Lidé se rozloučili s architektem Rullerem, zemřel v 91 letech

4. 4. 2018ČTK Infoservis

Blízcí, přátelé, kolegové i žáci se dnes v Brně naposledy rozloučili s architektem Ivanem Rullerem. Zemřel 25. března, bylo mu 91 let. Kostel svatého Augustina na náměstí Míru zaplnilo několik stovek lidí. Mezi jinými promluvili bývalá předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová nebo primátor Brna Petr Vokřál. "Městu Brnu věnoval svůj čas, své sny i svou práci," řekl o Rullerovi primátor.

"V architektuře není malých úkolů. Se stejnou zarputilostí se věnoval velkým urbánním vizím, jako drobnému náhrobku, například přítele básníka Jana Skácela. Byl ale také vzácně dynamickým a laskavým, naději šířícím člověkem, vpravdě nezdolným živlem, s nímž si mocní tohoto světa vůbec nevěděli rady," řekl další z řečníků, historik architektury Vladimír Šlapeta.

Rullerův rukopis nese například Janáčkovo divadlo, hala Rondo nebo obřadní síň na židenickém hřbitově. I v pokročilém věku zůstával činný. Učil, projektoval, vyjadřoval se k odborným otázkám. Angažoval se proti odsunu nádraží v Brně. Loni jeho tým zvítězil v architektonické soutěži o návrh úpravy nábřeží Svratky.

"Profesor Ivan Ruller byl legenda, zároveň ale velice přátelský a optimistický člověk, který spojoval komunitu brněnských architektů," uvedla na svém facebookovém profilu Kancelář architekta města Brna.

"Jeho úsměv a nekonečná energie nám budou chybět," napsali po Rullerově smrti jeho kolegové z Fakulty architektury Vysokého učení technického. Někdejší žáci zmiňují při vzpomínce na Rullera jeho neformální autoritu, vstřícnost, schopnost povzbudit.

Úplný soupis děl, kterými Ruller obohatil fond moderní architektury, zahrnuje přes 500 položek. Byl žákem Bohuslava Fuchse či Bedřicha Rozehnala, silně jej ovlivnil funkcionalismus, moderna a meziválečná kultura obecně, ale také francouzský brutalismus.

"Myslím si, že Brnu by prospělo trochu se vrátit ke kulturnímu klimatu, které mělo v meziválečném období," řekl Ruller v jednom z posledních rozhovorů pro univerzitní časopis Události.

Po roce 1989 byl čtyři roky děkanem brněnské fakulty architektury. V roce 2003 mu prezident Václav Klaus udělil medaili Za zásluhy o stát v oblasti umění. O rok později získal cenu Obce architektů za celoživotní dílo.

ČTK | Jakékoliv publikování nebo další šíření obsahu České tiskové kanceláře je bez písemného souhlasu Artalk z.s. zakázáno. ©ČTK