Artalk.cz

RE: Otevřená výzva generálnímu řediteli a hlavnímu kurátorovi NGP ve věci výběrového řízení pro projekty na Benátské bienále

Reakce Národní galerie v Praze na otevřenou výzvu ve věci zorganizování veřejné panelové diskuze o výběrových řízeních pro Český a Slovenský pavilon a o koncepci a významu české reprezentace na benátském bienále ze dne 10. 10. 2018

Vyjádření komisaře Adama Budaka

Jménem Národní galerie Praha jako komisaře, který má na starosti Český a Slovenský pavilon na mezinárodním bienále umění v Benátkách, a jménem poroty, vybírající vítězný projekt pro 58. ročník mezinárodního bienále umění v Benátkách 2019, bych vám rád poděkoval za otevřenou výzvu, ve které žádáte o zorganizování veřejné panelové diskuse na téma výběrového řízení pro Český a Slovenský pavilon a význam české reprezentace na benátském bienále. Za Národní galerii Praha přijímáme váš návrh a budeme pracovat na organizaci panelové diskuse v součinnosti se všemi podepsanými pod veřejnou výzvou, stejně jako s dalšími odborníky.

Vzhledem k tomu, že vaše výzva obsahuje některé obavy týkající se zadání veřejné zakázky pro výběr projektu do Českého a Slovenského pavilonu na 58. mezinárodním bienále umění v Benátkách, rád bych se k jednotlivým tématům vyjádřil. Z níže uvedených důvodů přitom jednoznačně odmítáme jakékoli spekulace zpochybňující regulérnost výběrového řízení včetně toho, že výsledné hodnocení projektů vycházelo z výše nabízené ceny.

  1. Jednání výběrové komise proběhlo dvojjazyčně v českém a anglickém jazyce za přítomnosti překladatelů/asistentů. Celé výběrové řízení bylo prezentováno porotě dvěma nezávislými asistenty z Národní galerie Praha – Evou Straubovou a Michalem Štochlem, kteří měli jako neutrální osoby za úkol po dobu tří dnů připravit veškeré zázemí pro prezentaci 23 projektů členům poroty ve čtvrtek 20. září 2018. Většina projektů byla dodána v obou jazykových verzích, zbývající projekty byly přeloženy do angličtiny či češtiny (tvrzení, že se mezinárodní členové poroty seznamovali s projektem pouze prostřednictvím překladů „hlavní ideové koncepce“ je mylné). Veškeré další materiály, včetně vizuální dokumentace a modelů, byly důkladně studovány všemi členy poroty formou individuální prezentace jednotlivých projektů. Rádi bychom vám poděkovali za váš návrh požadovat jak českou, tak anglickou verzi všechno koncepčních materiálů pro lepší pochopení návrhů všemi členy mezinárodní poroty. Tento návrh vezmeme na vědomí a bude obsažen v nacházejícím výběrovém řízení pro bienále v Benátkách.
  2. V souladu s pravidly otevřeného výběrového řízení nesmí členové poroty před samotným zahájením zasedání komise obdržet žádný materiál týkající přihlášených projektů. Žádný z členů poroty tedy neměl přístup k těmto materiálům před zahájením jednání ve čtvrtek 20. září 2018 v 10.00.

Zasedání poroty se skládalo ze dvou částí. Dopoledne bylo věnováno seznámení se se všemi 23 přihlášenými projekty. Do 13.30 byl dohodnut užší výběr 5 projektů. Odpolední zasedání se soustředilo na důkladné zhodnocení každého projektu z užšího výběru, do něhož postoupili Jan Švankmajer, Matthew Witkovsky, Stanislav Kolíbal, ARE a Ruth Noack. Během odpoledního jednání se porota mimořádně dohodla diskutovat detailně dále také projekty Jana Merty a Krištofa Kintery. V posledním kole došlo k finálnímu výběru z dvojice projektů Matthewa Witkovského a Stanislava Kolíbala. Do 18.00 porota jednomyslně vybrala projekt Stanislava Kolíbala a kurátora Dietera Bognera, jako vítěze výběrového řízení (níže uvádíme plné znění prohlášení poroty). Celé výběrové řízení proběhlo za účasti Kláry Vokřálové, specialistky Národní galerie Praha na problematiku veřejných zakázek, která po celou dobu dohlížela na správnost veškerých formálních procesů veřejné zakázky.

  1. Již při přípravách 56. mezinárodního bienále umění v Benátkách se Národní galerie rozhodla změnit proces výběrového řízení přizváním mezinárodních porotců, kteří zaručují vyšší míru objektivity a zamezují předpojatosti při výběru vítězného projektu. Mezinárodní porota soutěžnímu procesu zároveň zajišťuje širší globální rozměr skrze názor profesionálních porotců s mezinárodní zkušeností. Marta Gili (Španělsko, Francie), ředitelka muzea Jeu de Paume (Paříž), Rainer Fuchs (Rakousko), zástupce ředitele MUMOK (Vídeň), Alexandra Kusá (Slovenská republika), generální ředitelka Slovenské národní galerie (Bratislava) se jako porotci zúčastnili výběru pro 56. mezinárodního bienále umění v Benátkách a to společně s představiteli české scény. Martin Barry (USA) byl členem poroty na bienále architektury v Benátkách v roce 2018. Porota pro výběr projektu na 58. bienále umění v Benátkách byla složena z reprezentantů Národní galerie Praha (Adam Budak, Otto M. Urban), účastníka předchozího ročníku bienále umění (Jiří David), zástupkyně Ministerstva kultury České republiky (Helena Provazníková) a mezinárodních porotkyň – Penelope Curtis (UK/Portugalsko), bývalé ředitelky Tate Britain a současné ředitelky Gulbenkian Museum (Lisabon) a Hilke Wagner (Německo), ředitelky Albertina (Staatlichen Kunstsammlungen Dresden, Drážďany). Mezinárodní porota je standardním modelem, který uplatňuje mnoho zemí, které vybírají umělce prostřednictvím otevřené výzvy. Mezi ně patří Španělsko, Dánsko, Estonsko či Island. Jména členů poroty (s výjimkou umělce, který zastupoval Českou republiku na předchozím bienále umění, jenž bývá zpravidla součástí poroty bienále následujícího) nebyla zveřejněna dříve, a to ve snaze zabránit možnosti jakéhokoli ovlivnění výběrového řízení.
  2. Národní galerie Praha kontinuálně pracuje na možnostech zlepšení metody výběru zástupce České republiky na bienále. Podobné změny jsou však dlouhotrvajícím procesem, který podléhá finálnímu schválení Ministerstva kultury ČR.

V případě výběrového řízení na 58. mezinárodní bienále umění v Benátkách Národní galerie Praha přistoupila na podmínky pro veřejné zakázky, které dovolují dle zákona oslovit minimálně pět účastníku. Národní galerie Praha oslovila 11 umělců/kurátorů (z nichž se účastnit dva odmítli). Na tomto místo je třeba zopakovat, že takovýto postup je standardním postupem dle procesu zadávání veřejné zakázky. Národní galerie přitom není povinna o tomto kroku výběrového procesu informovat. Hlavním důvodem pro tento krok je v první řadě  zajištění účasti vysoce kvalitních projektů a naplnění role komisaře, jenž má zajistit profesionalitu soutěže, získat projekty nejvyšší kvality a  poskytnout všem zájemcům potřebnou pomoc v každé fázi příprav, stejně tak jako s realizací vítězného projektu.

  1. Porota se zaměřila výhradně na uměleckou kvalitu projektů a přesnost navrženého rozpočtu odvíjejícího se od dostupných prostředků, a to dle veškerých náležitostí uvedených v zadávací dokumentaci. Projekty, které překročily daný rozpočet a nezahrnovaly oficiální prohlášení o dostupnosti dodatečných finančních prostředků, nebyly – v souladu s formálními požadavky – porotou posuzovány.

Vyjádření Referátu veřejných zakázek a Právního oddělení Národní galerie Praha k procesním dotazům

Výběrové řízení formou propojení otevřené a vyzvané soutěže je legitimní možností realizace tohoto typu soutěže, kterou umožňují právní předpisy a vnitřní pravidla NGP. S ohledem na skutečnost, že financování účasti na bienále je zajišťováno z dotace Ministerstva kultury České republiky, byl zvolený postup NGP s ministerstvem konzultován. Jeho zástupce dokonce zasedl v porotě, byl přítomen po celou dobu jednání a dohlížel tak na regulérnost hodnocení projektů. V této souvislosti je třeba vypíchnout i nutnost použití hodnotícího kritéria nabídkové ceny, které bylo nezbytné právě s ohledem na skutečnost, že NGP je příspěvkovou organizací státu, a jako taková musí vždy dbát na hospodárné vynakládání jí přidělených prostředků. Umělecká kvalita návrhu však byla primární, a proto jí byla jako takové přidělena rozhodující hodnotící váha 90 %.

Český jazyk byl pro realizaci řízení tradičně zvolen zcela záměrně, aby se zabránilo jakékoli možné diskriminaci potenciálních i skutečných zájemců zejména s ohledem na to, že se jednalo o řízení konané v České republice a za účelem její reprezentace. Pokud by návrhy měly být předloženy pouze v anglickém jazyce, část české umělecké scény by byla fakticky znevýhodněna. Ve zvoleném režimu by se však dalo uvažovat o doporučení jednotlivým účastníkům předložit svůj projekt zároveň i v anglickém jazyce. Tato druhá jazyková verze by ale měla pouze roli informativní, primárním a rozhodujícím jazykem by nadále zůstala čeština. V aktuálním případě je však třeba zdůraznit, že naprostá většina členů hodnotící komise hovořila českým jazykem. Pro dva zahraniční porotce pak byl po celou dobu jednání k dispozici překlad.

Aby byla zajištěna co nejvyšší míra transparentnosti a rovného posuzování všech došlých návrhů, a zároveň aby se předešlo možnému podezření z ovlivňování poroty, byly jejím členům předloženy všechny nabídky na začátku jednání najednou. Jednání hodnotící komise pak trvalo celý den, během kterého se všichni její členové měli možnost se s došlými nabídkami podrobně seznámit.

Prohlášení členů komise k výběru projektu pro Český a Slovenský pavilon na nadcházejícím 58. ročníku mezinárodního bienále umění v Benátkách 2019

Porota ocenila vysokou kvalitu všech předložených výstavních projektů, z nichž mnohé byly velmi ambiciózní a náročné, některé byly pojaty jako ohlédnutí za celoživotní tvorbou umělce, další zase reagovaly na architekturu pavilónu či na konceptuální rámec nadcházejícího Bienále. 23 projektů, které se soutěže zúčastnily, představují v souhrnu celou škálu nejrůznější přístupů – napříč generacemi, médii i výstavními formáty.

Výběrem projektu Stanislava Kolíbala porota ocenila celoživotní dílo průkopníka českého avantgardního umění, které již po sedm desetiletí promlouvá moderním a současným jazykem a nepřetržitě ovlivňuje i nejmladší generace umělců. Kolíbalovo dílo jako by v sobě přirozeně propojovalo formativní minulost s nejednoznačnou přítomností a zároveň dokázalo anticipovat i neznámou budoucnost. Je ztělesněním vyzrálého formálního a myšlenkového projevu, přitom však – v dnešní bouřlivé době zmateného řádu a zpochybňovaných pravd – energicky prosazuje jedinečně svěží pohled a relevantní přístup.

Kolíbalův návrh v sobě propojuje site-speficický přístup k mistrovské architektuře Československého pavilónu Otakara Novotného z roku 1926 s promyšlenou odpovědí Ralphu Rugoffovi, hlavnímu kurátorovi 58. ročníku Benátského bienále, který umění chápe jako citlivou membránu složité a nejisté doby, v níž žijeme. Umírněnost Kolíbalova tvarosloví je protilátkou vůči ironickému podtónu staré čínské kletby „přál bych vám žít v zajímavé době“, která se stala hlavním tématem bienále pod kurátorským vedením Ralpha Rugoffa. Totéž platí pro Kolíbalovu pokornou tvorbu a umělecký názor: je to zdrženlivý, ale přesto angažovaný a vášnivý postoj, víra v umění jakožto aktivní formu osvobození a emancipace, jež je bouřlivá a vzdorovitá, ale současně hledá konsensus, jenž je kombinací formy a ideje, jež převrací paradigmata, normy a globální vnímání vzhůru nohama. Kolíbalův návrh zve diváky na cestu umělcovou myslí a klade důraz na tvorbu nezávislého hlasu, v němž se estetické mísí s politickým a „zajímavá doba“ – po válce, po roce 1989, s ohledem na současný vývoj v umění – dostává věrnou a nekompromisní podobu.

Rozhodnutí poroty bylo v neposlední řadě motivováno i poznatkem, že tak významné umělecké postavení, jaké Stanislav Kolíbal (nar. 1925) zaujímá, není v mezinárodním měřítku plně doceněno. Prezentace Kolíbalova díla v Československém pavilónu mu jistě zaručí takovou publicitu, jakou si zaslouží. Zároveň také logicky doplní řadu českých umělců všech generací, kteří se v pavilónu na posledních ročnících přehlídky představili – Dominka Langa (1980) na Bienále 2011, Zbyňka Baladrána (1973) na Bienále 2013 a Jiřího Davida (1956) na Bienále 2015.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *