Muzeum umění Olomouc: Chceme architektonickou soutěž na SEFO, ale skutečně férovou a spravedlivou

Ministr kultury Antonín Staněk požaduje architektonickou soutěž na stavbu Středoevropského fóra Olomouc.

Muzeum umění Olomouc připravuje architektonickou soutěž.

V čem je tedy problém? Proč se kurátoři, historici umění, restaurátoři, ale i pokladní či kustodky Muzea umění bouří? Proč žádají Staňkovu rezignaci?

Důvod je prostý. Tkví v ministrově arogantním způsobu komunikace, v ignorování jiných názorů, v urážení odborné veřejnosti a překrucování skutečnosti. Proč by si to zaměstnanci MUO měli nechat líbit?

Ministr Staněk volá po diskusi. Jak je to v praxi?

S ředitelem MUO Michalem Soukupem se nad problémem SEFO sešel ministr kultury Antonín Staněk za tři čtvrtě roku ve funkci jen jednou. Ministr pouze řekl: „Chci soutěž.“ To byla celá diskuse.

Vedení muzea začalo pracovat na soutěži. Logistická podpora od ministra Staňka byla nulová, přestože se jedná o velmi složitý právní problém. Je nutné si uvědomit, že muzeum učinilo na doporučení ministerstva kultury v uplynulých deseti letech právní závazky, které je nyní nutné vypořádat.

Jak vypadá ministerská podpora v praxi? Ministr poslal do MUO auditory, takže vedení muzea se místo přípravy soutěže muselo věnovat zdůvodňování kroků, které učinilo za poslední dekádu.

Po tři čtvrtě roku ve funkci uspořádal ministr Staněk veřejnou debatu o SEFO a architektonických soutěžích. Kromě jiných pozval brněnského kurátora Ondřeje Chrobáka či pražského developera Luďka Sekyru – organizování mezinárodních architektonických soutěží je mimo jejich obor. Naopak původně nepřizval zástupce České komory architektů, kteří ze zákona soutěže organizují a kteří si – podle slov účastníka diskuse architekta Milana Svobody – museli pozvání vynutit. Ministr Staněk vůbec neoslovil vedení Muzea umění, a když alespoň v závěru diskuse požádal ředitel MUO Michal Soukup o slovo, byl poměrně striktně odmítnut. To je otevřená diskuse podle představ ministra Staňka.

Místo komunikace jen osočování

Ministerstvo pod vedením Antonína Staňka podsouvá veřejnosti nejrůznější nepravdy a osočuje všechny, kteří mají jiný názor.

Dvě drobné ukázky (tisková zpráva MK ČR z 20. 3. 2019) toho, jakým způsobem komunikuje ministerstvo kultury vedené Antonínem Staňkem:

Stoupenci původního Šépkova projektu se soutěže „odmítají účastnit a pokouší se získat půl miliardy veřejných peněz bez soutěže."

Odborná veřejnost, která má jiný názor než ministr kultury Antonín Staněk je „skupinka aktivistů“.

K tomu je nutné dodat, že obě citace se vztahují například i Českou komoru architektů. Doporučení této profesní organizace ohledně soutěže na SEFO totiž zní: Nejlepší by bylo pokračovat v projektu Jana Šépky. Zorganizovat soutěž je právně velmi komplikované.

Jedna drobná poznámka: Nikdo neupírá ministru Staňkovi zásluhu na tom, že se jako ministr kultury zasloužil o to, že vláda schválila peníze na projekt SEFO. Nutné je však připomenout, že na „vydupání“ peněz pro SEFO začal pracovat ministr Daniel Herman a schválit je měla už předchozí vláda Andreje Babiše s ministrem Iljou Šmídem. Při návštěvě Muzea umění loni v létě pak peníze pro SEFO přímo přislíbil ministerský předseda Andrej Babiš.

A zas to SEFO

Ministr kultury Antonín Staněk má jednoduché, sdělné a úderné heslo: „Chceme architektonickou soutěž, je to nejférovější.“  Jenže na tom se v obecné rovině shodnou všichni, dokonce i autor původního návrhu SEFO Jan Šépka.

Dokud se však nevypořádají všechny právní náležitosti kolem nynějšího návrhu budovy SEFO, bude soutěž neférová a diskriminační vůči dosavadnímu návrhu architekta Jana Šépky. A to je problém, který ministr Staněk nechce slyšet, nechce s ním pomoct, nechce jej řešit. Za ministerským vyhlášením o „férové soutěži“ je dál už bohužel prázdno.

Ministr kultury Antonín Staněk tak ignoruje právní a morální závazky vytvořené dlouhodobou přípravou projektu stavby SEFO a balancuje na hraně ostrého právního konfliktu bez skutečného dialogu s odborníky, právníky a architekty.

Otevřený dopis vyzývající k rezignaci ministra kultury Antonína Staňka podepsalo během jednoho dne 73 pracovníků muzea, což je zhruba tři čtvrtiny zaměstnanců.

Muzeum umění Olomouc | Patří k nejvýznamnějším institucím svého druhu v České republice, a to nejen z hlediska počtu spravovaných sbírkových předmětů (cca 185 000), ale také po stránce odborného záběru a výstavního programu. Výtvarnou kulturu od nejstarších dob po současnost představuje ve třech objektech: Arcidiecézní muzeum Olomouc (16 výstavních sálů a 300 uměleckých skvostů z 11. až 18. století, trezorové poklady olomouckých arcibiskupů, národní kulturní památka Přemyslovský hrad), Muzeum moderního umění (výtvarná kultura 20. a 21. století v 5 výstavních sálech, dlouhodobé tematické expozice moderního umění, krátkodobé výstavy významných současných umělců z ČR i zahraničí) a Arcidiecézní muzeum Kroměříž (Správa, ochrana a prezentace sbírek Arcibiskupského zámku v Kroměříži, které se řadí k nejhodnotnějším kolekcím svého druhu ve světovém měřítku).