Artalk.cz

Zaorálek prosazuje rovný přístup ke kultuře v celé zemi

Rovný přístup ke kultuře v celé zemi by měl být stejnou samozřejmostí jako rovný přístup ke kvalitní zdravotní péči. V hlavním městě sice chybí například moderní koncertní hala a pravděpodobně nutností bude i stavba nové budovy pro Národní knihovnu, v regionech je však kulturní infrastruktura značně zanedbaná. V rozhovoru s ČTK to dnes řekl ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). Stát podle něho investuje miliardy do oprav památek, nedokáže však například ve spolupráci se samosprávou zajistit jejich dokonalé využití a začlenit je do života lidí.

Stát podle něj dlouho spal v otázce řešení prostor pro kulturní instituce a zároveň ve snaze či ochotě přijít s něčím, co bude reprezentovat současnou architekturu. „Dodnes mě mrzí, že nevznikla budova knihovny podle návrhu Jana Kaplického,“ řekl. Mrzí ho, že to Praha vzdala a věří, že dnes by se futuristická stavba lidem líbila – podobně jako vzali v Hamburku za svou budovu filharmonie, během vzniku kritizovanou a zatracovanou. Dnes láká denně tisíce návštěvníků a vstupenky na koncerty v ní jsou na dva roky dopředu vyprodané.

V případě české Národní knihovny ale bude podle něj novostavba zřejmě nezbytností. „Ty knihy jednoduše nebude kam dát. Klementinum jako dnešní hlavní sídlo knihovny nechť se rekonstruuje a získá zpět svou barokní podobu. Ale najít kompromis mezi požadavky památkářů a knihovníků v tomto případě asi nejde,“ uvedl. Fondy NK jsou poté, co stát zavrhl Kaplického blob, z velké části v depozitářích v Hostivaři, odkud se knihy několikrát týdně vozí do centra do Klementina.

Ministrovi chybí také moderní koncertní síň, o jejíž potřebnosti především Praha vede debaty dlouhá léta. „Léta se prázdně medituje kolem filharmonie. Když je hudba nejslavnější oblast české kultury, proč se tu nepostavila aspoň jedna budova, která by se rovnala tomu, co mají v Německu dokonce v několika provedeních?“ ptá se ministr.

Více než nerozhodnutí investovat do velké kulturní stavby mu ale prý vadí, že je nerovný přístup ke kultuře v zemi jak ocelku. „Mluví se o vyrovnaném přístupu ke zdravotnictví, proto bychom měli stejně mluvit o vyrovnaném přístupu ke kultuře,“ míní. Když na to stát rezignuje, nebude mít ve městech a obcích spokojené obyvatele jako třeba v Německu, kde je odpovídající vybavenost. „Budeme mít zemi, ve které se malé obce budou dále vylidňovat, protože jim nedokážeme zajistit takové funkce, aby život v jejich místě byl plnohodnotný,“ řekl.

O potřebě velkých investic do sídel státních kulturních institucí opakovaně mluví premiér Andrej Babiš (ANO), který investice do staveb a rekonstrukcí srovnává s investicemi do kultury. Jako dobré příklady zmiňuje dokončenou rekonstrukci Národního muzea, dokončovanou opravu Státní opery či záměr investovat do Invalidovny nebo přestavby Veletržního paláce. Zaorálek dnes uvedl, že se investují obrovské peníze, ale projekty se nedotáhnou do konce.

„Musíme žít s památkami a začlenit je do života, ne do nich jen valit peníze, aby byla skořápka hotová. To je dnes hlavní princip, všechno se činí součástí života, máme na to architekty, aby to dodělali, a my to děláme polovičatě,“ zmínil třeba v souvislosti s Národním muzeem či Státní operou, jejichž opravy stály několik miliard, ale návštěvník se k nim musí dostat buď přes několik přechodů přes magistrálu či znečištěným podchodem. „To bych někoho na pražské radnici poslal do horoucích pekel, že se na tom nebyla schopná dohodnout,“ dotkl se mnohaletých slibů pražského magistrátu na vyřešení problému s průtahem magistrály, která muzeum i operu odřezává od Václavského náměstí.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *