Chalupeckého cena zveřejnila finalisty pro rok 2019
15. 1. 2019Infoservis
Mezinárodní porota se rozhodla do finále jubilejního 30. ročníku Ceny Jindřicha Chalupeckého 2019 vybrat místo tradičních pěti tentokrát šest finalistů z řad vizuálních umělců do 35 let. Jsou jimi Andreas Gajdošík, Baptiste Charneux, Marie Lukáčová, Pavla Malinová, Alma Lily Rayner a umělecká skupina Comunite Fresca, kterou tvoří Dana Balážová, Markéta Filipová a Marie Štindlová.
Finalisté CJCH 2019, foto: Valentýna Janů
Porota ve svém prohlášení vysvětluje, že ji zaujaly „práce, které signalizují obnovený a aktualizovaný zájem o materialitu a smyslovost, a umělci, kteří se nebojí k práci v klasičtějších disciplínách, jako je malba a sochařství, přistupovat otevřeným, současným způsobem. Silně na porotce zapůsobili autoři, kteří se svými pracemi staví do centra aktuálních společenských diskuzí, a zároveň tak testují umění jako nástroj komunikace a snad i možné změny stávajících problémů.“
Společná výstavní prezentace finalistů i výstava zahraničního hosta se uskuteční na podzim v Moravské galerii v Brně, laureát CJCH bude společně s vítězem Divácké ceny Českých center tradičně vyhlášen během slavnostního ceremoniálu na přelomu listopadu a prosince.
Změna v počtu finalistek a finalistů Ceny, mezi nimiž jsou i zahraniční jména
V posledních letech se tým Společnosti Jindřicha Chalupeckého snaží kriticky zamýšlet nad dosavadní podobou Ceny, její rolí ve vztahu k umělcům, kteří se do ní hlásí, uměleckému světu, ale i širší společnosti a kultuře. Mezinárodní porota se rozhodla tentokrát překročit ustálený počet finalistů, a to vzhledem k celkové kvalitě přihlášených, ale také ve snaze o zastoupení skutečně rozrůzněných uměleckých pozic. Toto rozhodnutí pak SJCH v daném případě s radostí podpořila. Zároveň SJCH vítá skutečnost, že letošní výběr finalistů odráží také skutečnost, že českou uměleckou scénu spoluformují také umělci jiného než českého původu. Letošní ročník se tak ponese ve jménu různorodosti, a to jak národností finalistů, tak zastoupenými médii, s nimiž autoři pracují, i tématy, která zpracovávají.
Rozmanitost uměleckých postojů
Mezinárodní porota na souboru předložených portfolií, kterých se sešlo více než 80, kladně reflektovala také bohatou škálu médií, ve které se dnešní mladí umělci vyjadřují, a široké spektrum postojů, jež zaujímají. Porotci usilovali o to, aby se tato šíře maximálně odrazila i ve výběru finalistů pro rok 2019. Tvorba vybraných umělkyň a umělců tak zahrnuje nejrůznější výrazové prostředky od malby přes sochu, nebo dokonce tradiční nástěnné fresky, až k instalaci, videoartu nebo programování.
K výběru poroty říká ředitelka Společnosti Jindřicha Chalupeckého Karina Kottová: „Skupina letošních finalistek a finalistů odráží naši dlouhodobou snahu, aby Cena Jindřicha Chalupeckého nebyla jen potvrzením již zavedených pozic na umělecké scéně, ale aby naopak oceňovala bohatost svébytných přístupů autorek a autorů, jejichž tvorba je nekonvenční, kritická, překračující rámec výtvarného umění. Letošní výběr umělkyň a umělců právě témata, jako je diverzita, silně odráží. Dohromady tvoří imaginativní mozaiku postojů, kterým stav současného světa a společnosti není lhostejný.“
Zájem tria Comunite Fresca se soustředí na možnosti společného rukopisu tří umělkyň v jedné malbě, na otázky vztahu obrazu ke specifickému prostoru i ke specifickému uživateli. Umělkyně navrhují freskovou malbu jako možného prostředníka usmíření mezi konceptuálním uměním a širokou veřejností, jež je nakloněná spíš klasickým médiím. Dílo Andrease Gajdošíka je především otevřeně aktivistické, přitom nepostrádá humor. V jeho hledáčku jsou hlavně děje v mediálním a virtuálním prostoru, které jsou příznakem závažnějších společenských problémů (např. antiislamistická prohlášení na internetu jako známka fašizace společnosti). Gajdošík na základě jejich analýzy vytváří díky své programátorské zkušenosti přímé nástroje, kterými pak problém uchopí parodicky. Keramické objekty Baptista Charneuxe včleňované do ucelených instalací představují vytříbené studie vysoce abstrahovaného tvarosloví, které však zároveň odhaluje svůj původ a podvědomý význam. Charneauxova práce s intuicí, která zároveň klade důraz na jednotlivé smysly, zejména hmat, zůstává v jádru intimní a poetická, ale právě proto nabývá společenských rozměrů. Filmy Marie Lukáčové vyčnívají svou bezprostředností a tím, jak rozvibrovávají naši imaginaci. Roztříštěnost referencí z politiky, mytologie, vědy a popkultury utváří mozaiku propojeného, ale nepřehledného současného světa. Silný výraz, složitá a často ambivalentní symbolika, vytříbená barevnost a světelné kvality podtrhují specifické pojetí vnitřní duchovnosti maleb Pavly Malinové. Ty prezentují komplexní estetiku, která s lehkostí prochází škálou nejrůznějších historických referencí, aniž by se narcisticky utápěla v sebereferenčním vztahu ke klasickému médiu. Alma Lily Rayner s razancí a odvahou učinila centrem svých prací závažné téma znásilnění a kultury znásilnění. Fenomén, který vychází z jejího osobního traumatického prožitku, podává s mrazivou bolestností a zároveň jej dokáže vidět a artikulovat jako mnohem komplexnější společenský problém.
Zahraničním hostem bude v roce 2019 britská umělkyně Tai Shani
Letošním zahraniční hostem výstavy finalistů Ceny Jindřicha Chalupeckého v Moravské galerii bude britská umělkyně Tai Shani, jejíž esteticky excesivní instalace v mnohém připomínají vizualitu předních českých surrealistů Toyen a Jindřicha Štyrského a zároveň rezonují se současným zájmem nejmladší generace umělců a umělkyň o tělesnost, materialitu, iracionálno, magii či feminismus. Shani vytvoří podobně jako v roce 2017 Clemens von Wedemeyer nový projekt, který bude částečně reagovat na specifický prostor Pražákova paláce i uměleckou sbírku Moravské galerie. Zároveň půjde o součást ambiciózního projektu, na němž Shani v současnosti pracuje a který bude zahrnovat reálnou objektovou instalaci spolu s performancí ve virtuální realitě. Shani hodlá do projektu začlenit i některé prvky odkazující k tvorbě a osobnosti Toyen. Projekt vzniká ve spolupráci s galerií Temple Bar v irském Dublinu, v Brně ale bude mít mezinárodní premiéru. „Máme velkou radost, že se Tai Shani rozhodla představit v České republice zcela nový projekt, který vniká v mezinárodní koprodukci a z Brna poputuje do Dublinu. Multimediální tvorba Tai Shani je vizuálně bohatá a výtvarně propracovaná, kondenzuje v sobě velké množství kulturních odkazů, je emocionální, nepostrádá humor a nadsázku, a přitom v sobě nese společensko-kritické obsahy. Jsem tedy přesvědčená, že může velmi zajímavě rezonovat s různými polohami tvorby letošních finalistů Ceny Jindřicha Chalupeckého a že zasazení její instalace do expozic Pražákova paláce bude pro návštěvníky Moravské galerie nevšedním zážitkem,“ slibuje kurátorka výstavy zahraničního hosta Tereza Jindrová.
Jindřichův model – pražská paralela k brněnské výstavě finalistů
Již před třemi lety se Společnost Jindřicha Chalupeckého rozhodla pořádat vedle finálové výstavy ve spolupráci s další institucí vždy také alternativní, experimentální výstavu či projekt, který bude na finále daného ročníku volně navazovat. Jednou z motivací k tomuto kroku je model střídání výstavy finalistů mezi Prahou a Brnem a také dlouhodobá snaha aktivity kolem Ceny Jindřicha Chalupeckého uvádět do širšího kontextu a reflektovat je v rámci současných proměn uměleckého provozu. V roce 2018 například SJCH ve spolupráci s Galerií TIC v Brně realizovala skupinovou výstavu dosavadních vítězů Divácké ceny, která je od roku 2002 udílena vedle titulu laureáta CJCH (výstava Divák má cenu! je k vidění až do 2. února 2019).
Protože rok 2019 je rokem udílení 30. ročníku CJCH, rozhodli se organizátoři ohlédnout do vzdálenější minulosti Ceny a připomenout publiku některé umělecké projekty z jejích prvních dvaceti let. Skrze osm na sebe navazujících týdenních výstav v pražské galerii Berlinskej Model v říjnu a listopadu 2019 představí své ohlédnutí za dílem prezentovaným v rámci Ceny Jindřicha Chalupeckého před více než desetiletím Michal Nesázal, Petr Nikl, František Kowolowski, Pavel Kopřiva, Markéta Baňková, Jana Kalinová, umělecká skupina Rafani a Petra Herotová.
Složení mezinárodní poroty:
Laurel Ptak, předsedkyně poroty, kurátorka a výkonná ředitelka organizace Art in General v New Yorku, USA
Vjera Borozan, ředitelka projektu Artyčok TV, Česká republika
Lenka Klodová, umělkyně, vedoucí Ateliéru tělového designu na FaVU VUT, Brno, Česká republika
Vasif Kortun, kurátor, programový a výzkumný ředitel galerie SALT (2011–2017), Istanbul, Turecko
Bonaventure Soh Bejeng Ndikung, zakladatel a umělecký ředitel centra SAVVY Contemporary, Berlín, Německo
Michal Novotný, ředitel Centra pro současné umění FUTURA, Praha, Česká republika