Peternák (Budapešť) autor, pedagog a umělec zabývající se filmem a videem. Člen skupiny Béla-Balázs-Studio v Budapešti (1981–87) a skupiny Indigo. Vede Katedru intermediálního umění na Akademii výtvarných umění v Budapešti a od roku 1997 působí jako ředitel Centra pro kulturu a komunikaci. Od 80. let produkoval filmy a videa a publikoval texty o umění a dějinách médií. Organizoval řadu výstav a symposií.

WWW.PM.C3.HU

12.30-13.00 h

Marek Pokorný, Obrazy a muzeum v pohybu

Images and Museums in Motion

Muzeum umění je sice historicky vzniklá instituce, avšak tuto svou podmíněnost není bohužel v našem kontextu ve větší míře schopna a ochotna reflektovat. Fixace na určitý typ obrazů, který má oprávnění zaujmout místo ve sbírce, vypovídá velmi dobře o tom, proč naše muzea často neplní svoje základní poslání. Absence podstatnějších souborů pohyblivého obrazu ve veřejných muzeích současného umění je jeden ze symptomů jejich prekérního postavení ve společnosti. Pohyblivý obraz sice sám o sobě změnit tuto situaci nedokáže, ale každý pokus postavit ho na roveň jiným obrazům, může uvést do pohybu i samotné muzeum. Ale chceme to opravdu?

Marek Pokorný (Ostrava), kurátor, publicista a kulturní manažer. V 90. letech působil jako výtvarný kritik a spoluzakladatel a redaktor časopisu Detail – listů pro vizuální umění (1995 – 2000). V letech 2004 až 2012 byl ředitelem Moravské galerie v Brně. Od roku 2013 působí jako ředitel PLATO Ostrava, městské galerie pro současné umění, která ve stávajících provizorních prostorách bývalého obchodního řetězce Bauhaus, reflektuje prostřednictvím současného umění podmínky a předpoklady galerijního provozu a jeho institucionálního zázemí.

PLATO-OSTRAVA.CZ/

13.00-14.00 h přestávka lunch

Jak zacházíme s mediálním uměním?

How we deal with media art?

14.00-14.30 h

Flóra Barkóczi, Umělecká díla a dokumenty v kontextu nových technologií v Artpool Art Research Center

Artworks and Documents in the Context of New Technologies at Artpool Art Research Center

Institut Artpool Art Research Center v Budapešti (založen 1979) se zaměřuje na uchování a prezentaci experimentálních a efemérních forem umění od 60. let (fluxus, mail art, konceptuální umění, performance, vizuální poezie, zvukové umění, faxové umění, atd.) v kontextu nástupu a rozvoje nových elektronických médií. Audiovizuální materiály shromážděné nebo dokumentované v Artpoolu jsou nejen v uloženy v archivech, ale na základě konceptu „živého archivu“ cirkulují formou publikací, událostí a výstav, které Artpool realizuje. Webová stránka Artpool kterou v roce 1995 vytvořil jeho zakladatel György Galántaim v rámci umělecké a kurátorské praxe reflektuje vývoj nových technologií a zároveň prezentuje umělecká díla a dokumenty sbírky a archivu. Připojením centra Artpool k Muzeu výtvarných umění v Budapešti v roce 2015 se archiv stal součástí větších muzejních sbírek a bylo nutné hledat nové strategie pro uchovávání a prezentaci dostupných materiálů, včetně videí, zvukových nahrávek, webových stránek, zvukových instalací, atd. Flóra představí strategii centra Artpool v posledních 40ti letech, zaměřenou na zpřístupňování archivních materiálů, uložených na analogových i digitálních nosičích.

Flóra Barkóczi (Budapešť), historička umění a konzervátorka pracuje v Artpool Art Research Center v Budapešti. Absolvovala studium dějin umění na Eötvös Loránd University v Budapešti a Humboldtově Universitě v Berlíně. Dříve působila v Robert Capa Contemporary Photography Center a v acb ResearchLab v Budapešti. V současnosti pracuje na projektu o Netartu v 90. letech v Maďarsku.

WWW.ARTPOOL.HU/

14.30-15.00 h

František Zachoval, Sbírka pohyblivého obrazu v Galerii moderního umění HK
Moving Image and Collections of the Gallery of Modern Art in Hradec Králové

Akviziční aktivity Galerie moderního umění v Hradci Králové (GMU) vycházejí z vlastní koncepce sbírky výtvarného umění českého i zahraničního, zaměřené na české moderní a současné umění. V letošním roce jsme založili sbírku pohyblivého obrazu s cílem zaznamenávat a reflektovat tento vývoj od počátků experimentálních tendencí v 60. letech minulého století až k současnosti. V celostátním a mezinárodním kontextu je třeba uvažovat, nebo dokonce usilovat o založení samostatné instituce, věnované aktuálním formám současného umění pohyblivého obrazu a zvuku (v zahraničí najdeme řadů příkladů -například Het Eye a LIMA v Amsterdamu, Argos v Bruselu, WRO ve Vratislavi nebo Video Forum N.B.K.v Berlíně). Vedle sbírkotvorných aktivit by v tomto institutu mohly probíhat badatelské aktivity, včetně mapování středoevropského regionu.

František Zachoval (Hradec Králové), publicista, pedagog a kulturní manažer. V roce 2016 absolvoval Akademii výtvarných umění, kde v letech 2006–2014 vedl Digitální laboratoř a spoluzaložil mezinárodní projekt a videoarchiv Artyčok.TV. Věnoval se např. otázkám digitálních licencí Creative Commons, Open source (2008–2010), ke kterým uspořádal odborné konference. V letech 2015–2019 byl ředitelem Českého centra v Bukurešti, kde založil galerii umění Future Museum (2016), databázi Protect Public Space (2017) a filmový festival Cinemascop Eforie (2018). Od dubna 2019 nastoupl do pozice ředitele Galerie moderního umění v Hradci Králové.

WWW.GALERIEHK.CZ/

15.00-15.30 h

Sasha Arden, Možnosti augmentované reality (AR) ve virtuální performanci time based médií

The Potential of Augmented Reality (AR) in the Virtual Performance of Time-Based Media Art

Představím potenciál, který nabízí augmentovaná realita jako nástroj k uchování zážitku časově determinovaných děl, která v původním formátu, vzhledem k poškození, stárnutí nebo jiným překážkám přestala být funkční. Jejich jednotlivé součásti jako pohyblivý obraz nebo pohyb mohou existovat v podobě virtuální vrstvy, propojené s původním artefaktem, nebo působící mimo něho. AR je alternativa k výstavní kopii nebo vystavení objektu s dokumentací původní funkce. Jde o unikátní metodu spojení časově determinovaných děl s jejich fyzickým ukotvením a zachováním díla pro diváka. V návrzích několika případových studií s aplikací technologie AR uvedu některá omezení a otázky týkající se etiky a autenticity.

Sasha Arden, absolvent konzervování a dějin umění v Institutu umění na new yorské univerzitě, zaměřený na time based media. V předchozí praxi má zkušenost s instalováním audiovizuálních děl v San Francisco muzeu moderního umění v Kalifornii, přípravu mediálních výstav v Oakland muzeu v Kalifornii, dohled nad audiovizuálními díly v Institutu umění v San Franciscu. Pracoval jako asistent pro mediální produkci v sochařském ateliéru Institutu umění v Chicagu (SAIC).

WWW.NYU.EDU/

15.30-15.45 h diskuze discussion

15.45-16.00 h přestávka break

Přístroje, dějiny, gender

Machines, Histories, Gender

16.00-16.30 h

Jana Horáková, K augmentované historiografii mediálního umění

Využití umělých neuronových sítí pro analýzu a zprostředkování obsahu mediaarchivu Steiny a Woodyho Vašulkových

Towards an Augmented Media Art Historiography

Jaká je současná situace v oblasti uchování, archivace a zprostředkování mediálního umění? Mohou umělé neuronové sítě sloužit jako analytické nástroje aplikovatelné na umění nových médií, speciálně na umění videa? Jaké známé výzkumné metody simulují a co nového mohou z hlediska metodologického přinést? V příspěvku představím výzkumný projekt Media Art Live Archive: Inteligentní rozhraní pro interaktivní zprostředkování kulturního dědictví podpořený TA ČR. Jedná se o aplikovaný výzkum, jehož partnery jsou Centrum umění nových médií – Vašulka Kitchen Brno a Dům umění města Brna. Jeho jádro spočívá ve vývoji umělých neuronových sítí schopných efektivně posílit a/nebo inovovat výzkum raného umění videa. Kromě experimentálního využití digitálních nástrojů v rámci uměnovědného bádání, jde rovněž o hledání optimálního rozhraní pro zprostředkování poetiky raného umění videa.

Jana Horáková (Brno), působí jako docentka na Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a je garantkou uměnovědného studijního programu Teorie interaktivních médií. V posledních letech se zaměřuje na zkoumání potenciálu nových médií v rámci historiografického výzkumu umění nových médií: viz virtuální rekonstrukce výstavy počítačové grafiky z r. 1968/ Computer Graphic Re-visited; nebo aktuální projekt zaměřený na využití umělých neuronových sítí a interaktivního rozhraní při analýze a zprostředkování tvorby Vašulkových /Media Art Live Archive/).

MUSIC.PHIL.MUNI.CZ/

16.30-17.00 h

Martina Pachmanová, Digitalizace po přeslici?
Matrilineal Digitization?

Ačkoli muzea umění čelí několik desetiletí výzvám o nápravu kanonických „mistrovských“ narativů a inkluzivitu, ve výsledku zůstávají vůči snahám o implementaci kritických – feministických, ale také postkoloniálních či queer – strategií poměrně imunní. Zastoupení žen ve sbírkotvorných institucích a stálých expozicích nadále zůstává v křiklavém nepoměru k jejich mužským protějškům, což zdaleka neplatí jen pro prostor bývalé východní Evropy.

V návaznosti na „virtuální feministické muzeum“, jež coby utopický projekt formulovala Griselda Pollock ve stejnojmenné knize v roce 2007 jako odpověď na přežívající genderovou nerovnost v uměleckém provozu, se příspěvek soustředí na potenciál digitalizace pro radikální proměnu patriarchálních muzejních struktur. Výzvy i rizika podobných strategií budou reflektované na příkladech vybraných muzejních projektů digitalizace starších uměleckých děl a archiválií spjatých s matrilineární uměleckou tradicí (ta byla v poválečné době často spjatá právě s pohyblivým obrazem a „těkavými“ médii), ale rovněž na příkladech nezávislých a decentralizovaných platforem pracujících s digitalizovanými a/nebo digitálními artefakty převážně současných umělkyň.

Martina Pachmanová (Praha), historička a teoretička umění a kurátorka. Působí jako docentka na Katedře teorie a dějin umění na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (UMPRUM). Ve své badatelské a kurátorské práci se soustředí především na problematiku genderu a feminismu v meziválečném a současném umění a vizuální kultuře.

WWW.UMPRUM.CZ/

17.00-17.30 h

Lukáš Pilka, Jak vidí stroje umění – Digitální dějiny umění a syntetický zrak

How Does the Machines Perceive Art? – Digital Art History and Machine Vision

Jednu z metodik v rámci digitálních dějin umění představují vizuální analýzy postavené na současných technologiích strojového rozpoznávání obrazů. Jaké podněty přináší? A co skrze ni dokážeme na uměleckých dílech pozorovat? Současné experimenty naznačují, že syntetický zrak nemusí být pouze užitečným nástrojem klasifikace uměleckých artefaktů, ale plnohodnotným médiem zprostředkovávajícím nové perspektivy. Jedná se o pokračování formální analýzy, evoluci komparativních metod, které užívali Winckelmann, Riegl, Wickhoff, Warburg či Malraux a které jsou v moderních dějinách umění přítomny již od jejich samotného počátku. Dnes však můžeme automatizovaně zkoumat obrovské množství digitalizovaných reprodukcí. Příležitostí, jež digitální zrak přináší dějinám umění je celá řada, avšak tato rodící se metoda trpí množstvím porodních problémů, které budou zmíněny v příspěvku.

Lukáš Pilka (Praha), designér, kritik a publicista zabývající se digitálním designem, současnými technologiemi a přesahy obojího do světa volného umění. V rámci svého doktorandského výzkumu na pražské UMPRUM se zajímá o možnosti využití neuronových sítí ke kvantitativní interpretaci klasických uměleckých děl. Je spoluzakladatelem think tanku Alt Tab, která mapuje průsečíky designu, etiky a technologií.

LUKASPILKA.CZ/

17.30-18.00 h diskuze, káva discussion, coffee

18.00-19.00 BASTL INSTRUMENTS

 

PROGRAM 23.10.

Konzervování a distribuce nestabilních médií

Conservation and distribution of unstable media

10.00-10.45 h

Dušan Barok, Nové přístupy k uchovávání současného umění

New Approaches in the Conservation of Contemporary Art

Současné snahy uchovat nejen mediální instalace a digitální umění, ale i současné umění, založené na sítích, navazují na dřívější aktivity uchovávání videoartu v 80. a 90. letech. Tyto tendence přispěly k posílení možnosti uchovávat mediální umění obecně. Kromě nezávislých iniciativ a soukromých výzkumů mnoho muzeí zaměřených na vystavování a akvizice současné umění založily vlastní media laboratoře a přizpůsobily svoje pracovní postupy tak, aby reflektovaly nové požadavky. Je to však nadále – alespoň pro většinu sbírek mediálního umění na východě a západě, strádajících nedostatkem financí, infrastruktury a odborných znalostí –  považováno za luxus. To vyžaduje nejen otevřenost a jistou estetickou i technickou senzitivitu, ale i úsilí ospravedlnit její existenci jak uvnitř, tak vně světa uměleckých sbírek.

Dušan Barok (Oslo), vědecký pracovník a doktorand katedry mediálních studií na Amsterdamské univerzitě. Je zakládajícím redaktorem platformy Monoskop pro participativní studia umění, kultury a médií.  V oblasti jeho zájmu a výzkumu jsou oblasti jako síťová média, participativní aktivity a experimentální publikování.

MONOSKOP.ORG/MONOSKOP

WWW.UVA.NL/…/D.BAROK

NACCA.EU/

10.45-11.15 h

Flaminia Fortunato / Joey Heinen, Mezi-institucionální spolupráce a péče o iOS média

There is no “I” in iOS: Cross-institutional collaboration in preserving iOS media

Problematika restaurování nestabilních uměleckých děl na příkladu roční spolupráce mezi Los Angeles County Museum of Art (LACMA) a Museum of Modern Art New York (MoMA). LACMA získala v roce 2016 dílo Kompozice pro marimbu (2016) od Mungo Thomsona. Dílo sestává z mobilního telefonu upevněného na stativ, který slouží jako audiovizuální zobrazovací přístroj. Mobilní aplikace pro iOS zobrazuje náhodnou sekvenci obrázků hracích karet, propojených se zvukovými soubory tónů marimby, které jsou odesílány do bezdrátových reproduktorů rozmístěných v prostoru. V roce 2017 získala MoMA dílo WYD RN (2017) Martine Syms. Jde o aplikaci augmentované reality systému iOS, která je prostřednictvím náhodného algoritmu na rozpoznávání obličeje použita na sérii dvanácti archivních pigmentových tisků na nalezených plakátech, nainstalovaných ve výstavním prostoru. V rámci instalace Incense, Sweaters & Ice (2017) byla práce pro návštěvníky během výstavy volně ke stažení a propojením plakátů a nainstalovaných videí sloužila jako integrace mezi všemi součástmi díla.

Joey Heinen (Los Angeles), odborník na digitální restaurování a na time based media, v současné době pracuje jako manažer oddělení Digitální restaurování v oddělení Sběr informací a digitálních aktiv a je předseda komise pro Mediální umění v Los Angeles County Museum of Art. V roce 2014 absolvoval magisterské studium Moving Image Archiving and Preservation MA na NYU.

Flaminia Fortunato (New York), členka komise Andrew W. Mellon pro mediální restaurování při Muzeu moderního umění (MoMA) v New Yorku. Jako členka týmu restaurování médií se v muzeu podílí na každodenní akvizici, dokumentaci, instalaci a restaurování mediálních sbírek.

WWW.MOMA.ORG/COLLECTION/ABOUT/CONSERVATION/

WWW.LACMA.ORG/LEARN/CONSERVATION

11.15-11.45 h

Anna Olszewska, Re: Senster Projekt. Popis cesty, jak projít bludištěm restaurování mediálního umění

Re: Senster Project: There is a Script-to-Design Path that Leads Through the Media Art Restoration Maze

Kybernetická skulptura Senster Edwarda Ihnatowicze ze 70. let minulého století je klasický příklad průkopnické legendy mediálního umění. Příběh můžeme volně rozdělit na periodu konstrukce Sensteru, jeho předčasnou deinstalaci (1968 – 1974) a jeho nedávnou rekonstrukci a reaktivaci (2017–2018). Co znamená „kontinuita“ a „autenticita“ ztracených a znovunalezených uměleckých děl? Výchozím bodem k diskuzi o péči o mediální umění je autorčina nedávná zkušenost se zprovozněním Sensteru, na jejímž příkladě navrhuje metodologii archivace umění „od-scénáře-k-designu“ a strategii restaurování uměleckého díla založenou na pečlivém posouzení jeho všech konstrukčních prvků.

Anna Olszewska (Krakov), výzkumnice v oblasti vizuálních studií. Specializuje se na oblasti umění a humanitních oborů, má zkušenosti na poli vizuálních studií, analýzy obrazu, dějin grafických umění, historie vědy a kurátorství. Působí v Grafickém kabinetu při Polské akademii umění a věd a na Fakultě humanitních studií Univerzity pro vědu a techniku v Krakově. Je iniciátorka a kurátorka projektu Re: Senster.

SENSTER.AGH.EDU.PL/RESENSTERLAB/

11.45-12.15 h

Tomáš Lahoda, Nehmotné tělo

Ethereal Body

V současném umění najdeme množství děl vytvořených z efemerních, nestabilních a pomíjivých materiálů, které je velmi obtížné konsolidovat, či jinak upravit tak, abychom zabránili jejich neodvratnému konci. Jejich záchrana nebo jen pouhé prodloužení životnosti je často velmi problematické, navíc se v mnoha případech střetávají role, přání či povinnosti majitele – například muzea jako vlastníka a opatrovatele děl – a fakt, že taková díla mohou být jejich autory koncipována tak, aby nepřetrvaly: jejich rozklad a zánik jsou intencí, která je dílu vlastní. V příspěvku představím takové dílo, kdy otázka jeho konsolidace – a zachování vůbec – představuje téměř hamletovské dilema s neřešitelnou otázkou – dilema pokusu o konsolidaci a prodloužení agónie rozpadajícího se materiálu, nebo úplného nahrazení zcela novým, se všemi konsekvencemi z hlediska etického, estetického nebo filozofického.

Tomáš Lahoda (Pardubice), umělec, pedagog a restaurátor. Vystudoval AVU v Praze, v letech 1993-1998 byl vedl Ateliér malby na Jutské Akademii výtvarných umění v Arhusu v Dánsku, v letech 2007-2012 vedl ateliér Malba I. na FaVU VUT v Brně, od roku 2013 vede AVP na Fakultě restaurování Univerzity Pardubice, kde mj. přednáší o problematice restaurování moderního a současného umění.

WWW.LAHODA.COM/

FR.UPCE.CZ/FR/O-NAS-FAKULTA-RESTAUROVANI

12.15-13.15 h přestávka lunch

Zpracování uměleckých archivů

Processing of Artists Archives

13.15-13.45 h

Lenka Dolanová, Archivní obsese S+W, Možné cesty archivu Steiny a Woodyho Vašulkových

The Obsession for Archive – W+S Vasulka

Na počátku byly nálezy přístrojů z letišť a vojenských sběrných dvorů, materiály z kuchyní a dvorků, dokumentující soužití umělce a elektronických médií. K tomu se časem přidala potřeba shromažďovat, rozebírat, třídit, analyzovat a hlavně sdílet. Celoživotní touha po archivu jako utopickém prostoru života, sdílení a spolupráci vede klikatou cestou přes ateliéry, univerzity, nadace a centra, online archivy, databáze a virtuální 3D světy.

Lenka Dolanová (Jihlava), historička umění a kurátorka, působí v Oblastní galerii Vysočiny v Jihlavě [OGV], kde má na starosti sbírku grafiky a nových médií, program zvukové galerie IGLOO a redakci kulturních novin O_kraj. Je členkou spolků yo-yo, KRA – Kravín Rural Arts a Vasulka Kitchen Brno. Ve volném čase působí jako kavárnice v kulturním prostoru Zastavkafe v Chotěboři. V roce 2011 vydala knihu Dialog s démony nástrojů – Steina a Woody Vasulkovi (vyd. NAMU a JSAF).

WWW.OGV.CZ/

YO-YO-YO.ORG/OLD/KRAVIN.HTML

13.45-14.15 h

Frédéric Curien, Zpracování archivu Vašulkových: mezi konzervací a akcí

The processing of the Vasulkas archive: Between Conservation and Action

Kolektiv The SLIDERS_lab (Frederic Curien, Jean-Marie Dallet) spolupracuje se Steinou a Woodym Vašulkovými od roku 2013. Pro archiv Vašulkových použili následující strategie: restaurování-aktualizaci, tvorbu nových děl a jejich aktivaci jako reinterpretaci minulosti ze současného pohledu s návrhy alternativních modelů pro budoucnost.

Frédéric Curien (Poitiers), skladatel a zvukový umělec, působí na ÉESI a na Univerzitě v Poitiers a zastupuje zvukovou složku kolektivu SLIDERS. Vede prostor zaměřený na integraci fyzických a teoretických nástrojů ve výtvarném umění, založených na principech modelování Cartography – „bassoon instrumental space“. Jeho vlastní tvorba se pohybuje na pomezí hudby a výtvarného umění, zajímá se o estetické kvality interaktivního zvuku a hudby v současném umění, o zvukovou syntézu, kompoziční nástroje, skládá hudbu pro film a divadlo.

WWW.SLIDERSLAB.COM/

14.15-14.45 h

Kryštof Pešek a Matěj Strnad: Etcetera mediatéka a Meze pohybu

Etcetera media library and the Limits of Motion

Etcetera je svobodný software offline mediatéky pro studium audiovizuálních děl nebo pro jejich reprezentaci v galerii. Etcetera je volně šiřitelná distribuce v systému Linux s uživatelským rozhraním pro obsluhu galerijního kiosku / badatelny. Mediatéka vznikla jako výstup z výstavního cyklu galerie Etc. v Praze s názvem Neklid obrazu: Meze pohybu, organizovaného Annou Remešovou, Alžbětou Bačíkovou, Markétou Jonášovou, Matějem Strnadem a Kryštofem Peškem. Cílem projektu bylo zpřístupnit dříve vystavená díla v prostoru galerie a diskutovat způsoby nakládání s audiovizuálními uměleckými díly v českých institucích.

Matěj Strnad (Praha), audiovizuální archivář, vedoucí oddělení kurátorů Národního filmového archivu.  V minulosti byl tamtéž zodpovědný za koordinaci projektů digitálního restaurování a metodiku rozvoje sbírek. Je absolventem Centra audiovizuálních studií FAMU a členem Komise pro programování a přístup ke sbírkám (PACC) Mezinárodní federace filmových archivů (FIAF).

Kryštof Pešek (Praha), umělec, programátor a zastánce svobodného softwaru. Je absolventem Centra audiovizuálních studií FAMU. Jeho umělecká díla většinou vychází z vlastních softwarových nebo hardwarových řešení. Přednáší na Akademii výtvarných umění v Praze a pracuje v digitální laboratoři Národního filmového archivu. Je hrdým členem live-codingového uskupení Kolektiv.

NFA.CZ/

ETCGALERIE.CZ/CS/

14.45-15.15 h

Michal Klodner, Společensky spolkové udržitelné kurátorství

Model Sustainable Social Federated

Dokumentace uměleckých děl a souvisejících událostí i samotná jejich prezentace se odehrávají užitím médií společenských sítí. Jsou často i primárním zdrojem různých forem pohyblivého obrazu, algoritmického umění nebo net-artu. Jsou využívány nejen umělci, ale i kurátory, galeriemi a paměťovými institucemi. A jsou využívány participativně veřejností.

Software s otevřeným kódem disponuje funkcemi pro umělecké digitální infrastruktury a pomocí protokolů jako ActivityPub nebo Zot vytváří decentralizované sítě společenské komunikace a distribuce mezi všemi instalovanými uzly a kanály. Participativní provoz v lokálních podmínkách více odpovídá skutečným lidským vztahům. Federovaná společenská média lze také nazvat low-power media běžící na minimalizovaných prostředcích jako Raspberry Pi s nízkými nároky na zdroje a nízkou spotřebou, vhodnými pro udržitelný model provozu. Jejich potenciál je ve velkém množství propojených publikačních a kurátorských uzlů, které se mohou ve svých funkcích také vzájemně zálohovat nebo dočasně i trvale zastupovat, což odpovídá i organizačnímu modelu spolupráce nezávislých i etablovaných kulturních institucí a vytváření aliancí péče.

Michal Klodner (Praha) působí v oblastech vizuálních a audiovizuálních živých performancí a nezávislého filmu. Jako asistent pracoval na FAMU a absolvoval zde doktorský obor prací na téma postmediality. Zabývá se digitálním kurátorstvím filmových archivů a výzkumem v oblasti dokumentace, prezentace a analýzy pohyblivého obrazu.

NFA.CZ/

NODE9.ORG

15.15 -15.30 h diskuze discussion

15.30-15.45 přestávka break

15.45-16.15 h

Carolin Pommert, Mezi tvorbou a konzervováním – pozice galerie v uchování multimédií pro budoucnost

Between Creation and Preservation – the position of a gallery in saving multimedia art for the future

Příspěvek představí přístup k restaurování multimediálních děl v prostředí mezinárodně operující komerční galerie. Je příznačné, že multimediální umělecká díla zůstávají i v současnosti stranou zájmu institucí tohoto typu, stejně jako spolupráce s konzervátory mezi restaurátory mediálního umění. Proto se mnoho multimediálních děl rozpadá a technické vybavení jako jsou VHS rekordéry, videokamery, 16 mm film, CRT monitory stárnou v dřevěných bednách, aniž by jim kdokoliv věnoval pozornost. Aby bylo možné tato díla znovu vystavit, je často nutné je digitalizovat a vybavit novou technikou. Tak dochází ke skutečné změně uměleckého díla a autor musí s touto změnou souhlasit. Galerie změnu uměleckého díla podporuje, aby jej bylo možné vystavovat a aby se zvýšil jeho komerční potenciál, ale na druhé straně už není dost času na skutečný výzkum, na restaurování hardwaru a softwaru, které by zabezpečilo jistou formu autenticity. Galerie se v současnosti zaměřují na stávající formáty souborů a přenos dat, málokdy pamatuje na čitelnost těchto souborů v budoucnosti.

Carolin Pommert (Berlín), restaurátorka a archivářka, pracuje v galerii Neugerriemschneider v Berlíně. Absolvovala magisterský stupeň na Entrepreneur NOVIA University of Applied Science v Jakobstadt (Finsko) a bakalářské studium na Restoration / Conservation of Audiovisual and Photographic Heritage University of Applied Science na HTW-Berlin.

WWW.NEUGERRIEMSCHNEIDER.COM/

16.15-16.30 h

Miloš Vojtěchovský: Colorum Naturae Varietas – kolekce barev a vůní

Osobní poznámka – panychida za mrtvá média

Colorum Naturae Varietas – a Collection of Colors and Scents

A Personal Note – Obituary for Dead Media

V roce 1999 vyšel kompaktní disk COLORUM NATURAE VARIETAS, jehož autoři se pokusili vtěsnat rozsáhlý archiv barev a pigmentů výtvarného umělce a performera Miloše Šejna do digitálního formátu CD-Romu, tedy asi 700 MB. Dramaturgie a estetika disku vycházela z principů rozšířeného filmu a synestézie – vzájemné propojení textu, obrazu, zvuku, filmu a videodokumentaci z performancí v jediný Celek – Archiv. Projekt vznikl jako koprodukce mezi Centrem pro metamedia Plasy, Centrem současného umění v Praze a C3 v Budapešti. Bohužel už tehdy CR-Rom jako umělecký nástroj rychle mizel ze scény. Vývoj technologie počítačů odsoudil Colorum Naturae Varietas do zásuvky s nálepkou digitální odpad.

Miloš Vojtěchovský (Praha), kurátor a pedagog. Studoval estetiku a dějiny umění na Filozofické fakultě UK a od poloviny 70. let se zabýval experimentální hudbou a výtvarným uměním. Spolupracoval v projektech Imaginary Museum Projects v Amsterdamu (Orbis Pictus Revisited – ZKM 1992 -1997), působil na katedře teorie a dějin umění na FaVU VUT v Brně a v Centru audiovizuálních studií FAMU, byl kurátor galerie Školská 28, zakladatel projektu sonicity.cz, iniciátor symposií nadace Hermit a Centra pro Metamedia Plasy, projektů vs. Interpretation, Na pomezí samoty 2015-2016, atd. Člen Vašulka Kitchne Brno.

HTTP://WWW.SEJN.CZ

16.30-17.00 h

Tereza Škvárová, Vliv digitalizace na muzeum umění a jejich návštěvníky

The Impact of Digitalization on Art Museums and on their Visitors

Digitalizace představuje pro muzea umění novou výzvu. Stejně tak se dnes návštěvníci muzeí stále častěji setkávají s digitálními reprodukcemi uměleckých děl jak ve virtuální formě na internetu, tak přímo ve výstavách. V příspěvku reflektuji nové podoby diváctví uměleckých sbírek; integraci nových technologií v rámci uchovávání a prezentace uměleckých děl, ale také on-line reprezentaci muzeí a galerií na počátku 21.století.

Tereza Škvárová (Praha) absolvovala katedru Teorie a dějin moderního a současného umění na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a obor Dějiny umění na Filozofické fakultě UK v Praze. Pracuje v oddělení PR v Galerii Rudolfinum.

17.00 – 18.00 h open panel discussion

 

Organizace a informace

Pořadatelé: Vašulka Kitchen Brno a Dům umění města Brna

Koncept: Miloš Vojtěchovský, Matěj Strnad

Organizace: Marika Svobodová, Jennifer de Felice, Miloš Vojtěchovský, Markéta Mazalová

Spolupráce: Dům umění města Brna, Teorie interaktivních médií Masarykova Univerzita, Brno, Katedra teorie a dějin umění, VŠUP (Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze), Národní filmový archiv, Praha, Fakulta výtvarných umění VUT v Brně

Připraveno s podporou: Nadace Agosto Foundation, Statutární město Brno, Dům umění města Brna

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *