TZ: Bez Stanika

Bez Stanika / kurátoři: Jiří Kocián, Štěpánka Stein, Kateřina Sýsová / Fiducia / Ostrava / 16. 11. - 17. 12. 2018

Ostravská galerie Fiducia představí výstavu Bez Stanika, ve které hledá hranice vkusu

„I když sedíme na nejvyšším trůně světa, sedíme na něm jen vlastním zadkem.“ Touto větou proslul francouzský filosof Michel de Montaigne v jednom ze svých esejů. Montaigne se odlišoval od většiny intelektuálů své doby, nesnášel aroganci, povýšenost a vlastnost většiny lidí brát sebe i své okolí příliš vážně.

Skupinová výstava studentů Institutu tvůrčí fotografie Bez Stanika pracuje s těmito myšlenkami. Název reaguje na polský obrat, který znamená nahoře bez. Jak již pojmenování naznačuje, jde o výstavu, která si klade za cíl kritizovat intelektuální snobismus v umění a zároveň touto kritikou přinést humorný pohled na svět.

Šestice autorů z České republiky a Polska se zamýšlí nad přijímáním svého těla a s notnou dávkou humoru reflektuje niterné pocity a své okolí. Skupinu fotografů - Marcina Kaczora, Jiřího Kociána, Adriana Lacha, Kateřinu Sýsovou, Adama Wiltsche, Karolinu Wojtas a Iva Žídka spojuje tvorba, která balancuje na hranici estetiky. Autoři v určitých momentech operují dokonce s nevkusem.

Viditelná a zcela záměrná kýčovitost snímků jasně naznačuje, že autoři neberou sebe ani svět vážně. Proto se ve své tvorbě vyhýbají dokumentu, ale dekadentním způsobem reflektují sebe sama. Jedním z hlavních motivů je práce s vlastním tělem, které nechybí nadsázka a humor.

„Skupinovou výstavou s názvem "Bez stanika“ v komorní galerii Fiducia autoři nejen zkoumají fotografii samotnou, ale i společenská témata, se kterými částečně provokují diváka a baví tím sami sebe. Ve svých fotografiích hledají odvrácenou stranu krásy, definují hranice estetiky a očekávají bezlimitní prostor ve vesmíru fotografie,“ říká o výstavě fotografka a kurátorka Štěpánka Stein.

Versináž výstavy proběhne 15. 11. 2018 v 18:00 v Galerii Fiducia v 18:00 hodin.

Vystavující umělci

Marcin Kaczor

Marcin Kaczor je konceptuální umělec pocházející z Varšavy. Ve svých pracích často operuje s dvojsmyslností, klamem a mystifikací. Soubor “A Practical Manual of Becoming” je návod, jak se stát profesionálním surfařem. Ve fotografiích s popisky se divák dozvídá, jak si najít vhodnou výbavu a připravit se na sport. V širším pojetí soubor představuje kritický pohled na potřebu stát se profesionálem v každém odvětví života, ve kterém lidé chtějí být před svým okolím bezpodmínečně dokonalí. Na druhou stranu je možné v souboru najít také další roviny. Podíváme-li se na vyobrazení mužských modelů, vyvstává například otázka, jestli je manuál doopravdy pouze o surfování.

Jiří Kocián

Fotograf Jiří Kocián žije v Praze. Hlavním těžištěm jeho současné tvorby je pozorování sebe sama. Autor do fotografií projektuje různé polohy své intelektuální a emocionální identity. Důležitý je pro něj především samotný proces fotografování - prožití fotografie. Hraje si s interpretací obrazů z vlastního podvědomí. Ve svém souboru Autoportréty (2018) se stylizuje do rolí zaměstnance roku, hrdiny, Ježíše, batolete, batolete a batolete.  Podstatnou součástí je závěrečná adjustace s využitím předmětů z autorova bezprostředního okolí.

Adrian Lach

Varšavský konceptuální umělec Adrian Lach se ve své tvorbě zabývá současnými společenskými problémy, které vyjadřuje pomocí pečlivě promyšlených autoportrétů. Ve fotografii „Show must go on“, zkoumá vnímání své vlastní identity. V této fotografii se stylizuje do popové ikony Freddieho Mercuryho, který imponoval svou snovou povahou, hudebním stylem a uměleckostí.

Kateřina Sýsová

Je česká fotografka a novinářka. V souboru Angst, který prezentuje na výstavě, zpracovává svou sociální fobii. V hravých autoportrétech ztvárňuje pocity, které souvisejí s nedostatkem sebevědomí a úzkostnými stavy. Nepříjemná až kýčovitá vizualita poskytuje divákovi prostor pro zamyšlení nad pocity souvisejícími s emočními problémy v každodenních sociálních situacích. Přestože autorčin soubor řeší vážná témata, zachovává si humornou notu, nadhled a sebeironii.

Karolina Wojtas

Karolina Wojtas je polská fotografka. Vedle ITF studuje na filmové škole v Lodži. Její fotografie se vyznačují barvitým pohledem na svět, kterému nechybí sranda a vtip. Fotografie na výstavě jsou výběrem z několika projektů, všechny však zobrazují jejího mladšího bratra. Autorka vychází z dětské fantazie, kdy pracuje mimo jiné s vlastními vzpomínkami. Inspirací jsou pro ní všední věci jako nepořádek na zahradě u dědečka nebo velká skluzavka. Při pohledu na její tvorbu člověk opouští každodenní starosti a skrz hravý vizuální styl se na chviličku vrací do dětství.

Adam Wiltsch

Opavský fotograf Adam Wiltsch využívá fotografii jako výtvarný prostředek, pomocí kterého vyjadřuje své nálady, emoce a vnitřní atmosféru. Ve svém souboru Synthetic se zabývá tím, jak umělost zasahuje do života lidí, z jejichž světa se vytrácí autentičnost. Stávají se součástí „syntetického“ světa myšlenky, barev a chutí. Fotografie nepředstavují produktové snímky, ale alegorii na uspokojování lidských potřeb umělými látkami, které se jako přirozené pouze tváří.

Ivo Žídek

Pražský fotograf Ivo Žídek vytváří silně individualistické soubory, ve kterých se snaží aktivizovat diváka skrze provokativní ironii. V prezentovaném díle naráží na hranice toho, jak většina společnosti vnímá kýč. Využívá estetiku typickou  pro populární kulturu. Skrze reinterpretaci již existujících děl burcuje diváka k tomu, aby se zamyslel nad svým vlastním vnímáním krásy. Upozorňuje tak na to, jak moc je veřejnost ochotná se podřídit nevkusu.