Artalk.cz

TZ: František Kupka, Otto Gutfreund – Mistři světového umění

František Kupka, Otto Gutfreund – Mistři světového umění / Museum Kampa / Praha / od 19. 10. 2019 

Museum Kampa spravuje jednu z nejucelenějších sbírek děl průkopníka abstraktního umění Františka Kupky. Novou koncepci výstavy, jejíž důležitou součástí jsou dlouhodobé zápůjčky děl Františka Kupky z veřejných i soukromých sbírek, připravily autorky Markéta Theinhardt (Sorbonne Paris) a Helena Musilová (Museum Kampa). 

Kromě nového architektonického pojetí bude pro návštěvníky novinkou rovněž obrazový průvodce výstavou. Součástí expozice je výstava soch Otty Gutfreunda.

Museum Kampa, založené významnou Čechoameričankou, sběratelkou a mecenáškou Medou Mládkovou, se řadí k nejvyhledávanějším galerijním institucím v Praze, čemuž přispívá i rozsáhlá sbírka, kterou manželé Mládkovi shromáždili. Kolekce dvou významných autorů českého původu, Františka Kupky a Otto Gutfreunda, patří mezi nejdůležitější části sbírky Musea Kampa – oba autory Meda Mládková prezentovala na výstavách zejména ve Spojených státech amerických, kde se skrze jejich dílo snažila zvýšit povědomí o jejich tvorbě a o českém moderním umění vůbec.

Kolekce děl Františka Kupky (1871–1957), jednoho z nejvýznamnějších představitelů světového umění 20. století, tvoří jeden ze základních pilířů sbírky Jana a Medy Mládkových. Velmi dobře mapuje Kupkovu cestu k nefigurativnímu umění, a to – na rozdíl od Kandinského nebo Maleviče – právě přes zobrazení figury. K řadě olejomaleb ve sbírce patří i kresebné studie, které v Kupkově případě dokládají promyšlenou cestu k finálnímu dílu. Stálá expozice chronologicky představuje Kupkovu tvorbu od poloviny devadesátých let až ke zralým dílům let padesátých. Divák tak může sledovat jednotlivé fáze Kupkova soustředěného analyzování jednotlivých malířských prostředků – linii, plochu, světelné hodnoty a barvu, včetně důležité fáze Kupkova vývoje, kdy definoval svůj koncept barevných ploch, které mu umožnili rozvíjet odlišnou formu budování plochy obrazu.

Kolekce děl Františka Kupky, kterou Meda Mládková spolu s manželem Janem Mládkem shromáždili, patří k nejkvalitnějším mezi nestátními sbírkami. Meda Mládková svou výjimečnou kolekci věnovala hlavnímu městu Praze, s vědomím, že právě veřejná dlouhodobá prezentace je důležitá pro Kupkovo zasazení do kontextu světových dějin umění. Jsem rád, že můžeme seznamovat zájemce s dílem Františka Kupky a hlubšími souvislostmi vzniku jeho děl, a rozvíjet tak „kupkovský sen“ Medy Mládkové, řekl J. Pospíšil, předseda správní rady Musea Kampa – Nadace Jana a Medy Mládkových.

Expozice věnovaná Františkovi Kupkovi je rozčleněna do 7 kapitol, kromě obrazů ze sbírky Medy Mládkové je doplněna o několik obrazů z veřejných a soukromých sbírek, zejména z období dvacátých a třicátých let, tedy z období, na které se Meda Mládková ve svých sběratelských aktivitách tolik nesoustředila. Expozice na více než sedmi desítkách děl představuje ucelený pohled na Kupkovo dílo, kde vedle skvostů z Musea Kampa (Amorfa – Teplá chromatika /1912/, Katedrála /1912-1913/; Tvar žluté /1919-1923/), bude možné vidět další klíčová díla (např. Biblioman, 1897, Sbírky Pražského hradu; Destilační přístroj, 1928, soukromá sbírka; Plan Violet, 1954, soukromá sbírka aj.).

Expozice zároveň představuje vyvrcholení „roku Medy Mládkové“, kromě tvorby Františka Kupky se dotýká i historie jejího sběratelství. Blíže je tento příběh rozpracován v doprovodné publikaci – průvodci, který kromě katalogové části popisuje její seznámení s Kupkou, vytváření sbírky i hlavní prezentační aktivity, které Kupkovu dílu věnovala. Její oblíbený obraz, Čáry, plochy, prostor (1913-1922) se také stal leitmotivem celé instalace.

Poslední část nové stálé expozice je věnována Otto Gutfreundovi (1889–1927), jehož sbírka v Museu Kampa obsahuje 17 plastik a řadu kreseb a návrhů. Návštěvníci tak mají možnost vidět jak dnes již ikonické práce českého expresionismu a kubismu (Úzkost, Kubistické poprsí, Viki), tak plastiky z období civilismu, kterými se Gutfreund zapojil do budování nového vizuálního stylu první republiky. I tato kolekce byla obohacena o tři plastiky ze sbírek Západočeské galerie v Plzni, včetně krásného modelu k Barunce, postavě ze sousoší Babička, která je zároveň poctou Boženě Němcové.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *