Artalk.cz

TZ: Japonské dřevořezy a jejich sběratelé v českých zemích

Japonské dřevořezy a jejich sběratelé v českých zemích / Národní galerie v Praze / Praha / 10. 9. 2019

Nová publikace Markéty Hánové Japonské dřevořezy a jejich sběratelé v českých zemích, kterou právě vydává Národní galerie Praha, přináší poprvé ucelený pohled na historii sběratelství japonských dřevořezů v Čechách a na Moravě. Ve třech kapitolách seznamuje se základními typy japonských dřevořezů a soustřeďuje se na portréty jednotlivých sběratelů a strukturu jejich kolekcí. Vyzdvihuje význam sběratelství japonských dřevořezů spočívající zejména v obohacení výtvarného jazyka a estetiky na české umělecké scéně přelomu 19. a 20. století.

„Sběratelství japonských dřevořezů v Čechách a na Moravě navázalo na rozšířený fenomén sběratelství japonského umění v druhé polovině 19. století v Evropě. To se stalo jedním z hlavních zdrojů inspirace pro výtvarné japonismy, které jsem již dříve představila v publikaci Japonismus v českém umění,“ uvádí autorka Markéta Hánová.

Kniha Japonské dřevořezy a jejich sběratelé v českých zemích je výsledkem pětiletého výzkumu podpořeného Grantovou agenturou ČR. Představuje nejenom rozpětí sbírek japonského dřevořezu u nás, ale především paletu osobností, které spoluvytvářely dobové povědomí o japonské kultuře a jejichž prostřednictvím se nám dodnes zachovaly významné soubory japonského dřevořezu. Proto se kniha soustřeďuje na portréty jednotlivých sběratelů, doplněné výběrem nejzajímavějších dřevořezů z hlediska kvality a výjimečnosti, ale na druhé straně i ukázkami méně kvalitních tisků nebo zajímavých přetisků. Důvodem této dichotomie ve výběru je snaha poukázat nejenom na určité limity dané nedostatečnou znalostí, ale též soudobou tržní nabídkou a neméně důležitou složkou, osobním vkusem i dobovým vnímáním japonské estetiky.

Sbírky japonských dřevořezů utvářené na přelomu 19. a 20. století se staly solidním základem muzejních sbírek Náprstkova muzea v Praze, Národní galerie Praha a dalších sbírek v Čechách a na Moravě. Zmapování sběratelství japonských dřevořezů tak odkrývá nejenom ucelenější pohled na osobnosti sběratelů, jejich motivy a možnosti, které utvářely charakter jejich sbírek, ale také na dobové povědomí o japonské kultuře a jejích vlivech v českém kulturním prostředí zejména v kontextu literárního a výtvarného japonismu. Význam sběratelství japonských dřevořezů spočíval zejména v tom, že zájem o ně přinesl nové podněty do výtvarného jazyka a estetiky, jimiž obohatily domácí uměleckou scénu na poli výtvarného, literárního nebo dramatického umění.

Kniha je rozdělena do tří kapitol. První seznamuje se základními typy japonských dřevořezů, a přispěje tak mimo jiné k rozšíření znalostí současných sběratelů a zájemců o toto téma. Druhá a třetí kapitola charakterizují vývoj sběratelství s ohledem na záměry sběratelů, strukturu jejich kolekcí a estetická hodnocení. Druhá kapitola sleduje počátky sběratelství japonského dřevořezu v českých zemích a představuje osobnosti a umělecký trh přelomu 19. a 20. století. Třetí kapitola, jež čtenáře zavede až do poloviny 20. století, sleduje rozvoj sbírek, představuje výstavy a soustředí se na nejvýznamnější osobnosti – malíře Emila Orlika a spisovatele Sigismunda Boušku a Joe Hlouchu, na jejich odkaz a význam děl, z nichž mnohá tvoří dnes součást muzejních sbírek v České republice.

Uměleckohistorickou reflexi doplňuje chemicko-technologický rozbor pigmentů na vybraných dřevořezech. Mezioborový přístup reflektuje uměnovědný rozbor díla, kulturněhistorický kontext a chemicko-technologickou analýzu, a ilustruje tak význam uměleckého materiálu, v tomto případě japonských dřevořezů, z několika pohledů.

Kniha vychází také v anglické verzi pod titulem Japanese Woodblock Prints and Collectors in the Czech Lands.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *