Artalk.cz

Herman dle opozice i expertů nepřinesl zákony, chválí ho za Lety

Zástupci stran, které byly v době jeho vlády v opozici, bývalému ministrovi kultury Danielu Hermanovi (KDU-ČSL) vyčítají, že nenaplnil sliby v oblasti legislativy. K dobru mu přičítají výkup vepřína na místě romského koncentračního tábora v Letech u Písku. „Z programového prohlášení vlády se nic neuskutečnilo a většina úspěchů, které byly demonstrovány hojnou účastí vedení resortu při přestřihávání pásek, měla základy hluboko v minulosti,“ řekl dnes ČTK Marek Pokorný, expert ODS na kulturu a ředitel centra současného umění PLATO Ostrava.

„Nový projekt, legislativní iniciativu či vizi svým nástupcům nenechal. Což by šlo interpretovat i jako polehčující okolnost,“ doplnil. Křehkou stabilitu resortu kultury zajišťoval podle něj souběh ekonomické konjunktury, mírné zvýšení rozpočtu ministerstva a „geniální schopnost ministra vyhnout se jakémukoli personálnímu či koncepčnímu rozhodnutí“. Herman podle něj mohl pracovat na strukturální proměně resortu, aniž by řešil krizové situace a úsporné balíčky, ale nečinil tak.

„Pan ministr Herman, kdyby tam (na ministerstvu) nebyl, tak by se mnoho pro systém kultury nestalo,“ řekl ČTK pražský zastupitel Václav Novotný (TOP 09). Také ale pochválil dokončení dlouho odkládaného odkupu vepřína, stejně jako Pokorný. „Ovšem jeho faktické postoje při neprohlašování a zbavování památkové ochrany významných staveb (naposledy pražský Transgas), vzbuzují podezření, zda to všechno, čím se morálně zaštiťoval, nebyla jen hra,“ doplnil k tomu.

Uzavření smlouvy o odkupu vepřína považuje za velký úspěch i sám Herman. Při posledním zasedání Sobotkovy vlády zmínil zvýšení platů pracovníků v kultuře a oficiální přijetí tibetského duchovního vůdce dalajlamy, které vyvolalo vládní spory a roztržku s Hradem.

Hermanovo veřejné vystupování na obhajobu univerzálních lidských hodnot a na podporu kulturní paměti oceňuje i ředitelka Otevřené společnosti Marta Smolíková. „Velkou výhodou bylo využité čtyřleté období a dobrý vztah s ministrem financí, který umožnil dlouhodobě pracovat, výsledkem bylo výrazné navýšení rozpočtu. Pravda, rozpočty všech se výrazně navyšovaly,“ řekla ČTK.

Zůstaly však podle ní nesplněné úkoly. „Především památkový zákon, nikam nepostoupila problematika postavení příspěvkových organizací, nevznikla novela zákona o státním fondu kultury, ačkoliv byl konečně oddlužen,“ uvedla. Nepřijetí zákonů slibovaných v programovém prohlášení předchozí vlády kritizuje i Novotný. „Je takový milý zahajovač vernisáží, ale v zásadě tam byl k ničemu,“ míní.

Herman pokládá pro svého nástupce za jeden ze základních úkolů pokračování rekonstrukcí Národního muzea či Národní knihovny v Klementinu. „Pokud bych měl být korektní, tak je nutno mu přičíst ke cti, že se zahájila rekonstrukce Národního muzea a Státní opery. Zároveň je asi pravda, jak to tak sleduji, že se obě ty investice vymykají z rámce časového i finančního a že s tím ještě asi budou všelijaké potíže,“ řekl.

Smolíková zmiňuje, že za dobu Hermanova působení se nepodařil nastavit širší společenský konsensus o roli kreativity a jejího vlivu na inovace. „Na rozdíl od většiny evropských zemí a s tím i potřebnou podporu, vyjma filmového průmyslu, což zajistil již předchůdce,“ řekla.

Úskalí má podle ní rozpočet ministerstva na příští rok, který ministr připravil. „Po navýšení mandatorních výdajů, zejména na hanebné platy, se neodstranilo pnutí mezi potřebnými výdaji na živé umění. Ministr se navíc neubránil potřebám festivalové lobby, která prosadila usnesení o roční stomilionové podpoře. Rozpočet na festivaly (na příští rok) však nezahrnuje celou tuto částku,“ uvedla. Peníze slíbené festivalům se tak budou muset pravděpodobně čerpat na úkor podpory jiných projektů a zvláštních akcí, které jsou připraveny k oslavám vzniku republiky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *