TZ: Jiří Slíva

Jiří Slíva / Kresbou ke smyslu / kurátorka: Helena Musilová / Západočeská galerie v Plzni: výstavní síň 13 / 26. 6. 2019 - 25. 8. 2019

Výstava představuje známého kreslíře Jiřího Slívu z méně obvyklého úhlu pohledu: soustředí se na výtvarnou stránku jeho tvorby, na aspekty související s výtvarným uměním. K tomu odkazuje i název výstavy Kresbou ke smyslu, tedy jak ke kreslířskému mistrovství Jiřího Slívy, tak ke smyslu – významu, jakož i ke smyslům – orgánům, kterými vnímáme okolní svět.

Kreslíř, grafik, hudebník, básník, sociolog a futurista Jiří Slíva (*1947, Plzeň) je nepřehlédnutelným fenoménem české ale i evropské výtvarné scény na poli kresleného humoru, ilustrace a volné grafiky. Jeho práce provází více než 180 knih, z toho řadu autorských, jeho dílo získalo řadu ocenění, zastoupen je v řadě soukromých i veřejných sbírek. Od roku 1979 působí jako výtvarník na volné noze.

Slívovy práce charakterizuje smysl pro humor, nadsázka, vizuální zkratka a schopnost bezeslovně vystihnout zvolené téma. Slíva, možná proto, že nemá klasické výtvarné školení (v tomto směru je autodidakt), si našel osobitý výtvarný styl vyznačující se jednoduchostí, stavící na stylizované kresbě a výrazné barevnosti. Nicméně pro tvorbu Jiřího Slívy jsou charakteristická zejména témata. Jeho svět se točí kolem kávy, vína, židovských aforismů a anekdot, soužití mužů a žen, hudby, zvláště jazzu …. Na rozdíl od jiných kreslířů nekomentuje každodenní situace, ale spíše obecnější, nadčasové děje, srozumitelné po celém světě.

Výstava v Západočeské galerii představuje Jiřího Slívu poněkud netradičně – nestaví na pro něho typických tématech (tedy svět kávy, vína, jazzu, Kafky, vztahy mužů a žen…), ale poukazuje na výtvarné aspekty jeho tvorby. Jiří Slíva je v prvé řadě excelentní kreslíř, který rychlou a pohotovou kresbou zaznamenává okamžité nápady, drobné postřehy z dění kolem, různé varianty jednoho tématu spojeného s hledáním ideálního řešení – teprve potom nastupuje vědomá stylizace a realizace v charakteristickém „slívovském“ rukopisu. Kromě rozdílných kreslířských poloh představujeme i různé způsoby práce s textem, s čímž je spojené i promyšlené budování významu jednotlivých děl. Stranou nezůstává ani ukázka využití slavných „ikon“ ze světové umělecké nebo populární scény – nejznámější je asi Slívovo citování podob Mickey Mouse a Charlieho Chaplina.