TOP Týdne 4.–10. 2. 2019

Návrh nového stavebního zákona se setkává s kritikou – Ocenění Umělec má cenu zveřejnilo finalistky a finalistu – Zemřela rumunská umělkyně Alina Popa – Soutěž na novou VŠVU v Bratislavě vyhráli SLLA Architects – Masarykova univerzita v Brně vyhlásila soutěž o nové umělecké dílo pro veřejný prostor

1/ Návrh nového stavebního zákona kritizují odborníci

Ministerstvo pro místní rozvoj zaslalo na konci minulého měsíce k připomínkování věcný záměr nového stavebního zákona na příslušná ministerstva a úřady. Podle ekonomických analytiků je nový stavební zákon a potažmo zrychlení procesu schvalování jeden z nejdůležitějších kroků, jenž výrazně usnadní stavební rozvoj na našem území, a pomůže tak ekonomickému růstu. Nový zákon by měl zrychlit povolovací řízení z průměrných 5,4 let na jeden rok. Vzniknout by také měl Nejvyšší stavební úřad. Novinkou v zákoně je tzv. „fikce souhlasu“. Pokud se příslušný stavební úřad nevyjádří do třiceti pracovních dnů, bude to považováno za souhlasné stanovisko. V souladu s intencí zrychlit rozhodovací proces se však v nové verzi zákona nepočítá s povinností závazného stanoviska Národního památkového ústavu. Minulý pátek proto vrcholní představitelé památkové péče, architekti a historici umění zaslali premiéru Andreji Babišovi „Otevřený dopis ve věci vážného ohrožení kulturního dědictví České republiky“. Signatáři dopisu jsou Tomáš Zima (rektor Univerzity Karlovy v Praze), Tomáš Vaněk (rektor Akademie výtvarných umění v Praze), Jindřich Vybíral (rektor Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze), Jan Royt (prorektor UK v Praze), Ladislav Lábus (děkan Fakulty architektury ČVUT v Praze), Michaela Hrubá (děkanka FF UJEP v Ústí nad Labem), Michal Pullmann (děkan FF UK v Praze), Tomáš Winter (ředitel Ústavu dějin umění Akademie věd ČR), Richard Biegel (ředitel Ústavu pro dějiny umění FF UK v Praze), Vít Vlnas (vedoucí Ústavu dějin křesťanského umění KTF UK), Ondřej Jakubec (vedoucí Semináře dějin umění FF MU v Brně), Jana Zapletalová (vedoucí Katedry dějin umění UP v Olomouci) a Tomáš Pospiszyl (vedoucí Katedry teorie a dějin umění AVU v Praze). V dopisu se nejprve uvádí, že signatáři považují inovaci stávajícího zákona za potřebnou, avšak jsou překvapeni tím, že jeho nová verze „bohužel výrazně omezuje reálnou ochranu kulturního dědictví v ČR“. Novému zákonu vytýkají zejména, že nerozlišuje mezi typem stavby, tzn. dálnice je na stejné úrovni jako národní kulturní památka. „Zjednodušená dokumentace pro povolení stavby nebude a ani nemůže řešit otázky důležité pro zachování kulturně historických hodnot, například restaurátorské zásahy, postup obnovy kamenných prvků, renesančních sgrafit, štukové výzdoby.“ Dále je v dopise zpochybňován stavební úřad, jenž „z principu nemá a nemůže mít odborné kapacity, aby o obdobných otázkách mohl soustavně a kvalifikovaně rozhodovat“. Podle signatářů tvůrci zákona předpokládají, že omezením ochrany kulturního dědictví se zrychlí celý proces. Tento předpoklad však pokládají za mylný a domnívají se, že orgány památkové ochrany a péče nejsou těmi, kdo soustavně opožďuje rozhodovací procesy. Památková péče se navíc, podle vyjmenovaných odborníků, těší velkého zahraničního uznání a podpory. Stejně tak dokázala účinně čerpat dotace Evropské unie na záchranu a opravy významných kulturních památek. Na závěr signatáři oslovují premiéra Babiše s apelem, aby nedopustil situaci, kdy bude ohroženo naše kulturní dědictví tím, že jeho obnovu bude posuzovat pouze stavební úřad. Reakce Andreje Babiše zatím není zveřejněna. Nový stavební zákon však patří mezi priority současné vlády, která jej chce schválit do konce svého funkčního období, tedy do roku 2021. Tento termín však mnozí analytici považují za velmi ambiciózní. Celé znění otevřeného dopisu je možné nalézt na facebookovém profilu Richarda Biegela.

2/ Ocenění Umělec má cenu zveřejnilo finalistky a finalistu

Umělec má cenu – finalistky a finalista

 

Aktivita Umělec má cenu, která vznikla v roce 2007 a je podporována Centrem pro současné umění Praha, každoročně uděluje ocenění jednomu z umělců či umělkyň starších třiceti pěti let. Jedná se o výraz respektu mladší generace vůči starším inspirativním osobnostem. Na výběru finalistů či finalistek se podílí vždy více než pět set hlasujících. Porota, jejíž složení je proměnlivé, pak vybere vítěze či vítězku. V letošním roce iniciativa vyhlásila následující finalistky a jednoho finalistu: Barboru Klímovou, Lenku Klodovou, Markétu Othovou, Pavlu Scerankovou, Slávu Sobotovičovou a Jiřího Skálu. Předání ceny výjimečně proběhne až v prvním čtvrtletí tohoto roku. Novinkou je také sloučení tří vedlejších kategorií (výstava, skupinová výstava, dílo roku) do jedné kategorie Počin roku. Posledním známým laureátem je Zbyněk Baladrán.

3/ Zemřela Alina Popa

Alina Popa, zdroj: facebook profil umělkyně

Na počátku minulého týdne zahraniční servery informovaly (Artforum) o úmrtí rumunské umělkyně Aliny Popy. Bylo jí třicet šest let a stalo se tak 1. února. Alina Popa se dle svých slov pohybovala „mezi současným tancem a vizuálním uměním, black boxem a white cube, filozofií a textem“. Vystudovala ekonomii na Akademii ekonomických studií v Bukurešti a posléze malířství, kinematografii a fotografii na Maďarské akademii výtvarných umění v Budapešti. Spolu s Irinou Gheorghe založila v roce 2009 Studio melodramatického výzkumu (Bureau of Melodramatic Research – BMR). Roku 2012 vytvořila s Florinem Fluerasem platformu Unsorcery. Její umělecký výzkum spočíval na studiu teorie afektu a vztahu mezi neoliberalismem a melodramatem. Z pozice gender studies a feminismu se věnovala též emocím a tělu. To vše na pozadí kritiky kapitalismu. Popa své projekty prezentovala a také performovala v mnohých významných evropských institucích jako například v MUMOK (Vídeň), DEPO (Istanbul), Martin Gropius Bau (Berlín) nebo Centru současného umění ve Varšavě (Centrum Sztuki Współczesnej Zamek Ujazdowski).

3/ Architektonická soutěž na kampus Vysoké školy výtvarných umění v Bratislavě má svého vítěze

Minulou středu byly vyhlášeny výsledky architektonické soutěže na dostavbu kampusu VŠVU v Bratislavě, tzv. „Artcampusu“. Předmětem soutěže byla dostavba objektu na Drotárské cestě, která zahrnuje výstavbu internátu, přilehlé jídelny a technologického pavilonu. Dosavadní budova, jež byla z části upravena již v devadesátých letech minulého století, nedostačovala aktuálním potřebám školy. Do soutěže se přihlásilo 31 projektů, přičemž většina z nich řešila kromě zadání i druhou fázi úpravy areálu, sice pavilon s ateliéry, rektorátem, aulu, knihovnu a další standardní vybavení moderní vysoké umělecké školy. Komise zasedala ve složení Petr Hájek, Pavel Choma, Štefan Klein, Aljoša Dekleva, Ernst J. Fuchs, Roman Brychta, Imrich Vaško a jako náhradník Peter Jurkovič. Soutěž vyhrála slovenská architektonická kancelář SLLA Architects (Miriam Lišková, Michal Sulo). SLLA Architects je dosud méně známý ateliér. V České republice se výrazně zapsal svým Komunitním centrem Máj, které bylo realizováno v letech 2012–2014 ve vyloučené lokalitě na okraji Českých Budějovic a výrazně přispělo k proměně tohoto sídliště. Cílem architektů v případě bratislavské vysoké školy bylo především zachovat kontakt se zelenými plochami areálu. Zvolili proto lineární, téměř monolitickou podobu stavby, přičemž nové budovy budou postupně doplňovat stávající po jejích bočních stranách. Architekti si také vytvořili prostor pro další dostavby v druhé fázi. Ta první s rozpočtem 9 mil. eur by měla být dokončena v roce 2023. Ateliér též bezesporu zúročí své zkušenosti s českobudějovickým komunitním centrem. Právě ubytovací prostor by měl poskytnout všemožné vyžití studentům umělecké školy v duchu komunitního bydlení. Porota ve svém hodnocení výrazně ocenila jasné provozní a typologické řešení a navrhovaný systém etap včetně diferencovaného architektonického výrazu. Ocenila též, že návrh navazuje na původní stav budovy architekta Dušana Kuzmy.

4/ Masarykova univerzita vyhlašuje soutěž na ztvárnění sochy ke svému 100. výročí založení

Masarykova univerzita v Brně vyhlásila uměleckou soutěž, jejímž předmětem je socha k 100. výročí jejího založení. Umístěna by měla být na Žerotínově náměstí před budovou rektorátu v centru moravské metropole. Umělecké dílo by mělo ideově obsáhnout širší tematický rámec. Jako výchozí pojmy zadavatel uvádí Tomáše Garrigua Masaryka, univerzitu, vzdělávání, bádání, humanitu, svobodu, odvahu, dynamiku nebo současnost. V zadání se též objevují požadavky po trvanlivosti materiálu i nadčasové ideji. Dílo by také mělo přispět ke kultivaci veřejného prostoru. Zadavatel, tedy Masarykova univerzita, tudíž dává dostatečný prostor všem přihlášeným – umělci zde nejsou v tvůrčím procesu omezeni. Cena pro vítěze je stanovena ve výši 210 tis. korun. Termín odevdání soutěžního návrhu je 15. květen 2019. Porota, jejímiž členy a členkami jsou představitelé Masarykovy univerzity, stejně jako umělci a další kulturní činitelé, o vítězi rozhodne 23. května 2019. Více zde.

Martin Vaněk | Narozen 1982, je historik umění, kurátor a výtvarný kritik. Vystudoval dějiny umění a český jazyk a literaturu na FF MU v Brně. Od roku 2017 je doktorandem Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. Pracoval jako kurátor v Muzeu Jindřichohradecka, Alšově jihočeské galerii a také v metodickém centru při Moravské galerii. Je spoluautorem stálé expozice AJG s názvem Meziprůzkumy. Sbírka AJG 1300–2016 (2017, 2018, 2019, 2020). Působí jako externí kurátor AJG, externí kurátor Muzea fotografie a moderních obrazových médií v Jindřichově Hradci. Je členem iniciativy Je to i tvoje město.