TOP svět 30. 9.–6. 10. 2019

Proběhly veletrhy Frieze London a Viennacontemporary – V Lausanne bylo otevřeno nové muzeum umění – Jeff Koons v Paříži odhalil kontroverzní památník obětem teroristických útoků.

1/ Proběhly veletrhy umění Viennacontemporary a Frieze

Pohled do veletrhu Viennacontemporary 2019, zdroj: Viennacontemporary flickr

V uplynulých dvou týdnech proběhly dva veletrhy umění – Viennacontemporary (Vídeň, 26.–29. září) a Frieze (Londýn, 3.–6. října). Prvně zmiňovaný se zaměřuje především na umělce/umělkyně a umělecké galerie ze střední a východní Evropy. Zúčastnilo se ho celkem 110 galerií z 26 zemí, přičemž největší zastoupení mělo samotné Rakousko. Česká republika byla prezentována šesti galeriemi: Hunt Kastner (Eva Koťátková), Galerie Jiřího Švestky (Katarína Poliačiková), Galerie SPZ (Lukáš Machalický, Robert Šalanda), SVIT (Markus Proschek), Trafo Gallery (Michal Cimala, Jakub Janovský, Jan Kaláb, Jakub Nepraš, Ira Svobodová) a White Pearl Gallery (Julius Reichel). Stejně jako u české účasti i v ostatních případech na veletrhu dominovala tradiční média – zejména malba a socha. Podle magazínu Artnet jde o umění, které je vždy bezpečnou investicí. Louisa Elderton se ve zmíněném článku zamýšlí nad smyslem tohoto veletrhu, jenž podle ní nezměnil svou náplň ani po přejmenování (do roku 2015 Viennafair), změně místa a doby konání (dnes vídeňská Marx Halle, září) a celkovém redesignu – cynicky to shrnuje do věty „nový rámec – stejná hra“. Podle ní je totiž veletrh příliš provinční, což naopak pořadatelé hodnotí jako největší přínos – je totiž jediný, který se zaměřil na zmíněné oblasti, zejména pak na východní Evropu.

Frieze patří naopak se svými 160 zastoupenými galeriemi z celého světa mezi globální hráče ve světě uměleckého obchodu. Veletrh se odehrál v Regent’s Parku a v English Gardens a stejně jako u předchozího jej doprovázelo mnoho doplňkových aktivit – přednášek, besed a různých uměleckých prezentací. I v Londýně byla převažujícím médiem malba. V magazínu The Art Newspaper to Gareth Harris komentuje následujícím způsobem: „Není to překvapení, že se umělecký trh uprostřed nejistoty Brexitu a eskalace politické nestability zaměřuje na jistoty.“ Právě malba je podle něj pro umělecký trh stejně konzervativní a stálou komoditou jako zlato. Mezi agendu veletrhu Frieze tentokrát patřila i otázka klimatické změny. Barvou letošního ročníku byla zelená a ředitelka veletrhu Victoria Siddall s hrdostí oznámila, že letošní ročník se zaměřoval na snížení uhlíkové stopy veletrhu. Jedním z kroků tak bylo například pořízení generátoru na biopaliva, jenž udržuje energii v celém stanovém areálu (více zde). Organizátoři tentokrát též velmi dbali na způsoby dopravy uměleckých děl tak, aby uhlíková stopa byla co nejmenší, což mnohdy znamenalo celou akci dlouhodobě plánovat (v případě lodní dopravy z USA). Mezi dalšími zelenými opatřeními je též například recyklace výstavního fundusu a jiných, opětovně využitelných materiálů. Otázkou však zůstává, do jaké míry se podobné snahy a proklamace střetávají s realitou globalizovaného podniku, jenž těží zejména ze zájmu bohatých sběratelů, kteří vyžadují určitý komfort. Proklamace vedení jsou jedna věc. Nikde není zmíněno, zda s obrazy posílanými přes oceán po lodi cestovali i sběratelé a sběratelky a majitelé/majitelky vystavujících galerií.

2/ V Lausanne bylo otevřeno nové muzeum umění

MCBA, Lausanne, foto: Plateforme 10, Matthieu Gafsou

V sobotu bylo po třech letech stavby otevřeno nové muzeum kantonu Vaud v Lausanne. Musée cantonal des Beaux-Arts (MCBA), jak se instituce oficiálně jmenuje, bylo navrženo Fabriziem Barozzim a Albertem Veigou a je součástí zamýšleného muzejního komplexu. Projekt figuruje pod názvem PLATEFORME 10 a jeho součástí budou dále Musée de l’Elysée zaměřené na fotografii, Mudac (Muzeum současného designu a užitého umění) a Nadace Tomse Pauliho a Félixe Vallottona. Budova prvních dvou zmiňovaných institucí je v současné době stavěna podle projektu Manuela a Francisca Aires Mateus a bude otevřena v roce 2021. MCBA je tak první stavbou distriktu, jenž bezprostředně přiléhá k hlavnímu vlakovému nádraží v Lausanne. Vznikla na místě bývalého depa pro lokomotivy, z něhož si ponechala jediný původní prvek – sice monumentální okno poskytující výhled na rozsáhlé kolejiště. Stavba má velice jednoduchou a strohou kubaturu, fasádu ze světlých cihel, hlavní průčelí je traktováno úzkými pilastry a okenními osami. Uvnitř poskytuje množství prostoru pro stálé expozice, příležitostné výstavy, ale i pro doprovodné akce. Současná výstava nese název Atlas. A Cartography of Donation. Jejím záměrem je v tematických celcích prezentovat darovaná umělecká díla, z nichž některá jsou vystavena vůbec poprvé. V roce 2020 bude následovat výstava zaměřená na Vídeň a její umělce z doby kolem roku 1900 (Under the Skin. Vienna 1900, from Klimt to Schiele and Kokoschka). Záměrem projektu PLATEFORME 10 je přilákat velice různorodé spektrum návštěvníků, vytvořit přitažlivý prostor otevřený různým formám trávení volného času – od bádání v knihovně a dokumentačním centru, prohlídek expozic a výstav až po návštěvy restaurací, knihkupectví, kaváren a restaurací. Projekt zkrátka počítá s klasickým širokým spektrem nabídky, kterým chce oslovit co nejvíce diváků a kolemjdoucích. Do stálých expozic bude vstup zdarma. Formát blockbusteru však organizátoři neplánují, podle jejich slov půjde spíše o skromněji pojaté prezentace vybraných problémů dějin umění. Jedním z taháků je i samotná architektura, která se snaží být ikonickou stavbou, oproti jiným je však příliš konzervativní na to, aby nastal tzv. Bilbao efekt. Stavba byla financována z větší části ze státních prostředků, zbytek ze sponzorských darů společností a soukromých osob. Celkové náklady se pohybují kolem 85,5 mil. švýcarských franků, přičemž na celý projekt PLATEFORME 10 je stanoven rozpočet kolem 180 mil. CHF.

3/ V Paříži byl odhalen kontroverzní památník Jeffa Koonse věnovaný obětem teroristických útoků

Jeff Koons, vizualizace pomníku obětem teroristických útoků v Paříži, 2016–2019, zdroj: Jeff Koons official website

Od roku 2016 diskutovaný památník obětem pařížských teroristických útoků z listopadu 2015, jenž městu daroval Jeff Koons, se v pátek dočkal odhalení. Monumentální skulptura má podobu obří ruky držící kytici tulipánů, je vyrobená z bronzu, nerezové oceli a hliníku a jejím inspiračním zdrojem bylo dílo Pabla Picassa s názvem Kytice míru. Pestrobarevný památník měl původně stát před Palais de Tokyo, jeho finálním místem je však po proběhlých protestech prostranství mezi Petit Palais a Place de la Concorde. Vedení města v čele s Anne Hidalgo v památníku původně nespatřovalo žádný problém. Brzy se však ozvaly různé zájmové skupiny, včetně přeživších obětí útoků a historiků umění, jež Koonsovo dílo kritizovaly jako oportunistické a cynické. Vadilo jim i financování projektu. Ačkoliv se jedná o dar městu, produkční náklady se vyšplhaly na 3,5 mil. eur. Podstatnou měrou proto byla realizace podpořena soukromými zdroji (Kenneth C. Griffin, Bernard Arnault, Leonard Lauder ad.). Tyto dary však byly osvobozeny od daně, což považují zmínění kritici za problematické. Sám Koons ve chvíli, kdy projekt překročil rozpočet o 1 mil. amerických dolarů, celkové náklady dorovnal z vlastních zdrojů. Stejně tak se zavázal, že 80 procent z licenčních poplatků věnuje rodinám obětí a zbylých 20 procent půjde na údržbu památníku.