TZ: Nakladatelství 8SMIČKA vydalo knihu Vrchovina, krabatina, mrchovina: Solitéři Vysočiny

Nakladatelství 8SMIČKA vydalo knihu Vrchovina, krabatina, mrchovina: Solitéři Vysočiny / 8smička / Humpolec / 6. 6. 2019

Nakladatelství 8SMIČKA, po úspěchu první knihy Pocta suknu: textil v kontextu umění, která byla oceněna prvním místem HUMPOLEC v rámci soutěže o Nejkrásnější české knihu roku 2018 v sekci katalogů, přichází s dalším titulem, v pořadí již čtvrtým titulem – Vrchovina, krabatina, mrchovina: Solitéři Vysočiny. Kniha sice doprovází stejnojmennou výstavu, je ale zároveň samostatným počinem, věnovaným vysočinskému fenoménu – výjimečným uměleckým solitérům, osobnostem, které z Vysočiny pocházejí, nebo se sem vracejí. 

Editor knihy, spisovatel a básník Miloš Doležal, který je zároveň kurátorem výstavy, dal prostor uznávaným teoretikům, stejně jako se nebál současného experimentu. Kniha esejistickým stylem sleduje významné umělce, kteří se ve vysočinském trojúhelníku Ledeč nad Sázavou, Havlíčkův Brod, Humpolec narodili, přesídlili sem, nebo se sem z evropských velkoměst vrátili. Josef Kroutvor se prochází krajem v textu Po hrbolech a výmolech Vysočiny, vydává se do historie, všímá si známých i zapomenutých osobností, pozornost vrací malým nakladatelům minulosti i současnosti. Josef Mlejnek o Bohuslavu Renykovi píše: „ ...snad žádný český básník si tolik neuvědomoval svoji hlubokou svázanost s geniem loci“ a snad žádný jiný nestvořil tak frekventované „poutní“ místo, kterým se stal Petrkov. Podobně byl nadobro okouzlen prostředím rodné Třešti i Jiří John, „velký básník přírody“, o kterém píše ten nejpovolanější, Johnův přítel a znalec jeho díla, Jaromír Zemina. Miloš Doležal kromě úvodu a konceptu knihy přispěl také textem Do světla úzkosti neznámé – příběh blíženectví: Jan Zrzavý a Bohuslav Reynek, v němž otevírá zajímavé téma zvláštního přátelství, spíše blíženectví, obou solitérů. Emma Hanzlíková, spoluautorka výstavního konceptu, zasazuje tvorbu dalšího rodáka z Vysočiny, Čestmíra Kafku, do překvapivých souvislostí. Jeho záliba v používání chudých, obyčejných materiálů, práce s „banální hmotou“ může mít počátek právě v syrovosti kraje kolem Jihlavy, ačkoli umělec přiznával spřízněnost s japonským buddhismem a estetikou zenu wabi-sabi. S humpoleckým rodákem, Pavlem Sukdolákem, rozmlouval Miloš Doležal o jeho práci, které se v pokročilém věku stále věnuje, o jeho setkáních s Janem Zrzavým, o Janu Zábranovi, Bohuslavu Renykovi a dalších. Svědectvím o putování je poutnický fotografický cyklus Creepy Pilgrimage fotografa Štěpána Jílka, který, podobně jako známý tulák a dobrodruh Zdeněk Matěj Kuděj, strávil čtyři dny na cestě z Kutné Hory do rodné osady na Babku u Poličky. Dalším příspěvkem k současnosti je doprovodný projekt Okraje kraje – intervence v krajině, který kurátorsky zastřešuje Dan Merta. Tři zásahy v krajině, tři současní autoři (Jan Šerých, Josef Čančík, Stanislav Abrahám), každý z jiné oblasti (výtvarné umění, architektura, hudba), vytvořili site specific instalace nedaleko Humpolce. Knihu doslova rozvíjí grafický prvek v podobě barevného leporela vysočinského současníka, typografa Luboše Drtiny.

Důležitou součástí knihy je obrazový doprovod. Archivní fotografie a reprodukce vystavených děl významně doplňuje speciální sekce s názvem Nevyoraní, která představuje díla na výstavu nezapůjčená. Grafickou úpravu a koncept knihy, jako všechny dosavadní publikace nakladatelství 8smička, zpracovali Štěpán Malovec a Martin Odehnal.