Artalk.cz

TZ: Jdi na venkov! Výtvarné umění a lidová kultura v českých zemích 1800–1960

Jdi na venkov! Výtvarné umění a lidová kultura v českých zemích 1800–1960 / Západočeská galerie v Plzni: výstavní síň Masné krámy / Plzeň / 1. 3. – 12. 5. 2019

Výstava byla připravena ve spolupráci s Ústavem dějin umění AV ČR a Národní galerií Praha na téma 39. ročníku Plzeňského mezioborového sympozia k problematice 19. století konaného v rámci festivalu Smetanovské dny.

Pod pojmem lidová kultura si lze představit relativně nesourodou směsici nejrůznějších projevů. Výstava vůbec poprvé kriticky sleduje jejich vztah k výtvarnému umění v českých zemích od počátku 19. století až po polovinu 20. století. Akcent klade na kulturu venkovského lidu, která sehrála v českém umění mnohem zásadnější roli než lidová kultura městského prostředí.

„Od poloviny 19. století se lidové umění stávalo takřka oficiálním a univerzálním projekčním plátnem. Jednotlivci, ale i skupiny, instituce a stát na něj promítaly své politické, společenské a kulturní ideály. Prostřednictvím nejrůznějších manipulací bylo využíváno, či přímo zneužíváno k různým účelům. První masové pokusy o oživování lidové kultury, ať už pod záminkou vztahu k „českoslovanským“ ideálům (ve druhé polovině 19. století) nebo k „československé“ národní identitě (v době první republiky), stavěly na obdobné fiktivní představě: společenství venkovského lidu a zvláštní charakter jeho kultury považovaly za základ novodobého národa a jeho hledané kulturní identity. S lidovým uměním zde bylo zacházeno zhusta jako s účelovým konstruktem ve službách nacionalistické obrany budovaného národního společenství,“ vysvětluje jeden z autorů Tomáš Winter.

„Lidové umění současně sloužilo jako přímý zdroj určitého typu tvorby. Pro její označení se obecně rozšířil termín výtvarný folklorismus. Jeho konkrétní projevy však měly nejrůznější podtexty a významy. Škála výtvarných přístupů a manipulací s prvky přebíranými z lidového umění a kultury postupně sahala od velmi prostého pozorování, ilustrování a komentování venkovského prostředí až po velmi promyšlené a subtilní interpretace. Častou strategií, kterou umělci využívali, byla apropriace: přivlastnění si forem lidového umění prostřednictvím citací či transformací k novým záměrům a v novém kontextu,“ doplňuje spoluautorka výstavy Pavla Machalíková.

„Výstava pojednává nastíněnou problematiku prostřednictvím tematicky zaměřených bloků, jejichž časový záběr se překrývá. Její instalace, obsahující obrazy, kresby, sochy, fotografie a filmy, je koncipována jako dynamická struktura vzájemně prostupujících se vrstev. Cílem není absolutní vyčerpání tématu, ale zachycení jeho aktuální rezonance. Vedle děl více či méně známých tvůrců sledovaného období (Josefa a Quido Mánesa, Mikoláše Alše, Jaroslava Čermáka, Joži Uprky, Josefa Čapka, Zdenka Rykra, Emila Filly, Jaroslava Vodrážky, aj.) výstava obsahuje několik současných prací Anny Hulačové, Jana Vytisky, Barbory Lungové, Lenky Klodové, Daniely Baráčkové ad., odvolávajících se na lidovou kulturu,“ uzavírá poslední z trojice autorů Milan Pech.

K výstavě vychází obsáhlá publikace v nakladatelstvích Artefactum a Arbor vitae, která je výsledkem řešení projektu GA ČR „Lidové umění mezi vizuální kulturou a politikou v Čechách a na Moravě: 1800–1960“. Jejími editory a spoluautory jsou Pavla Machalíková a Tomáš Winter, do knihy vedle nich přispěli odbornými studiemi Vladimír Czumalo, a Milan Pech.

Výstavu autorsky připravili Tomáš Winter a Pavla Machalíková z Ústavu dějin umění AV ČR a Milan Pech z Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy. Asistentem výstavy za ZČG je Petr Jindra, architektonické řešení expozice navrhl Tomáš Svoboda. Autorkami grafického ztvárnění expozice a doprovodné publikace jsou Adéla Svobodová a Tereza Hejmová.

Vystavená díla pocházejí ze sbírek:

Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou; Galerie Benedikta Rejta, Louny; Galerie hlavního města Prahy; Galerie hunt kastner; Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem; Galerie výtvarného umění v Hodoníně; Galerie Zlatá husa; Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně; Krátký film Praha; Městské muzeum v Nové Pace; Moravská galerie v Brně; Moravské zemské muzeum; Moravský zemský archiv v Brně – Státní okresní archiv Břeclav se sídlem v Mikulově; Muzeum hlavního města Prahy; Muzeum Kroměřížska; Muzeum umění Olomouc; Národní filmový archiv; Národní galerie Praha; Národní muzeum – Národopisné muzeum / Historické muzeum; Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích; Národní ústav lidové kultury; Národní zemědělské muzeum – Muzeum českého venkova, zámek Kačina; Oblastní galerie Liberec; Památník národního písemnictví, Sbírky Pražského Hradu; Slovenský filmový ústav; Slovenská národná galéria; Slovenské národné múzeum v Martině; Uměleckoprůmyslové museum v Praze; Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i.; Východočeská galerie v Pardubicích; Západočeské muzeum v Plzni; Robert Runták; soukromí zapůjčitelé a autoři

DOPROVODNÝ PROGRAM

Komentované prohlídky

7. 3. od 17 h – Pavla Machalíková (Ústav dějin umění AV ČR)
22. 3. od 17 h – Tomáš Winter (Ústav dějin umění AV ČR)
3. 5. od 17 h – Milan Pech (Katolická teologická fakulta UK)

Přednášky

13. 3. od 17 h – Historické prameny lidové písně a hudby na Plzeňsku
Přednáší Zdeněk Vejvoda (Etnologický ústav AV ČR).
29. 3. od 17 h – Kočár plný hudby
Lidové písně a zvyky představí soubor Gutta a etnoložka Marcela Poláková (Národní památkový ústav).
7. 5. od 17 h – Prvky tradiční kultury na Chodsku
Přednáší ředitel Muzea Chodska v Domažlicích Josef Nejdl.

Tvůrčí dílna pro děti a rodiče

16. 4. od 16 do 18 h – Velikonoce v galerii
Rezervace a informace: rezabkova@zpc-galerie.cz, 377 908 536.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *