Národní galerie zrestaurovala vzácnou sochu z pozdní gotiky

Jako dílo jarní výstavní sezony představuje ode dneška Národní galerie Praha (NGP) restaurovanou pozdně gotickou sochu Pieta z Bílska. Plastiku z lipového dřeva s částečnou polychromií zapůjčila Římskokatolická farnost Bílsko na Strakonicku a lidé si ji mohou prohlédnout v Anežském klášteře spolu s dalšími českými i středoevropskými středověkými díly. Výstava představuje nejen současný stav piety, ale i proces jejího restaurování, který trval několik let.

Plastika je v NGP zapůjčena dlouhodobě, smlouva je uzavřena na pět let. Náklady na restaurování hradila Národní galerie, řekla ČTK kurátorka Štěpánka Chlumská. Benefitem pro NGP a návštěvníky je podle ní možnost vystavovat výjimečné dílo. Spolupráce galerie s církví je zejména v případě středověkého umění úzká, sbírky starého umění mají přibližně třetinu exponátů zapůjčených od církevních subjektů.

Tak jako u většiny středověkých děl neexistují u Piety z Bílska přímé doklady o jejím autorovi, dataci a původním kontextu. Řadu indicií však podle odborníků poskytuje její řezbářský rukopis, mimořádná kvalita i dřívější umístění v kostele sv. Jakuba Většího v Bílsku. V něm byla od 18. století v nice barokního bočního oltáře zasvěceného Bolestné Panně Marii, a proto byla v soupisech památek dříve považována za barokní.

Chlumská připomněla, že Bílsko na Strakonicku leží na pomezí jižních a jihozápadních Čech, tedy v regionech, které měly pro dějiny pozdně gotického umění v Čechách mimořádný význam. "Pieta z Bílska má rukopisem i kvalitou velmi blízko k nejvýznamnějším anonymům činným v tomto regionu – Mistru Oplakávání Krista ze Žebráku a Mistru Oplakávání Krista ze Zvíkova," uvedla.

Restaurovanou Pietu z Bílska na výstavě doplňují další díla upřesňující její původní kontext a autorské připsaní, mimo jiné další z řezeb spojovaných s Bílskem ze sbírek Alšovy jihočeské galerie Hluboká.

"Zápisy v bílské farní pamětnici dokládají nejen úctu k tamější Bolestné Panně Marii, ale také opakované opravy sochy, poškozované červotočem. Na sklonku 20. století byla řezba už ve zcela havarijním stavu, zpráškovatělé dřevo napadené červotočem místy držela pohromadě pouze vrchní vrstva polychromie. Bez komplexního restaurátorského zásahu by se část řezby zcela rozpadla," řekla Chlumská.

Expozice středověkého umění v Anežském klášteře je z šesti objektů NGP, ve kterých jsou stálé expozice, druhá nejnavštěvovanější po Veletržním paláci. Podle ředitele NGP Jiřího Fajta loni do galerie přišlo 712.000 návštěvníků. Pro mladé lidi galerie nabízí již čtyři roky volný vstup díky sponzorovi, možnosti za tu dobu využilo 300.000 dětí a studentů do 26 let. Loni jich bylo 80.000, největší zájem mezi nimi byl o Veletržní palác (44.000) a klášter sv. Anežky (12.000 mladých lidí).